Už je tomu rok, co centrum Prahy zasáhl zhruba hodinový masivní výpadek elektrického proudu, který způsobila technická závada v rozvodně na Chodově. Blackout ochromil život především v centru a na pravém břehu metropole. Jaká je pravděpodobnost, že k masivnímu výpadku znovu dojde?
Blackout, který Pražany zasáhl 2. června 2022, se dotkl asi dvou set tisíc odběratelů. Zasáhl veřejnou dopravu, ochromil některé úřady i chod obchodů a služeb. Nefungovaly některé weby, bankomaty, hasiči vyjížděli k lidem, kteří uvízli ve výtazích. Důvodem výpadku byla technická závada v rozvodně ČEPS, která se nachází na Chodově v jihovýchodní části města. „Těmto problémům se nikdy nedá stoprocentně předejít, protože každé technické zařízení, a to už vůbec nemluvím o lidech, podléhá čas od času výpadkům, technickým závadám, poruchám, chybám, omylům. Takže tady lze mluvit jen o pravděpodobnosti a obecně bych řekl, že pravděpodobnost poruchy je velice nízká,“ říká Jiří Plešek, předseda Komise pro energetiku Akademie věd ČR a dodává, že podle něj se ČEPS stará o přenosovou soustavu dobře a patří tak i díky své robustnosti k nejlepším na světě.
Jak se ale situace mění po zapojení zelené energetiky, která je ve světě i v Česku na vzestupu? „Zapojení jaderných zdrojů zesiluje stabilitu soustavy. Ale to, co se běžně myslí pod tím pojmem zelená energie, tedy obnovitelné zdroje, skutečně přináší problém. Nechci ho nijak zveličovat, ale můžeme obecně říci, že zapojení většího procenta těchto zdrojů vede k náchylnosti na ztrátu stability. To znamená – opět velmi jednoduše řečeno – že se tím riziko výpadku zvětšuje,“ vysvětluje Jiří Plešek.
Proč je při větším zapojení zelené energetiky vyšší pravděpodobnost blackoutu? A proč je masivní výpadek elektrické energie pravděpodobnější v zimě než v létě? Dozvíte se v aktuálním vydání Pražské kostky v přehrávači v úvodu článku. Archiv pořadu najdete v sekci Podcasty, v aplikaci Expres FM a ve vaší oblíbené podcastové službě.
Úvodní foto: Lena Serditova / Shutterstock.com