Ventolin: Chyba je vždycky příležitost, moje auto je můj jezdící klub

Analogový jezdec a diskokrál, jehož rychty se snoubí s poetikou minimalistických dada textů, kulturní antropolog, vysokoškolský pedagog a zapálený houbař David Doubek alias Ventolin vydal třetí album Všechno nejlepší. Proč v klipu vyrazil na houby s igelitkou, jak si přivodil frakturu žebra a proč je fajn, když má „nesmysl“ nějaký smysl, to se dozvíte z jeho rozhovoru s Veronikou Kolouškovou.

Mám pocit, že Všechno nejlepší nemohlo být lepší. Jak jsi s deskou spokojený?
Jsem moc rád, že takový pocit máš. S deskou jsem spokojený, pracoval jsem na ní hodně intenzivně, hodně dlouho, snažil jsem se jí dotáhnout, co nejdál to šlo, a z výsledku mám radost.

Jsi perfekcionista, nebo máš naopak rád chybu, defekt, nedokonalost, faleš ve zpěvu..
Vlastně obojí. Perfekcionista jsem v tom, že chci co nejvíc dotáhnout pocit, efekt a význam, který ta písnička má mít. Prostředky, které používám, ale zároveň dost často obsahují chybu. A chyba nebo nedokonalost je vždycky příležitost. Je dobré se nechat překvapit a tomu překvapení se nebránit. Chybu považuji za důležitou součást tvůrčího procesu. Je skvělé se chyby nebát a zkoušet různé věci. Ono z toho něco vyleze.

Deska měla vyjít vloni na podzim, jenže osud tomu chtěl, aby vyšla až v únoru. Zlomil sis totiž žebro. A s tím se nedá ani ležet, ani dýchat, natož pak zpívat nebo se na cokoliv pořádně soustředit. Co se stalo?
Úplná blbost. V létě jsem v rámci nějakých přejezdů spal na hotelu, kde byly strašně dobré závěsy, takže se dala udělat totální tma, totální blackout. A já si v té tmě myslel, že si sedám na postel, a sedl jsem si asi pět centimetrů před tu postel a zády dopadl na její dřevěný okraj, což bylo dost bolestivé. Naplánovaný proces se pak nemohl vyvíjet tak rychle, protože když má člověk astma a ještě k tomu zlomená žebra, je jeho akčnost omezená.

Ta vynucená pauza, ale dala, tuším, vzniknout písni Lom, což můžeme chápat jako dvojsmysl: lom jako místo, kde se láme kámen, ale zároveň i lom jako fraktura kosti. Zpíváš tam ostatně “I když můžu spát jen na jednom boku, mám náladu roku.” Je ta píseň o tom, jak ses vykřesal z téhle lapálie?
Přesně tak. Vznikala v palčivé sebeironii o tom, jaký jsem blbec, že jsem si takhle natloukl. Zároveň je to i reflexe toho, jak člověk pracuje a dře. Z velké části jsem ji napsal v Hořicích. Jsou tam sochy, kamenolom a kamenictví je tam hodně přítomné. Takže jsem šel mezi ty sochy a nějak ke mně ten text přišel.

Jak člověka napadne popěvek „Řekla mi to vyšší intelligence: Davide, dej si tu rybu do pytlíku“?
Tohle je vysloveně taková kosmická kolize. Prostě se to nějak přihodilo, já nevím. Seděl jsem nad papírem a měl jsem nějakou takovou hlášku z kuchyně: “Davide, dej si tu rybu do pytlíku” Představil jsem si, kdo by mi to mohl říct, a napadlo mě, že by mi to řekla vyšší inteligence. Což samozřejmě je blbost, ale když se nad tím člověk zamyslí, může si v tom najít řadu věcí, které se týkají buď toho, jak člověk přijímá to, co mu někdo říká, nebo jak automaticky přijímá to, co mu říká nějaká vyšší inteligence.

Co je to ta vyšší inteligence? Co si pod tím představit?
Výkřiky a hudba tomu pak najednou dodají nějaký další potenciál významu výkladu, který je podle mě silnější, než kdybych napsal nějaké pojednání.

Prvním singlem z alba Všechno nejlepší byl taneční track Když jedu z hub, který vyšel s úžasně zábavným psychedelickým videoklipem plným překvapení, který vidělo už čtvrt milionu lidí. Jsi jako každý pravý Čech, neboli „pravák“, houbař?
Jsem houbař od malička. Můj děda strašně miloval chodit na houby, můj táta sbíral houby, máme chatu v lese, kde jsme chodili na houby. Takže jít na houby je pro mě jedna z úplně základních činností, kterou člověk může v životě dělat. Může se jít třeba projít, projet na kole nebo jít na houby. Nejsem fanatický houbař, že bych vždy musel jít za každou cenu, ale vlezu do lesa a pak to na mě třeba přijde. Moje žena Klára je ale silnější houbař a když se to sejde dohromady, tak do toho lesa jdeme. Vloni, jak byly ty žně, to jsme zrovna šli a hodně jsme toho nasbírali.

Jak vznikal videoklip, ve kterém s igelitkou běháš po lese, lovíš houby, tančíš nebo před houbou utíkáš?
Původně měl být celý animovaný, ale říkali jsme si, že by bylo dobré, kdyby tam byl kontrast živé akce a animace, a že natočíme něco v lese a půjdu prostě na houby. S tvůrčím týmem jsme se sešli v lese u Bělé pod Bezdězem, kde jsem předtím byl na těch svých úspěšných houbách. Přivezl jsem si tam nějaké oblečení, které bych mohl použít na kostým, a taky nějaké košíčky na houby. Ale ty košíky nějak nefungovaly. A tak jsem vytáhl igelitku, ve které jsem si přivezl to oblečení.

Igelitku Tommy…
Znalec pochopí, co to znamená igelitka Tommy! Kdo jezdí do Chorvatska, ví. Říkal jsem si, že igelitka je něco, co si pravověrný houbař do lesa nevezme. Igelitka, to je košík zoufalce. Takže jsem tam za ne úplně šikovného houbaře, kterého potom ty houby pronásledují. Natočili jsme během jednoho odpoledne spoustu akcí, tanců a pobíhání a postupně se zešeřilo, takže finále už bylo za tmy, kdy je to trochu hororové.

Je tvoje auto jezdící klub?
Moje auto je vždycky můj jezdící klub, protože hodně cestuji na koncerty a cesty jsou to dlouhé. Dnes už mívám doprovod, ale dřív jsem jezdíval sám a auto pro mě byla kontemplativní místnost. Mám rád, když člověk jede krajinou a hraje elektronická hudba. Je to taková mystika…

Jak vznikaly písně na album Všechno nejlepší? Proč v úvodním tracku Fešák hostuje právě MC Gey? Jak vlastně Ventolin vymyslel svou image? Věnuje se ještě divadlu? A jaké předměty vyučuje na univerzitě? 
To se dozvíte, když si poslechnete celý rozhovor v úvodu článku!