50 nejlepších alb: Násilí, smrt a šílenství jako recept na desku
Redakce
Další výjimečná deska nás zavede do roku 1973. Zatímco v Praze byl uveden do provozu Nuselský most, na opačné straně zeměkoule, v Sydney, královna Alžběta slavnostně otevřela ikonickou operu. A v New Yorku WTC, čili slavná Dvojčata. U nás byl podruhé zvolen prezidentem republiky generál Ludvík Svoboda. USA se stahovaly z Vietnamu a narodili se fotbalista Jan Koller, lyžařka Kateřina Neumannová, zpěvák Akon nebo herec Paul Walker.
Poctivá příprava
Kapela si udělala dokonce pracovní sezení, na kterém dohodla definitivní téma nahrávky – že totiž půjde o koncepční desku, která bude zpracovávat téma životního stresu. Muzikanti dali dohromady seznam klíčových slov, kolem kterých se měl daný koncept točit – umírání, duševní kolaps, negativa hudebního průmyslu nebo mamon peněz – a pověřili Rogera Waterse, aby je převedl do textů. Na muzice pracovala jako obvykle celá kapela, která skutečně cílevědomě a systematicky makala. Jakoby už předem věděla, že se rodí něco velkého. Ale OPRAVDU VELKÉHO!
Stejně jako již dříve u titulu Atom Heart Mother Floydi využili zajímavý způsob, jak nový materiál prověřit. Ještě před nahráváním jej totiž začali přehrávat na koncertech – v půlce února 1972 například čtyřikrát za sebou v Londýně. Už někdy v této době měla kapela pro album vymyšlený název Dark Side Of The Moon, ke smůle členů kapely, ale v roce 1972 vydala nepříliš známá skupina Medicine Head desku s úplně stejným názvem. Pink Floyd tedy začali operovat s alternativním pojmenováním Eclipse, protože ale Medicine Head zapadli a nehrozil tak případný chaos v identických názvech dvou slavných alb, mohli se Floydi vrátit k původnímu záměru.
50 nejlepších alb: The Doors inspirují dodnes
Násilí, smrt a šílenství
Že byli Pink Floyd vždycky novátory na poli studiové techniky, to dávno víme, při přípravách The Dark Side Of The Moon ale zvukové kejkle posunuli zase o kus dál. Tedy o pořádný kus dál. O současných digitálních možnostech se mohlo v roce 1972 muzikantům i studiovému personálu pouze zdát, a tak všechna legendární intra a předěly, které doprovázejí The Dark Side Of The Moon, a jsou pro album nesmírně důležité, vznikaly opět víceméně na koleně. Pro kultovní úvod ke skladbě Money, kde se to ze všech stran sype a cinká penězi, se třeba provrtávaly mince, navlékaly na strunu a pak se s nimi podle potřeby chrastilo. Ke slovu přišla samozřejmě také zvuková banka ve studiích Abbey Road, se kterou byli Pink Floyd vždycky velcí kamarádi, a veškerá studiová technika, se kterou zúčastnění experimentovali, až stvořili něco do té doby (a možná i od té doby) neviděného. Však se jim to také do budoucna vyplatilo, a to i finančně.
Temná strana Měsíce se rodila na dosavadní poměry kapely velice dlouho – když si vezmeme, že systematické přípravy začaly ještě v roce 1971 a nahrávání probíhalo od května 1972 do ledna 1973, jsme v časovém rozsahu více než jednoho roku. Samozřejmě v tom hrálo roli více faktorů, kromě snahy dotáhnout všechen materiál k dokonalosti mělo největší podíl přerušování práce kvůli jiným závazkům. Jinak se ale opravdu soustředěně pracovalo na desce. Kromě písniček a studiových efektů hodlali Pink Floyd na album dostat ještě jeden motiv. Muzikanti si napsali na kartičky několik otázek týkajících se násilí, smrti nebo šílenství a ty pak předkládali různým lidem, aby je okomentovali, jak je právě napadne, přičemž jejich odpovědi nahrávali. Seznam respondentů byl opravdu široký: od členů štábu, přes bedňáky, až po zcela náhodné osoby, které se zrovna pohybovaly ve studiích Abbey Road. Kapela odchytila spoustu lidí včetně Paula McCartneyho a jeho manželky Lindy. Zaznamenané citace pak byly umístěny do písniček na albu, i když spousta odpovědí včetně zmíněného Beatla se nepoužila, protože se na album buď nevešly, nezněly zvukově dobře nebo nebyly dostatečně uvolněné.
50 nejlepších alb: Poslední setkání ve studiu vedlo k jedné z nejlepších desek legendárních Beatles
Čtrnáct let v žebříčku
Když se daří, tak se daří. A když se natáčí jedno z nejlepších alb v historii, musí se zasnažit i výtvarníci. Hipgnosis se to povedlo na jedničku –to, co vzešlo od jejich spolupracovníka George Hardieho, doslova vstoupilo do dějin. Motiv skleněného hranolu rozkládajícího světlo do barevného spektra naprosto dokonale podpořil hudbu i filozofii The Dark Side Of The Moon a ve výkladních skříních hudebních obchodů svou originalitou a výrazností odrovnal veškerou konkurenci. Uhrančivý symbol má obrovský potenciál, ve videoklipech, na pódiu i na propagačních předmětech působí nesmírně elegantně a nosit jej tak klidně může úplně každý. Jednoznačná trefa do černého. Pokud narazíte na jakýkoli žebříček nejlepších grafických motivů v dějinách hudby, určitě tam tento hranol bude. A dost možná má The Dark Side Of The Moon nejlepší obal všech dob…
Co všechno říct k nahrávce, kterou ve své době znal nebo alespoň zaslechl téměř každý obyvatel západního světa? The Dark Side Of The Moon se prodalo neuvěřitelné množství – podle doložitelných údajů zhruba 45 milionů kopií, což z něj dělá třetí nebo čtvrté nejprodávanější album všech dob. Album na sebe strhlo několik rekordů: V americkém žebříčku Billboard se sice dostalo na první místo jen na jeden týden, zato v něm ale vydrželo více než 700 týdnů, tedy nepředstavitelných 14 let. Všechna tato čísla jsou ohromující a těžko je někdo někdy překoná, ještě překvapivější ale je, že takhle gigantický úspěch má deska, která je v podstatě introvertní a hluboce umělecká.
50 nejlepších alb: Debut Patti Smith odstartoval éru punkrocku
Živoucí legenda
The Dark Side Of The Moon je naprosto univerzální nahrávka. Zároveň klubová, fajnšmekrovská i mainstreamová. Můžete ji pustit prakticky kdekoli a vždycky bude fungovat – během konference, v ložnici, ve výtahu, v autě. Hudba na albu dokáže být monumentální a zároveň introvertní, schovaná sama do sebe, nebo plná erotického jiskření, hardrockově rozdivočelá i profesorsky umírněná. Důležitým faktorem úspěchu byla také cílená propagace, například v USA udělaná poprvé pořádně a systematicky. A samozřejmě na prvním místě byla kolekce skvělých písniček, které ve svém ranku v podstatě dodnes nemají konkurenci a jsou doplněny existenciální filozofií, která je ale pro většinu posluchačů lehce vstřebatelná. The Dark Side Of The Moon je v rámci popkulturní historie skutečně dějinný okamžik, který silně zasáhl hudební průmysl, posluchače, ale především samotné Pink Floyd. Kapela zbohatla, celkově zmohutněla a stala se z ní živoucí legenda, která bez přestání rostla až v jednu z nejvlivnějších hudebních skupin všech dob. Experimentální rocková muzika Pink Floyd ovlivnila miliony posluchačů a inspirovala několik generací hudebníků. Vždy je zdobil progresivní přístup při hledání nových možností, kladli důraz na koncepční propojení zvuku s obrazem. Měli jedinečné nápady a pořádali originální výpravné koncerty. Od roku 1964, kdy kapela vznikla, natočila patnáct studiových alb. Pink Floyd bez Rogera Waterse vystoupili na pražském strahovském stadionu 7. září 1994. Těžko hledat slavnější art rockovou skupinu!
Pink Floyd – The Dark Side Of The Moon
Datum vydání: 1. 3. 1973
Celkový čas: 43:09 minut
Singly: Money / Any Colour You Like, Us And Them / Time
50 nejlepších alb hudební historie podle Expres FM
21. Pink Floyd – The Dark Side Of The Moon
22. U2 – The Joshua Tree
23. The Beach Boys – Pet Sound
24. Amy Winehouse – Back To Black
25. The Beatles – Abbey Road
26. Miles Davis – Kind Of Blue
27. Public Enemy – It Takes A Nation Of Millions To Hold Us Back
28. Pixies – Doolittle
29. Sex Pistols – Never Mind the Bollocks, Here’s the Sex Pistols
30. Björk – Debut
31. The Cure – Disintegration
32. R.E.M. – Automatic For The People
33. Bob Dylan – Blonde On Blonde
34. The Strokes – Is This It
35. Fleetwood Mac – Rumours
36. Daft Punk – Homework
37. Wu-Tang Clan – Enter the Wu-Tang (36 Chambers)
38. The Doors – The Doors
39. Stevie Wonder – Songs In The Key Of Life
40. Led Zeppelin – Led Zeppelin II
41. Aretha Franklin – I Never Loved A Man The Way I Love You
42. Dj Shadow – Endtroducing…..
43. My Bloody Valentine – Loveless
44. Blur – Parklife
45. AC/DC – Back In Black
46. Kanye West – My Beautiful Dark Twisted Fantasy
47. Patti Smith – Horses
48. The Stone Roses – The Stone Roses
49. Black Sabbath – Paranoid
50. The Streets – Original Pirate Material
Expres FM představuje žebříček 50 nejlepších alb v hudební historii podle Expres FM. Vlado a Radek v rámci své Večerní show představí ve vysílání vždy jednu nahrávku týdně, logicky tak posluchače čeká edukativní a zábavné hudební putování na celý rok. Žebříček zásadních alb není časově ani žánrově omezen. Jediné pravidlo, kterým jsme se řídili, je, že se musí jednat o řadová alba. Na této nejenom časově náročné akci se podíleli i ostatní moderátoři rádia Expres FM, společnými silami vytvořili úctyhodný a především pestrý seznam, a to dle svého nejlepšího vědomí i svědomí. Pokud se trefíme do vašich představ či vkusu, nestyďte se nám dát vědět. A pokud ne, napište nám taky.
Kam dál? 50 nejlepších alb: Heavy metal bez zbytečného vzteku, to je Paranoid od Black Sabbath
Foto: Warner Music
