50 nejlepších alb: Sex, drogy a rock'n'roll ve vile Keitha Richardse
Redakce
Než se společně vydáme do roku 1972 za další skvělou deskou, připomeňme pár událostí, které tehdejší dobu přiblíží. Co se Československa týká, na hokejovém světovém šampionátu konaném v Praze získali naši hokejisti zlatou medaili. Po 36 letech byla ukončena pražská trolejbusová doprava a vznikly novomanželské půjčky. Ve světě se začala prodávat první kalkulačka, Cejlon se přejmenoval na Srí Lanku a na svět se poprvé podívali Jaromír Jágr, Pavel Nedvěd, Eminem a Dara Rollins. A The Rolling Stones vydali svou dvanáctou desku Exile On The Main St.
Podle představ Keitha Richardse
Materiál na nové album, který vznikl v mobilní studiové jednotce v pseudořímské vile Keitha Richardse v jihofrancouzském městečku Nellcote, je nazýván uměleckým vrcholem tvorby The Rolling Stones. Původně se dvoualbum mělo jmenovat Tropical Disease. Nahrávalo se prakticky nepřetržitě od června 1971 do konce téhož roku. Neplánovitě a spontánně za chodu života kolem. Běžně se stávalo, že někdo nahrával kytarovou stopu a do toho lidi, co právě seděli u stolu, mluvili, cinkali příbory a talíři. Pro Richardse to byl návrat ke kořenům. Kytarista tak byl, při Jaggerově neustálých odjezdech a návratech, tím muzikantem, dle jehož představ se songy nakonec formovaly.
Dům byl stále plný lidí, různých kamarádíčků nebo doprovodných hudebníků podílejících se na nahrávce. Mnohokrát se nahrávalo v noci a celý půlrok působil jako nekončící trip, ze kterého občas někdo vyskočil a někdo jiný se přidal. Za vším byla údajně cítit chuť po rock'n'rollu. Tak viděl celou situaci v té době Richards, kdežto Jagger o tom přesvědčený nebyl, nenáviděl "ten sklep". Poprvé tak byly výrazněji znát "ostré hrany" právě mezi Jaggerem a Richardsem a spory se týkaly nejen desky, ale i dalšího směřování kapely.
50 nejlepších alb: Poslední setkání ve studiu vedlo k jedné z nejlepších desek legendárních Beatles
Zničující nahrávání
Drogy, které měly Stouni vždycky na dosah, zde kolovaly bez jakýchkoliv zábran a vše se začalo vymykat kontrole. Richards právě zde propadl heroinu a rozhodně nebyl v domě sám. Jagger do sebe pral kokain a kouřil trávu. Kapela tak dodnes vzpomíná na nahrávání Exile On Main St. jako na to nejvíce zničující pro skupinu i všechny kolem nich. Od alba se očekávalo, že bude navazovat na desku Sticky Fingers a bude plné mocných rockových hitů, jenže taková právě tahle nahrávka s velmi pozvolnou akcelerací nebyla. Když Exile On Main St. vyšla, názory kritiků se na ní značně různily a leckdo byl zaskočený dřevním zvukem a jistou neproniknutelností materiálu, který tíhl k americkému blues a folku. Dnes je materiál vnímán jako naprostý umělecký vrchol The Rolling Stones.
Jak Stouni přišli ke svému jazyku? Slavná loga slavných kapel
V dobách kdy se art rockové kapely soustředily na mocné a výpravné koncepty, přišli The Rolling Stones s něčím zcela opačným, vytvořili umělecké dílo pomocí bluesových a rock'n'rollových postupů. Na desce hostuje i nemalý zástup doprovodných zpěvaček, tu a tam zazní i gospelový chorus či part blízký jižanskému naturelu, ovšem základ tvoří především kytary a americký bluesový zvuk. Pro mnohé rockové fanoušky značí Exile On Main St. nejen nepřekonatelný milník diskografie The Rolling Stones, ale i jedno ze zásadních děl historie rockového žánru, pro jiné jde o zkoušku trpělivosti která dá opravdu námahu soustředěně zvládnout. Každopádně jde o vynikající a hituprostou desku pro fajnšmery. Člověk musí být rovněž milovníkem tradiční americké hudby, country, boogie a blues, mnohokrát ozvláštněných aranžérskými vychytávkami z dalších hudebních oblastí. Všechno dohromady tak utváří mimořádný materiál a jde pravděpodobně o nejpoctivější a nejpropracovanější album, na kterém kdy kapela pracovala.
The Rolling Stones – Exile On The Main St.
Datum vydání: 12. 5. 1972
Celkový čas: 67:07
Singly: Tumbling Dice / Sweet Black Angel, Happy / All Down The Line
50 nejlepších alb hudební historie podle Expres FM
19. The Rolling Stones – Exile On The Main St.
20. Massive Attack – Blue Lines
21. Pink Floyd – The Dark Side Of The Moon
22. U2 – The Joshua Tree
23. The Beach Boys – Pet Sound
24. Amy Winehouse – Back To Black
25. The Beatles – Abbey Road
26. Miles Davis – Kind Of Blue
27. Public Enemy – It Takes A Nation Of Millions To Hold Us Back
28. Pixies – Doolittle
29. Sex Pistols – Never Mind the Bollocks, Here's the Sex Pistols
30. Björk – Debut
31. The Cure – Disintegration
32. R.E.M. – Automatic For The People
33. Bob Dylan – Blonde On Blonde
34. The Strokes – Is This It
35. Fleetwood Mac – Rumours
36. Daft Punk – Homework
37. Wu-Tang Clan – Enter the Wu-Tang (36 Chambers)
38. The Doors – The Doors
39. Stevie Wonder – Songs In The Key Of Life
40. Led Zeppelin – Led Zeppelin II
41. Aretha Franklin – I Never Loved A Man The Way I Love You
42. Dj Shadow – Endtroducing…..
43. My Bloody Valentine – Loveless
44. Blur – Parklife
45. AC/DC – Back In Black
46. Kanye West – My Beautiful Dark Twisted Fantasy
47. Patti Smith – Horses
48. The Stone Roses – The Stone Roses
49. Black Sabbath – Paranoid
50. The Streets – Original Pirate Material
Expres FM představuje žebříček 50 nejlepších alb v hudební historii podle Expres FM. Vlado a Radek v rámci své Večerní show představí ve vysílání vždy jednu nahrávku týdně, logicky tak posluchače čeká edukativní a zábavné hudební putování na celý rok. Žebříček zásadních alb není časově ani žánrově omezen. Jediné pravidlo, kterým jsme se řídili, je, že se musí jednat o řadová alba. Na této nejenom časově náročné akci se podíleli i ostatní moderátoři rádia Expres FM, společnými silami vytvořili úctyhodný a především pestrý seznam, a to dle svého nejlepšího vědomí i svědomí. Pokud se trefíme do vašich představ či vkusu, nestyďte se nám dát vědět. A pokud ne, napište nám taky.
Kam dál? 50 nejlepších alb: Heavy metal bez zbytečného vzteku, to je Paranoid od Black Sabbath
Foto: Helmut Newton / Universal Music
