To nejlepší ze street foodu: Currywurst, kebab i český chlebíček
Karin Šnýdrová
Každá země má jídlo, které je chloubou její gastronomie. A pochutnat si na něm leckdy nemůžete v luxusní restauraci, prodává se totiž v lacinějším podniku. Víte, odkud pochází currywurst a kdo vymyslel obložený chlebíček?
Čtěte také: Instafriendly kavárny v Praze: Kam vyrazit na rande a kde napsat bakalářku?
Berlín: Currywurst
Má vlastní muzeum, pamětní desku i svůj den. Čtvrtého září nebylo vybráno náhodou. Právě v toto datum roku 1949 představila Herta Heuwer (†89) Berlínu první currywurst. Protože chtěla zpestřit poválečný jídelníček, osmažila klobásu, přidala kečup s čerstvou paprikou a porci posypala kari kořením. Zdali se recept skutečně zrodil v hlavě restauratérky, je ovšem nejisté. Někdo tvrdí, že si na currywurstu pochutnával o několik let dříve v Hamburku, a dělají si na něj nárok i obyvatelé Porúří. Jenže byla to Herta Heuwer, která si nápad nechala patentovat. Přestože přesný postup nikomu neprozradila a pravý currywurst zemřel v roce 1999 spolu s ní, smaženou pochoutku seženete v dnešních ulicích Německa téměř na každém kroku. Podává se samotná, či s hranolky a klobása je buď vcelku, nebo nakrájená na kousky.
Oblíbenou přílohou ke currywurstu jsou hranolky
Velká Británie: Fish & Chips
Ani historie Fish & Chips není tak jasná, jak by se mohlo zdát. Podle některých pramenů otevřel první obchůdek v Anglii s touto specialitou v roce 1860 židovský imigrant Joseph Malin, jiné hovoří o podnikateli Johnu Leesovi, který ji nabízel z dřevěné budky na tržišti v hrabství Lancashire až o tři roky později. Pojmem Fish & Chips se označuje smažená ryba v těstíčku a klasické hranolky. Obojí se tradičně zakápne octem a posolí. Protože se jednalo o levný pokrm, sklízel zprvu úspěch u dělnické třídy, dnes už ho hrdě konzumuje i královna Alžběta (96). Zajímavostí je, že během světových válek patřil k jedněm z mála potravin, které nebyly na příděl, a až do osmdesátých let minulého století balili prodejci Fish & Chips do starého novinového papíru. To aby nemuseli zdražovat.
Fish & Chips se prodávají jak u stánku, tak v restauracích
Belgie: Hranolky
Gastronomická pře o původu hranolků probíhá už dlouhá léta mezi Francií a Belgií. V roce 1789 se prodávaly na pařížském mostě Pont Nuef, Belgičané ovšem oponují, že je konzumují už od roku 1680. Když v tuhých zimách zamrzly řeky, smažili na pánvích místo ryb nakrájené brambory. Každopádně dnes jsou hranolky chloubou tamní kuchyně. Aby také ne, vždyť se jedí takřka ke všemu. Křupavé pomfrity jsou k dostání i v luxusních restauracích, ale pokud toužíte po pravé street food úpravě, kupte si porci ve stánku. Belgické hranolky se nejčastěji připravují z odrůdy brambor Bintje, krájí se na větší a širší kousky a smaží se v živočišném tuku, ideálně nadvakrát. Dostanete je v papírovém kornoutu spolu s majonézou nebo jiným druhém omáčky.
Belgické hranolky v kornoutu můžete konzumovat rovnou za pochodu
Turecko: Kebab
Zatímco výše zmiňované originální pochoutky byste v Česku potkali jen ve specializovaných podnicích, turecký kebab vám připraví snad v každém tuzemském městečku. A nejinak je tomu i jiných zemích. Jeho obliba se zkrátka rozšířila do celého světa. Některé zdroje považují za kolébku kebabu Irák. Turecký spis Kyssa-i Yusuf však odkazuje na rok 1377, z něhož pochází nejstarší dochovaná zmínka o této grilované masové delikatese. Existuje mnoho způsobů, jak ji připravit. Mezi ty nejznámější patří döner kebab, který se servíruje s rýží na talíři nebo v pita chlebu. Jeho vynálezcem je Mahmut Aygün, který se v šestnácti letech přistěhoval do Německa a marinované jehněčí začal v nové domovině zákazníkům nabízet s jogurtovou omáčkou rovnou v pečivu. Populární verzí je také dürüm kebab, neboli turecký wrap. Uvnitř rolky se skrývá maso (nejčastěji jehněcí či hovězí) se zeleninou a omáčkou.
Jestliže do sebe potřebujete rychle něco hodit, dürüm kebab se vám bude skvěle jíst po cestě a bez příboru
Česko: Chlebíček
Hitem českého street foodu je pokrm ze studené kuchyně. Obložený chlebíček vymyslel pražský lahůdkář Jan Paukert začátkem dvacátého století. Staly se konkurencí malých jednohubek, větší chlebíčky slibovaly mlsným jazýčkům o něco lepší gurmánský zážitek na dvě až tři kousnutí. Staly se nejen rychlým občerstvením, ale také součástí každé správné oslavy. Zanedlouho existovalo na 100 druhů obložených chlebíčků s nejrůznějšími typy pomazánek. V lahůdkářstvích je seženete dodnes, avšak jejich příprava není náročná ani pro nekuchaře.
Kdo by nemiloval pravé české chlebíčky?
Kam dál? Finové pěstují jídlo ze vzduchu, na dva týdny vám bude stačit 160 korun
Zdroj fotografie: Profimedia
