Aneta Kožuszniková: Udržitelné natáčení je nutné, jinak brzy nebude kde natáčet

V posledním letošním vydání pořadu Expres Star nás nečeká vhled do zákulisí jednoho filmového, seriálového nebo televizního projektu, aktuální host se totiž věnuje problematice udržitelnosti při natáčení. Jak snižovat uhlíkovou stopu a zároveň dopřát divákům kvalitní zábavu, ví Aneta Kožuszniková, která se o udržitelnou produkci stará v celé skupině CME, kam kromě české televize Nova patří i slovenská Markíza a stanice v Bulharsku, Rumunsku, Chorvatsku a Slovinsku. Jaké jsou principy udržitelného natáčení, jak se na něj tváří výkonní producenti, kteří hlídají každou korunu v rozpočtu a jak se dá natáčet udržitelně třeba reality show na druhé straně Evropy nebo dokonce zeměkoule?

Aneta Kožuszniková vystudovala sociální obor na Slezské univerzitě v Opavě, působila i na University of Hertfordshire. Právě ve Velké Británii poté získala i pracovní zkušenosti, načež se v roce 2019 přesunula do televize Nova, konkrétně do sekretariátu generálního ředitele, kde měla na starosti i společenskou odpovědnost včetně spolupráce s nadacemi. Po dvou a půl letech se přesunula na pozici manažerky udržitelného natáčení, později tuto problematiku začala řešit pro celou skupinu CME.

Jak se dá v krátkosti popsat udržitelné natáčení?
Nejsem mistr definic, takže to zkusím nějak shrnout. Udržitelné natáčení znamená, že chceme natáčet tak, abychom měli ještě kde natáčet i za pár let, abychom zachovali nejen kvalitu natáčení, ale abychom to dělali tak, že neškodíme  planetě a lidem kolem sebe, abychom byli schopni pořád vracet to, co si bereme. Často, když jsme na nějakých lokacích, se chováme, jako by neměl přijít někdo po nás. Naopak si potřebujeme zachovat ty lokace ještě v lepším stavu, než když jsme tam přišli. Udržitelné natáčení se každopádně věnuje úplně všem kategoriím z celého natáčení.

Když se řekne udržitelné natáčení, jako první mě napadne, že světla už dneska nejsou tepelné zdroje, ale LED. Jaké jsou ty nejzásadnější záležitosti při udržitelném natáčení?
Když jsme si začínali osahávat toto téma, to bylo tři roky zpátky, moc jsme o tom nevěděli, neexistovaly ani zdroje. Tak jsme se zaměřovali na takové ty malé věci, které jsme mohli udělat bez nějakého rozpočtu navíc. To byly malé věci jako udržitelné lahvičky, bezobalový plac a podobné věci, které děláte normálně doma. Teď už jsme se už někam posunuli a zjistili jsme, jaký dopad to má, když je plac bezobalový. Máme znovupoužitelné lahvičky, ale zjišťujeme, že mnohem větší dopad má, když se zaměříme na velké oblasti natáčení. To jsou zdroje energie, místní připojení na lokacích a redukce agregátů. Je to catering. Možná se to nezdá, ale catering má obrovskou roli ve snižování uhlíkové stopy. Je to taky transport a potom cirkularita materiálů.

Jsou televizní a filmové společnosti nějak motivované, aby se začaly chovat udržitelně?
Určitě ano. Vlastně v zahraničí na to existují i incentivy v podobě nějakých finančních pobídek. V Anglii jsou produkce motivované tak, že mají ze zákona dané, že musí sledovat uhlíkovou stopu a potažmo ji snižovat. U nás v České republice a dalších zemích CME vždycky říkám producentům, že ta motivace by měla být, že chtějí mít pořad kde natáčet a to by mělo vlastně úplně stačit. Když si tu planetu zruinujeme, tak už nenatočíme vůbec nic.

Ale snažíme se v rámci skupiny CME externí producenty motivovat, snažíme se jim na projekty vlastně poskytovat zelené kapitány, kteří jim vysvětlují, co a jak dělat, navíc vezmou velký kus práce na sebe a tím pádem nezatěžují ty producenty. Osobně  si myslím, že je na každém, aby k tomu přistoupil zodpovědně. Jak jsem zmiňovala, my se doma chováme všichni zodpovědně, nedovolíme si vyhazovat jídlo, které jsme nedojedli, nekupujeme si 25 triček za týden. Totéž chceme přenést lidem i do práce. Motivace od státu tady není, ale motivace ze strany broadcasterů je.

Zároveň se snažíme vyvíjet i tlak na streamovací platformy a věnujeme se udržitelnosti nejenom z pozice zadavatele, ale snažíme se ovlivňovat celý spotřebitelsko-dodavatelský řetězec, všechno se vším souvisí.

Jak reagovali výkonní producenti, kteří sedí na rozpočtu, když jste za nimi začala chodit, že je potřeba točit udržitelně? 
My jsme dva roky sledovali zvýšené náklady a úspory, takže máme zmapováno, že jakýkoliv extra náklad, který zainvestujeme do produkce, se nám vrací. Ze začátku CME motivovala producenty tak, že jim dávala extra budget na to filmování, ale v tuto chvíli už víme, že ho není potřeba alokovat na každý projekt, že je potřeba jednou za čas udělat větší investici, ať se to týká třeba obměny světel v ateliéru nebo nějakých jednorázových příspěvků  a vlastně dneska už víme, že opravdu není potřeba přidávat tolik peněz na udržitelnost, protože se nám to vlastně postupně vrací.

Jak se dá snížit uhlíková stopa třeba u reality show, která se natáčí na druhé straně Evropy, nebo dokonce na druhé straně světa? Tam přeci nemáte úplně ty možnosti to ovlivnit…
Záleží hrozně na tom, kde se natáčí. Když natáčíme Survivor na Srí Lance, jsou ty možnosti docela omezené, ale Love Island na Gran Canaria je úplně perfektní příklad, jak se to dá udělat ještě lépe než u nás v Česku. My se zaměřujeme už na ubytování štábu, to je obrovská položka uhlíkové stopy. Když se nám podaří najít hotel se zelenou energií, což v případě Gran Canaria znamená solární energii nebo fotovoltaiku včetně akumulátorů, pak je vlastně část toho problému vyřešená. Tam svítí slunce 365 dní v roce, takže ty hotely ani nepřemýšlejí nad jiným zdrojem energie. Ostrov Gran Canaria je ze 70  % soběstačný, takže téměř nepotřebují nějaké externí zdroje energie a pracují na tom, aby ten ostrov byl stoprocentně udržitelný. Takže je to vlastně jednodušší, než by se zdálo.

Na druhé straně jsou odpady a to, jak se jich ostrov zbavuje, to je úplně černá díra. Když se člověk snaží vytrasovat, co se děje se směsným odpadem, který už se dál nedá zpracovávat, úřady o tom úplně mlčí, nechtějí dát přímo najevo to, že nemají spalovnu a že to končí na skládce. Ale jsou oblasti, na které se můžeme zaměřit, které jdou úplně jednoduše. Další je třeba transport, tam vlastně krásně seženeme elektrická nebo hybridní auta i za cenu spalovacích motorů.

A důležitý je pro nás udržitelný hub, snažíme se, aby vila měla alternativní zdroj energie, aby tam nebyly agregáty, jak jsme zvyklí, ale používáme kombinaci agregátu a baterie.  Když porovnáme první řadu Love Islandu se čtvrtou, kde jsme přidali i solární panely, tak jsme schopni ušetřit 15 tisíc litrů nafty, což je neuvěřitelné množství.

Snažíte se témata udržitelnosti prosadit i do obsahu, třeba v Love Islandu jste měli hru s upcyclingem, byly tam bezmasé dny. Když se snažíte s těmito tématy dostat do seriálu, třeba Ulice, znamená to, že sedíte s tvůrci v čele s kreativním producentem a řešíte, co všechno by postavy mohly dělat, tedy že jedna bude třídit, druhá bude mít kompostér a podobně? 
Přesně tak. My se snažíme už ve fázi vývoje s producenty o těchto tématech hovořit a vždycky to necháváme na nich. Dáváme jim jenom příklady toho, jak by se dal takzvaný climate content nebo responsible content tedy zodpovědný obsah do děje zahrnout. Zrovna Ulice je krásným příkladem toho, kdy tvůrci staví dějové linky na té zodpovědnosti, tam si všímáte toho, že se tam nese osvěta, prevence rakoviny, domácího násilí, takže ta témata pro ně vlastně nejsou nová. My se snažíme spíše zaměřit na to, abychom nenormalizovali nějaké špatné chování. Abychom neměli dějovou linku, která měla dobrý záměr, ale vyzní vlastně úplně špatně. Třeba že tam bude nějaká postava, která poučuje spolužáky o tom, jak by měli třídit, a tu postavu potom ti studenti šikanují, to nechceme, nechceme odradit studenty od toho, aby se nebáli ostatní edukovat, takže hlídáme, aby ty linky vyzněly dobře.

A taky aby producenti necítili nátlak, že to musí dělat. Protože pro nás je začátek té edukace pozvolně zavést, než na sílu někam nacpat nějakou dějovou linku. Používáme různé formy školení, v minulých měsících jsme využili i pomoci Jana Krajhanzla, sociologa zaměřeného na tato témata, který se s producenty potkal a bavili se o tom, co česká společnost potřebuje v rámci téhle komunikace. 

Když už scenáristi mají napsanou nějakou takovou linku, jdou za vámi ještě na konzultaci, aby tam neměli nějakou blbost?
Občas se to stane, že mi někdo pošle už napsaný scénář a zeptá se, jestli je to takhle v pohodě, nebo jestli bychom něco upravili. Ale ve většině případů to spíš probíhá formou nějakého školení a pak už to necháváme na nich.

Jak reagovali soutěžící a štáb Love Islandu na bezmasé dny? Jaké rozdíly v přístupu k udržitelnému natáčení jsou v jednotlivých zemích, kde působí skupina CME? A jaké jsou divácké reakce na prosazování zelených témat do jejich oblíbených pořadů? 
To se dozvíte, když si poslechnete celý rozhovor v úvodu článku! 

Archiv rozhovorů Expres Star najdete v sekci Podcasty, v aplikaci Expres FM, na webu Podcasty.cz a v aplikacích Spotify a Apple Podcasts.