50 nejlepších alb: Debut Oasis vystřelil po vydání hned na vrchol
Redakce
V roce 1994, do kterého vás zavedeme už za pár okamžiků prostřednictvím 13 příčky mezi 50 nejlepšími alby hudební historie podle Expres FM, se stalo spousta zajímavého. Začala vysílat první komerční televize Nova, Nelson Mandela se stal prezidentem JAR, americký hudebník a manžel Cher Sonny Bono byl zvolen americkým kongresmanem. V Seattlu právě společně s Kurtem Cobainem zemřel grunge a v Manchesteru se narodil britpop. A nás čeká pohled na debut, o kterém se většině kapel za celou kariéru jen sní.
Deska plná hitů
V refrénu otvíráku Rock'n'Roll Star Liam Gallagher zpívá: "Tonight I'm a rock'n'roll star." Bylo to uvěřitelné a do určité míry senzační. Bráchové v teplákových soupravách Adidas, s účesy na mikádo a deskou plnou hitů. Tak by asi v devadesátých letech mohli hrát The Beatles. Na začátku 90. let založili kytarista Paul Arthurs, baskytarista Paul McGuigan a bubeník Tony McCarroll skupinu s názvem The Rain. Nespokojeni s původním zpěvákem vyzkoušeli Liama Gallaghera jako frontmana. Ten na oplátku navrhl pro kapelu název Oasis, a když kapela v roce 1991 začala hrát živě, pozval do kapely svého staršího bratra Noela.
Album Definitly Maybe bylo vytvořeno pěti týpky z ponurého manchesterského předměstí Burnage, místa, které Noel popsal jako "malé pos**né město, kde se ku*va všechno děje – je tady jedna hospoda, jeden bookmaker a je to". Ačkoli byly v té době písně z alba prezentovány jako kolekce převážně spontánních skladeb, mnohé z nich byly ve skutečnosti složené před lety Noelem Gallagherem, některé dokonce před jeho příchodem do kapely. V každém případě témata vyjádřená na desce zasáhla Británii v tom nejlepším slova smyslu. Debutové album skupiny Oasis z roku 1994 mělo obrovský komerční úspěch a bylo zásadní pro optimistické hnutí Britpop uprostřed éry, které dominoval hlubší a temnější zvuk grunge.
50 nejlepších alb: Deska Parklife pomohla Blur z dluhové pasti
Po vydání na vrchol
Skupina album začala nahrávat ve studiu Monnow Valley. Mimochodem The Stone Roses kousek od nich natočili své druhé LP Second Coming. Nahrávací frekvence se však ukázaly jako neuspokojivé, protože skupina zjistila, že zvuk je "tenký, slabý a příliš čistý", a to navzdory vynaloženému úsilí, kterým chtěla docílit pravého opaku. V únoru 1994 Oasis začali znovu nahrávat album ve studiu Sawmills s producentem Markem Coylem a replikovali svůj živý zvuk společným nahráváním bez zvukové izolace mezi jednotlivými nástroji.
Dlouhý proces nahrávání ovšem vydání alba zdržel. Mezi dubnem a srpnem 1994 Oasis vydali tři singly, což ve skutečnosti pomohlo podpořit čekání na debut, který po svém vydání vystřelil přímo na vrchol britských žebříčků a získal osmkrát platinovou certifikaci. Za zmínku určitě stojí – kromě výše zmíněného otvíráku desky Rock'n'Roll Star – skladba následující, Shakermaker. Vzhledem k tomu, že si Oasis neoprávněně vypůjčili motiv ze sedmdesátkové reklamy na Coca Colu, stála je výroba debutu o půl milionu dolarů víc.
50 nejlepších alb: Americký sen zrodil nejslavnější desku U2
Neochvějné přesvědčení
Oasis hrají všechny písně s neochvějným přesvědčením, ať už filozofují, nebo mluví úplné bláboly. Samozřejmě na desce poznáváme v míře tu menší, někde zase větší, inspiraci jejich idoly – The Beatles, The Rolling Stones, T. Rex, Sex Pistols nebo Jam – a přes jejich nafoukanost a vztek, neznějí vůbec nostalgicky. Žijí tady a teď, bez ohledu na to, jak mizerné věci jsou. A pokud máte chuť se napít, zasmát se a odpočinout si, Gallagherové a jejich kumpáni pro vás mají zcela mimořádnou pozvánku. Jednou Noel řekl: "Tam, odkud pocházím, se lidé nestali rockovými hvězdami. To se stalo jiným lidem." Naštěstí v tomhle se úplně spletl.
Oasis – Definitely Maybe
Datum vydání: 29. 8. 1994
Délka: 51:57 minut
Singly: Supersonic, Shakermaker, Live Forever, Cigarettes & Alcohol
50 nejlepších alb hudební historie podle Expres FM
13. Oasis – Definitely Maybe
14. Prince – Purple Rain
15. The Clash – London Calling
16. Beastie Boys – Paul's Boutique
17. The Smiths – The Queen Is Dead
18. Lauryn Hill – The Miseducation Of Lauryn Hill
19. The Rolling Stones – Exile On The Main St.
20. Massive Attack – Blue Lines
21. Pink Floyd – The Dark Side Of The Moon
22. U2 – The Joshua Tree
23. The Beach Boys – Pet Sound
24. Amy Winehouse – Back To Black
25. The Beatles – Abbey Road
26. Miles Davis – Kind Of Blue
27. Public Enemy – It Takes A Nation Of Millions To Hold Us Back
28. Pixies – Doolittle
29. Sex Pistols – Never Mind the Bollocks, Here's the Sex Pistols
30. Björk – Debut
31. The Cure – Disintegration
32. R.E.M. – Automatic For The People
33. Bob Dylan – Blonde On Blonde
34. The Strokes – Is This It
35. Fleetwood Mac – Rumours
36. Daft Punk – Homework
37. Wu-Tang Clan – Enter the Wu-Tang (36 Chambers)
38. The Doors – The Doors
39. Stevie Wonder – Songs In The Key Of Life
40. Led Zeppelin – Led Zeppelin II
41. Aretha Franklin – I Never Loved A Man The Way I Love You
42. Dj Shadow – Endtroducing…..
43. My Bloody Valentine – Loveless
44. Blur – Parklife
45. AC/DC – Back In Black
46. Kanye West – My Beautiful Dark Twisted Fantasy
47. Patti Smith – Horses
48. The Stone Roses – The Stone Roses
49. Black Sabbath – Paranoid
50. The Streets – Original Pirate Material
Expres FM představuje žebříček 50 nejlepších alb v hudební historii podle Expres FM. Vlado a Radek v rámci své Večerní show představí ve vysílání vždy jednu nahrávku týdně, logicky tak posluchače čeká edukativní a zábavné hudební putování na celý rok. Žebříček zásadních alb není časově ani žánrově omezen. Jediné pravidlo, kterým jsme se řídili, je, že se musí jednat o řadová alba. Na této nejenom časově náročné akci se podíleli i ostatní moderátoři rádia Expres FM, společnými silami vytvořili úctyhodný a především pestrý seznam, a to dle svého nejlepšího vědomí i svědomí. Pokud se trefíme do vašich představ či vkusu, nestyďte se nám dát vědět. A pokud ne, napište nám taky.
Kam dál? 50 nejlepších alb: The Stone Roses položili svým debutem základy britpopu
Foto: Sony Music
