Mezi seriózními nabídkami se na internetu objevují i inzeráty, které se z uchazečů snaží vylákat peníze. Proto je nejdříve zapotřebí naučit se odfiltrovat podvodníky. Proč byste měli vyžadovat smlouvu a jaká je průměrná hodinová mzda?
Brigádu hledejte na prověřených serverech, a pokud vám zaměstnavatel nenabídne smlouvu, práci raději odmítněte a poohlédněte se po něčem důvěryhodnějším. V případě potíží se budete jen těžko domáhat svých práv a finanční odměny. „Při nástupu je pak důležité myslet na to, abyste náhodou nenaletěli na podvodné nabídky. Jejich typickým znakem je to, že vyžadují předem zaplatit nějakou částku, aby uchazeč mohl začít pracovat,“ upozorňuje Mgr. Martina Ryšková z portálu Fajn-brigady.cz.
Krátkodobé přivýdělky se nejčastěji sjednávají dohodou o provedení práce (DPP) a dohodou o provedení činnosti (DPČ). Oproti klasické pracovní smlouvě jsou vedeny značnou smluvní volností, mají však svá omezení. „DPP lze sjednat maximálně v rozsahu 300 odpracovaných hodin za kalendářní rok. DPČ není limitována rozsahem odpracovaných hodin a v kalendářním roce může rozsah práce 300 hodin překročit. Na základě DPČ však není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru 20 hodin týdně. Tato průměrná doba se posuzuje za celou dobu, na kterou byla DPČ uzavřena (nejdéle za 52 týdnů). Sjednání delší než zákonem stanovené pracovní doby může způsobit neplatnost jak DPP, tak DPČ. Proto se obecně doporučuje, aby zaměstnavatel a zaměstnanec uzavřeli dohodu v takovém rozsahu, který bude obsahovat časovou rezervu pro případ, že odvedené práce mohou smlouvou stanovený rozsah odpracovaných hodin překročit, ovšem ne nad zákonem stanovený maximální limit,“ vysvětluje právník Mgr. Jiří Bálek, LL.M.
Brigádníci musí splňovat také věkový limit. „Obecnou způsobilost pro výkon závislé práce upravuje občanský zákoník. Ten obsahuje zákaz dětské práce, tedy zákaz závislé práce nezletilých mladších než patnáct let nebo nezletilých, kteří neukončili povinnou školní docházku. Ucházet se o brigádu je tedy možné, jakmile uchazeč dovrší patnácti let nebo ukončí povinnou školení docházku,“ říká Jiří Bálek. I když už jste ale oslavili patnácté narozeniny, neznamená to, že se můžete ucházet o všechny druhy nabídek. „Práce s penězi nebo pozice, které vyžadují noční směny, jsou určené pouze plnoletým. Uchazečům od 15 let jsou dostupné jiné možnosti, je jich však o něco méně,“ říká Martina Ryšková.
Pokud budete chtít, můžete si sehnat brigádu v místě svého bydliště. Sazba na hodinu se ale liší v závislosti na jednotlivých krajích. Nejvíce peněz si v rámci České republiky vyděláte v Praze. „Průměrná mzda je tu 150 Kč za hodinu. V Libereckém kraji je to 137 Kč za hodinu, v Moravskoslezském 126 Kč za hodinu, v Plzeňském 133 Kč za hodinu. Celorepublikový průměr vychází na 134 Kč za hodinu, což je o 11 Kč více než loni ve stejném období. Částku však výrazně zvedá hlavní město. Brigádu u nás hledají za poslední rok více ženy, tvoří přibližně 60 % ze všech uchazečů. Nejvíce jich bylo ve věkové skupině do 34 let a nejčastěji hledají v Praze, kde je také největší nabídka,“ upřesňuje Martina Ryšková.
Nemusíte se bát, že by váš letní přivýdělek ohrozili váleční uprchlíci z Ukrajiny, jak tvrdí někteří zlí jazykové na sociálních sítích. Nabídka je opravdu veliká. Podle Martiny Ryškové se její počet zvýšil oproti loňsku o celých 23 % a podle aktuálních dat to vypadá, že dojde k dalšímu navýšení. Některé pozice bez nutnosti češtiny pomohou sice vykrýt ukrajinští pracovníci, ale obsadit jimi všechny pozice zkrátka nebude možné. „Dle statistik našeho portálu tvoří k 25. 5. 2022 inzeráty vhodné i pro ukrajinské pracovníky 22 % ze všech nabídek,“ dodává paní Ryšková.
Jestliže toužíte po letním dobrodružství, zvažte práci v zahraničí. Agentura Student Agency nabízí vysokoškolákům například program Work & Travel, kde je ale nutné počítat s počátečními náklady, jako je například poplatek za zprostředkování práce, letenka či pracovní vízum. „Při studiu na vysoké škole jsem vycestoval do USA, kde jsem pracoval jako plavčík ve Water Parku na Long Islandu. Veškerá školení, která jsem potřeboval k výkonu práce, jsem absolvoval až na místě. Vydělával jsem si asi 14 dolarů za hodinu, pracoval jsem 6 dní v týdnu, 12 až 13 hodin denně, ale stálo to za to. V Americe jsem strávil celkem 4 měsíce, z toho jsem jeden měsíc jenom cestoval. Našel jsem si kamarády na celý život, zlepšil se v angličtině a ještě si po zaplacení nákladů domů přivezl zhruba 60 000 Kč,“ vzpomíná Adam Goranov na svá vysokoškolská léta.
U práce v zahraničí je však nutné být mnohem obezřetnější. „Pročtěte si pečlivě podmínky smlouvy o spolupráci (ať už je to dohoda o provedení práce a obdobné dohody), jaké jsou podmínky ukončení smlouvy, stanovení a výplaty odměny za odvedenou práci, včetně například rozhodného práva, kterým se bude řídit pracovněprávní vztah,“ upozorňuje Jiří Bálek.
Úvodní fotografie: archiv Adama Goranova