V roce 1991, do kterého se podíváme prostřednictvím naší další desky, se na plátnech kin objevila komedie Slunce, seno erotika, byl zahájen odsun sovětských vojsk z našeho území a hudební svět přišel o Milese Davise, Serge Gainsbourga nebo Freddie Mercuryho. A na jaře roku 1991 se Bobby Gillespie hádal s Alanem McGeem, majitelem Creation Records, o tom, jaká skladba vyjde jako další singl Primal Scream.
Zatímco Gillespie chtěl Don't Fight It, Feel It, ve které zpívá málo známá zpěvačka Denise Johnson, McGee chtěl spíš něco, v čem zpívá Gillespie. "Kašli na to", odsekl Gillespie, "Primal Scream nejsou obyčejná kapela. Jsme něco jako Parliament nebo Funkadelic – producentský tým s hosty." McGee si sice nakonec prosadil svoje, ale tahle hádka shrnuje nejen to, proč bylo album Screamadelica v roce 1991 radikální záležitostí, ale proč ohromuje i po třiceti letech od svého vydání – jde totiž především o projekt. O hodně podařený projekt.
Kapela začínala na jungle popu a přes acid house, dub, noise rock a industrial se dostala až k poměrně svéráznému pojetí indie rocku. Nejdůležitější ale byl přelom, kdy se z formace, která kopírovala The Byrds a The Stoogies, stala ikona, která měla nemalý vliv na britskou rave scénu. Pro tu album Screamadelica znamenalo to samé, co Nevermind pro scénu rockovou. Ale stejně jako je těžké zařadit kapelu, je těžké zaškatulkovat její přelomovou desku. Není náhoda, že tenhle mix acid house, techna, gospelu, psychedelie a rocku získal první Mercury Prize a v žebříčku nejlepších alb devadesátých let obsazuje nejvyšší příčky.
Nahrávku otevírá gospelově laděná Movin' On Up, která se nejen hudebně, ale i textově obrací zády k předchozí tvorbě. I přesto jde, co se struktury týká, o nejvíce konvenční song na desce. Na ten navazuje Slip Inside This House, jediná nepůvodní věc na albu. Skladba, která zní, jako byste spojili psychedelii s italohousem, je původně od kapely 13th Floor Elevators. Následující skladba Don't Fight It, Feel It, se drží italohousového stylu. Pak je tady remix Higher Than The Sun od The Orb – jeden z nejvíc šokujících singlů devadesátých let, který skvěle evokuje stav, kdy je mysl pod vlivem hodně silných halucinogenních drog.
Jen málo nahrávek je natolik převratných, že si svůj status udrží i s delším odstupem. Screamadelica taková je. Nechce se tomu ani věřit, že od původního vydání uplynulo třicet let. Primal Scream za tu dobu ušli dlouhou cestu. Přestože Screamadelica bude navždy v jejich diskografii tou nejzásadnější položkou, dokázali ohromit hudební svět ještě několikrát.
Primal Scream jsou skotská alternativní rocková kapela založená v roce 1982 v Glasgow Bobby Gillespiem a Jimem Beattiem. V současnosti kapelu tvoří zpěvák Bobby Gillespie, kytarista Andrew Innes, klávesista Martin Duffy, baskytarista Simone Butler a bubeník Darrin Mooney. Kapela hrála již v letech 1982 – 1984, ale začala být slavná až poté, co Gillespie odešel z postu bubebníka v kapele The Jesus and Mary Chain.
Primal Scream hráli klíčovou roli v indie scéně osmdesátých let, později se posunuli k psychedelickému a garážovému zvuku, aby nakonec vyšli vstříc dance music. Následovala nahrávka Give Out But Don’t Give Up (1994), která vzdala hold klasickému blues a rocku a byla nahrána legendárním producentem Tomem Dowdem v Memphisu. V roce 1996 produkovali titulní skladbu k filmu Trainspotting. Jejich katalog od té doby zaznamenal tituly od ambientu, dubu a krautrockem ovlivněného Vanishing Point, po elektroindustriální XTRMNTR, Evil Heat až po Riot City Blues z roku 2006, které zplodilo Country Girl, jejich nejúspěšnější skladbu v britských žebříčcích.
Následoval titul Beautiful Future s vynikající skladbou Can't Go Back, jejich první bez Roberta Younga, který z kapely odešel z osobních důvodů. Jejich desátá deska More Light vyšlo v roce 2013 a byla srovnávána se Screamadelicou. Poslední studiové album Primal Scream bylo Chaosmosis z roku 2016.
Primal Scream – Screamadelica
Datum vydání: 23. 9. 1991
Délka: 62:31 minut
Singly: Loaded, Come Together, Higher Than The Sun, Don't Fight It, Feel It, Movin' On Up, Damaged
11. Primal Scream – Screamadelica
12. David Bowie – The Rise And Fall Of Ziggy Stardust And The Spiders From Mars
13.Oasis – Definitely Maybe
14. Prince – Purple Rain
15. The Clash – London Calling
16. Beastie Boys – Paul's Boutique
17. The Smiths – The Queen Is Dead
18. Lauryn Hill – The Miseducation Of Lauryn Hill
19. The Rolling Stones – Exile On The Main St.
20. Massive Attack – Blue Lines
21. Pink Floyd – The Dark Side Of The Moon
22. U2 – The Joshua Tree
23. The Beach Boys – Pet Sound
24. Amy Winehouse – Back To Black
25. The Beatles – Abbey Road
26. Miles Davis – Kind Of Blue
27. Public Enemy – It Takes A Nation Of Millions To Hold Us Back
28. Pixies – Doolittle
29. Sex Pistols – Never Mind the Bollocks, Here's the Sex Pistols
30. Björk – Debut
31. The Cure – Disintegration
32. R.E.M. – Automatic For The People
33. Bob Dylan – Blonde On Blonde
34. The Strokes – Is This It
35. Fleetwood Mac – Rumours
36. Daft Punk – Homework
37. Wu-Tang Clan – Enter the Wu-Tang (36 Chambers)
38. The Doors – The Doors
39. Stevie Wonder – Songs In The Key Of Life
40. Led Zeppelin – Led Zeppelin II
41. Aretha Franklin – I Never Loved A Man The Way I Love You
42. Dj Shadow – Endtroducing…..
43. My Bloody Valentine – Loveless
44. Blur – Parklife
45. AC/DC – Back In Black
46. Kanye West – My Beautiful Dark Twisted Fantasy
47. Patti Smith – Horses
48. The Stone Roses – The Stone Roses
49. Black Sabbath – Paranoid
50. The Streets – Original Pirate Material
Expres FM představuje žebříček 50 nejlepších alb v hudební historii podle Expres FM. Vlado a Radek v rámci své Večerní show představí ve vysílání vždy jednu nahrávku týdně, logicky tak posluchače čeká edukativní a zábavné hudební putování na celý rok. Žebříček zásadních alb není časově ani žánrově omezen. Jediné pravidlo, kterým jsme se řídili, je, že se musí jednat o řadová alba. Na této nejenom časově náročné akci se podíleli i ostatní moderátoři rádia Expres FM, společnými silami vytvořili úctyhodný a především pestrý seznam, a to dle svého nejlepšího vědomí i svědomí. Pokud se trefíme do vašich představ či vkusu, nestyďte se nám dát vědět. A pokud ne, napište nám taky.
Foto: Sony Music