Svalovec s country legendou, Pán temnot s popovou princeznou nebo operní pěvec naroubovaný k rockerům: Duety, které překvapily fanoušky i odborníky

Duet je jednou z nejpopulárnějších disciplín populární hudby. A dala vzniknout tak dokonalým dvojícím jako Nancy Sinatra & Lee Hazlewood, Sonny Bono & Cher nebo Jiří Korn a Helena Vondráčková. Ale jsou taky případy dvojic, které bychom v jedné písni skutečně nečekali a přesto to fungovalo. Pojďme si ukázat pár příkladů. 

Nick Cave & Kylie Minogue – Where the Wild Roses Grow

Jistě, dneska nám to připadá jako příklad dokonale fungujícího spojení a duetové harmonie, ale když tahle skladba v roce 1996 vyšla, byl to pro všechny hudební fanoušky docela šok. Nick Cave byl tehdy zosobněním Pána temnot a jeho dekadentní a ponuré písně byly na hony daleko popovým limonádám, jimiž proslula Kylie Minogue. Oba hudebníci však byli v soukromí dobrými přáteli a navíc oba pocházejí z Austrálie (byť Nick v té době žil v Sao Paulu), a tak vlastně až tak překvapivé jejich spojení není. Navíc už při psaní písně Nick počítal s tím, že ji bude zpívat právě Kylie. V této písni z alba Murder’s Ballads oba prokázali velkou odvahu ve vykročení z komfortní zóny a zejména Kylie si její zásluhou získala oprávněný punc zpěvačky, která opravdu umí zpívat.

Frank Sinatra & Bono – I Got You Under My Skin

Irská skupina U2 vzešla z postpunkového hnutí konce 70. let, které se mimo jiné velmi vymezovalo vůči dinosaurům populární hudby. Fanoušky skupiny mimo jiné i z tohoto důvodu velmi překvapilo, že  frontman U2 v roce 1993 přijal nabídku hostovat na albu duetů s lakonickým názvem Duets, které Sinatra v tom roce vydal. Fungovalo to ale náramně. A když byl v roce 1994 Sinatra na udílení ceny Grammy uváděn do Síně slávy, byl to právě Bono, kdo dostal za úkol ho tam uvést. Připravil si k tomu řeč, o níž Sinatra později prohlásil, že to bylo nejlepší uvedení, jaké se mu kdy od koho dostalo.

Sylvester Stallone & Dolly Parton – Rhinestone

Ano, to se skutečně stalo. Ačkoliv pouze pro potřeby filmu Rhinestone (u nás pod názvem Kočičí zlato) z roku 1984, ve kterém známý svalovec i slavná country zpěvačka hráli hlavní role. Zápletka filmu je dost banální a nemá cenu na něj kvůli písni koukat. V amerických kinech si nevedl úplně zle a vynesl přes dvacet milionů dolarů, Sylvester Stallone si za svůj výkon v něm něm odnesl anticenu Zlatá malina. A řekněme si na rovinu, že jeho zpěv tady nebyl o moc lepší.

Pet Shop Boys & Dusty Springfield – What Have I Done To Deserve This?

Ačkoliv se dnes jedná o jeden z největších hitů anglické dvojice Pet Shop Boys, v době jejího vydání rovněž řadě lidí vyrazila dech. A to tím, že si tehdy synthpopové duo do svojí skladby přizvalo o generaci starší americkou zpěvačku, která sice byla velkou hvězdou 60. a 70. let, ale v osmdesátých letech se s ní v hitparádách už dávno tak nějak nepočítalo. V roce 1987 ji však Pet Shop Boys vrátili na první příčku americké i britské hitparády s touhle rozchodovou písní. Dvojice ji složila už v roce 1984 a původně ji chtěla vydat na svém debutu Please, jelikož se však nemohli rozhodnout, kdo ji s Neilem Tennantem nazpívá, dali ji k ledu. Píseň totiž byla předem zamýšlena jako duet se zpěvačkou. Nakonec však manažera skupiny napadlo oslovit Dusty Springfield, jelikož Neil Tennant často zmiňoval, že album Dust In Memphis (na které je i slavná píseň Son Of A Preacher Man) z roku 1969 je jedním z jeho nejoblíbenějších. Dusty souhlasila a rozhodně dobře udělala.

Happy Mondays & Karl Denver – Lazyitis

Anglická skupina Happy Mondays patřila k takzvané madchesterské scéně, která stála na mixu taneční a kytarové hudby a bylo o ní popsáno bezpočet článků a také natočeno několik skvělých filmů (mimo jiné Nonstop Party). Na své druhé album Bummed z roku pak zařadili i skladbu Lazyitis, která je vlastně duetem frontmana Shauna Rydera se skotským zpěvákem Karlem Denverem, který byl hvězdou populární hudby 60. let, a to zejména zásluhou svého charakteristického jódlování. Píseň původně vznikla pro potřeby později nerealizovaného filmu The Bailey Brothers. Happy Mondays se však líbila a hlavně Ryder byl Denverovým velkým fanouškem, tak skladbu vydali na svém albu. Zní to sice bizarně. Ale když vezmete v úvahu bizarní svět Happy Mondays, zase ne tak moc bizarně.

Luciano Pavarotti & Skunk Anansie – You’ll Follow Me Down

Přestože jméno anglické rockové skupiny Skunk Anansie pomalu ale jisté mizí v propadlišti dějin, bývaly časy, kdy to byla opravdu velká a slavná kapela. A to zejména zásluhou svého hitu Weak z roku 1995, který vyšel na jejich debutu Paranoid & Sunburnt. Přesto nám ale není jasné, v čí hlavě se zrodil nápad spojit tuto skupinu dohromady se slavným operním tenorem Lucianem Pavarottim, a to v písní You’ll Follow Me, což byla mimochodem jedna z nejslabších písní jejich třetího alba Post Orgasmic Chill z roku 1999. Ke spojení došlo v roce 2000. Jasně, jednalo se o charitativní koncert na podporu Kambodže a Tibetu, ovšem i tak celek už v době svého vzniku působil naprosto nefunkčně, roubovaně a neživotně.