Bára Poláková: Na kolik nástrojů hraješ, tolikrát jsi člověkem
Redakce
Co uvádíš jako první, zpěvačka, nebo herečka?
Nechám to na vás.
Tak začneme tvojí hereckou kariérou. Někde jsem se dočetl, že začala v roce 2005, kdy jsi se objevila ve videoklipu Superstar od skupiny Supercroo. Vzpomeneš si na to ještě?
Neviděla jsem to opravdu dlouho, ale myšlenka písničky i videoklipu mi přišla hezká. Že se chtěl v té době někdo vymezit trendu vybírání talentů způsobem, že tě vycucnou v rámci marketingu, ale už se nikdo nezaobírá tím, co s tebou bude dál. Což vlastně pokračuje do dneška.
A byla to jedna z tvých prvních zkušeností před kamerou?
To si nepamatuji. Poprvé jsem byla v klipu, ale už předtím jsem asi něco točila.
James Cole: Konečně vyrostla nová pracovitá generace, mládí přineslo do hudby disciplínu
Zkouším hrát na spoustu nástrojů
Kdy sis řekla, že budeš zpívat? Jestli si to dobře vybavuji, hraješ na klavír…
Hrát je silné slovo, ale zkouším hrát na spoustu nástrojů, třeba kvůli jednomu filmu jsem se učila na violoncello. A moc mě to bavilo. Ale každý nástroj mě baví, protože je vnímám podobně jako jazyky, "na kolik nástrojů hraješ, tolikrát jsi člověkem". Ale nemám na to příliš čas. Hrozně jsem chtěla umět na bicí, hraju na steel drum, ale chtěla bych to umět líp. A pak hraju na takový bubíneček. Jaká byla vlastně otázka? (smích)
Celý rozhovor si můžete pustit ve videu
Kdy přišel ten moment, že sis řekla, že budeš zpěvačkou…
Nikdy jsem si nemyslela, že umím psát, protože jsem nikdy nenapsala ani básničku. A pak jsem ve 26 letech potkala kluka, do kterého jsem se zamilovala. Odlétal do Londýna na rozlučku se svobodou svého kamaráda a na letišti zjistil, že si zapomněl pas i občanku. Takže se pro to musel vrátit a letět jiným letadlem. Ta situace byla tak srandovní, že jsem mu jen tak napsala první píseň na akordy, které jsem znala z jiné písničky. A ta skladba se jmenuje Pas, je k ní krásný animovaný klip.
Takže neplánovaně…
Přesně tak. Pak už byla Kráva a už se to nějak rozjelo. Všichni chtěli, ať vydám desku, David Koller mi řekl "klid, až budeš vědět, že máš co říct a že toho máš dost, tak to vydej, když nastoupíš do toho kola velkého showbyznysu, tak už je to složité".
Tví fanoušci už nějakou dobu čekají na nějaké nové singly, alba, poslední deska vyšla v roce 2017. Chystáš něco nového?
Ano, pracuji na nové desce. Od vydání poslední desky vyšlo několik singlů, například PoloVina k filmu Bábovky, Voda k filmu Mazel a tajemství lesa nebo Domů s Danem Bártou. Všechno skládám s Davidem Hlaváčem, kterého jsem poznala hned na začátku své hudební cesty.
Katarzia: Práce se zvukem a elektronikou je budoucností hudby
Radost ze společné práce
Jak to máš s kapelou?
Honza Muchow mi tenkrát poradil, abych měla v kapele kluky, kteří nemají dalších pět kapel a budou pro ten projekt žít.
Dá se to vůbec zařídit?
Ono se to vlastně stalo. A zjistila jsem, jak je to cenné a hezké a že se na sebe těšíme. Když třeba koncertujeme a já cítím, že lidi nejdou úplně s námi, tak se jen otočím na kohokoliv z nich a tam je taková radost ze společné práce, že tou energií dokážeme publikum strhnout.
Ta atmosféra je vidět v rámci tvého projektu Dydjiny. Jak vznikl?
Písničky, které hrajeme, se proměňují na základě toho, kolikrát je odehrajeme. A mé dlouhodobé přání bylo zaznamenat atmosféru koncertu. Tak jsem poprosila Víta Klusáka, on souhlasil a chtěl to natočit na jeden záběr. To bylo úplně geniální, protože se tím dostal hluboko do pohledu toho posluchače, diváka.
Točilo se ve Werichově vile?
Ano, na půdě. Chtěla jsem natočit Dydjiny jako takový pokojíček, kde budeme všichni nahňácaní.
Bude to nějak pokračovat?
Ne, Dydjiny je záznam živého koncertu, kde je šest písní za sebou. Když o tom teď tak přemýšlím, možná to bude pokračovat, zeptám se Víta.
Tři Tygři: Nejvíce se k nám v Praze hlásí Ostraváci
Mít co říct
Jako herečka znáš i nějaké režiséry. Jak je těžké nějakého vybrat pro tvůj videoklip?
To je různé, každá píseň si řekne o jiný druh energie a jiný příběh. U mě je první text, pak se s Davidem zabýváme hudbou a následně se ve mně vytváří právě to, koho bych měla oslovit.
Říkala jsi, že začínáš tvořit textem. Kam na ně chodíš?
Asi úplná prapodstata je mít co říct a chtít to říct. A napsat to do nějakých slov, u kterých se necítíš trapně, když je vyřkneš. Vychází z mých životních postřehů.
A co tvá herecká kariéra? Co tě čeká a o čem můžeš mluvit?
Asi můžu mluvit o všem, ale nic moc mě nečeká. (smích)
Kde bude Bára koncertovat? A s kým? Jak zvládala turné s malými dětmi?
To uslyšíte v našem podcastu.
Barbora Poláková
Kolínská rodačka je absolventkou Divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze, následně se stala členkou Divadla na Vinohradech. Vidět jsme ji mohli ve filmech Kráska v nesnázích, František je děvkař, Kvarteto, Krajina ve stínu nebo Bábovky, ke kterému složila i píseň PoloVina. Hudební kariéru jí nakopl singl Kráva, který se objevil v roce 2015 na eponymním debutovém albu. Z něj pochází i největší Bářin hit Nafrněná, jehož videoklip získal cenu Anděl. Ve stejném roce Česká hudební akademie ocenila Báru jako Objev roku. Druhé album Ze.Mě vyšlo v roce 2018 a opět bodovalo na Andělech, tentokrát v kategorii Sólová interpretka roku a opět Videoklip roku (za filmové ztvárnění písně 2-8-5).
Kam dál? Denisa Barešová: Mluvme se starými lidmi, dokud můžeme
Foto: Expres FM / Petr Novák
