Pravidelně je sestavován tzv. World Hapiness Report, tedy žebříček hodnotící země světa z hlediska míry štěstí. Jeho tvorbu má na starost OSN, která čerpá z dostupných údajů o 150 zemích světa. Letos World Hapiness Report slaví desáté výročí. Tento ročník je dalo by se říci speciální, svět má totiž za sebou mimořádně těžké období po boji s pandemií Covidu-19, která měla dopady na všechny sféry našeho života. John Helliwell, jeden ze tří autorů zprávy, je překvapen jedním konkrétním zjištěním: "Velkým překvapením bylo to, že celosvětově, nekoordinovaně došlo k velkému nárůstu všech tří forem laskavosti."
Lidé jsou ochotnější přispět na charitu, dobrovolničit či nezištně pomoci cizímu člověku. V roce 2021 byl zaznamenán zejména nárůst ochoty pomoci neznámým lidem oproti roku 2020. Globální průměr těchto tří forem vyskočil v roce 2021 přibližně o 25 % ve srovnání s úrovněmi před pandemií, uvádí zpráva.
Žebříček dvaceti nejšťastnějších zemí světa vypadá následovně:
Slavit může zejména Finsko, které se vítězem žebříčku stalo již popáté v řadě. Výborných výsledků dosáhli i ostatní země severní Evropy – Dánsko, Norsko, Švédsko a Island. Slavit může i Francie, která v rámci tohoto žebříčku dosáhla zatím nejlepšího výsledku. Naopak Kanada zažila dosud největší propad. Report bral v potaz kritéria, jakými jsou: průměrná délka zdravého života, HDP na hlavu, míra korupce, sociální podpora od státu v případě nouze, štědrost v rámci komunity či svobodu činit klíčová životní rozhodnutí. Skvělou zprávou je, že se do dvacítky nejšťastnějších zemí dostalo i Česko, kterému náleží 18. příčka.
Bohužel se do Top 20 nedostalo sousední Slovensko, to skončilo celkově na 35. místě. Na opačném konci žebříčku, čili mezi nejméně šťastnými zeměmi, se ocitly státy jako jsou Zambie, Malawi, Tanzanie, Sierra Leone, Lesotho, Botswana, Rwanda, Zimbabwe, Libanon či Afganistan.
Ačkoliv se může zdát, že dobrých zpráv je poslední dobou opravdu pomálu, přece jen se objevují i jiskřičky naděje. Ve zprávě se píše například o tom, že klesá míra obav a stresu. Zatímco v roce 2020 hodnota stresu a obav vzrostla v průměru o 8 % oproti stavu před pandemií, v roce 2021 to bylo o 4 %.John Helliwell si to vysvětluje tím, že lidé už neměli takový strach z neznáma, už věděli, co zhruba mohou očekávat, i když tam dle jeho slov byla "nová překvapení". Hodnocení průměrného života "zůstalo během pandemie pozoruhodně odolné" s negativními a pozitivními vlivy, které se navzájem kompenzují, uvádí zpráva. Ve reportu jsou také patrné generační rozdíly. Zatímco spokojenost se životem klesla u mladé generace, u lidí nad 60 let mírně vzrostla.
Zdroj úvodní fotografie: Profimedia, zdroj fotografie v textu: Freepik
Zdroje informací: World Hapiness Report, CNN