Ondřej Brousek: Naše koncerty pro dědečka nebyly, občas jsme tak nahlas, že bych to sám nevydržel
Redakce
Kritizujeme se sami
Chodí někdo z vašeho rodinného klanu rád a pravidelně na koncerty Monkey Bussines?
Pravidelně už nikdo. Často chodila moje sestřenice, ale vzhledem k tomu, že má na cestě třetí nebo čtvrté dítě, tak už taky ne.
A byl se někdy podívat dědeček (legendární herec a dabér Otakar Brousek, pozn. red.)?
Já myslím, že první nebo druhý rok byl.
Co na to říkal?
To už si nepamatuji. Už je to dlouho. Ale pro něj to nebylo. My jsme občas tak nahlas, že bych pod podiem asi taky nevydržel.
A pokud se někdo z rodiny na váš koncert dostane, záleží ti na jeho názoru?
Kritika je kritika, bereme si ji k srdci, a když je konstruktivní, tak na tom samozřejmě můžeme zapracovat. Ale většina lidí nemá moc kritiky k našim koncertům, což je teda dost dobrý. My se kritizujeme sami, my si řekneme, co bylo špatně, jsme hodně sebereflexní.
Tonya Graves: V devadesátých letech tady byla větší svoboda než v Americe
Monkey Business jsou základ
Ty jsi milovník klasické hudby. Dostane se v rozhovoru u dobré plzně, kterou rádi pijete, na tvé oblíbené klasické autory?
Občas jo. Životy a osudy skladatelů zajímají Pavla Mrázka, s tím si občas něco řekneme. Mimochodem on měl nápad, abych si nechal vyrábět trička se skladateli. A Roman mi nedávno říkal, že si zamiloval Maurice Ravela.
V jednom rozhovoru jsi říkal, že se cítíš jako staromilec, v čem se to projevuje?
Asi nejdu úplně s dobou. Hlavní rozdíl od většiny je ten, že nejsem na sociálních sítích, absolutně nikde. Mám tlačítkový telefon, dotykové jsem měl také, ale většinou se mi hned druhý den rozbily, takže mi asi nejsou souzeny. Moc mi to s nimi nejde.
Máte v kapele konsensus, co se kostýmů týče, hlasujete o nich, nebo je prosazuje kapelník?
Musí být o čem hlasovat. To vymýšlení je nejhorší a upletli jsme si na sebe bič. Ale není cesty zpátky a musíme vždy něco vymyslet. Samozřejmě, že po třech měsících nás ten stávající kostým začne neuvěřitelně rozčilovat a potom vymyslíme nějakou jinou hovadinu.
Jsi multifunkční muzikant. Jsou pro tebe Monkey Bussines taková odbočka v tom ohledu, že v nich nejsi úplný leader? Je to to, co máš rád?
To je dobrý pocit. Já to ale nemůžu odsouvat na vedlejší kolej, protože tím to celé začalo. Kapela přišla v mých osmnácti letech a je to pro mne důležitá část života, takže to mám jako základ, na kterém se dá stavět.
A jak ses vůbec do kapely dostal?
Já měl kapelu, ve které zpívala Tereza Nekudová a můj spolužák z konzervatoře, Honza Bárta, hrál na bubny. Jmenovali jsme se Shower Elephants, natočili demo a Romanovi se to nějak dostalo do ruky. Byl nějak sjetej, ale slyšel to a strašně se mu to líbilo. A na tom demu bylo číslo k nám domů, Roman mi zavolal a pochválil nás. Potom nás pozval do Sušice na festival a nabídl mi hraní v jeho nové kapele. Tímto mi nabídnul spolupráci.
Václav Kopta: Své děti jsem zaujal jen v pořadu o pečení
Velký rozptyl
S Ondrou Brzobohatým občas jezdíte s takovou klavírní show, klauniádou. Jak vás to napadlo?
To byl impuls z televize, abychom udělali na Silvestra něco jako souboj klavírů. Zkoušeli jsme na Kavčích horách a už je to 10 let, co to vzniklo. Občas nám někdo zavolá. Vždycky jsme ale úplně na nervy a musíme si vzpomenout, co všechno tam hrajeme. Naposledy jsme vymysleli něco pro Jiřinu Bohdalovou na Silvestra. Je to o melodiích z večerníčků, které namlouvala. Každopádně se musíme s Ondrou vždycky sejít a minimálně si dvě zkoušky dát. Musíme si to zahrát, vymyslet a nějak to postavit. Nemáme nervy na to hodinu improvizovat. Ale většinou ty nápady přicházejí a nějak to dopadne. Vlastně kupodivu nad naše očekávání.
Tvůj rozptyl je velký. Máš tam hudebně ještě něco, co bys rád udělal, ale nezbyl ti zatím čas?
Já jsem měl v plánu udělat takovou věc pro lesní roh a violoncello a jmenovalo by se to Manželské etudy. Je to pro Radka Baboráka a jeho ženu. Která je violoncellistka. S Ondrou Brzobohatým jsme také mluvili o tom, že bychom udělali pár jednoduchých písniček pro děti a nějak se to pokusili vydat. Ondra má sepsanou hezkou knížku Hudbologie, která promlouvá k dětem i rodičům jak vlastně navést děti ke klasické hudbě. S Honzou Tenglerem jsem udělal hudbu pro televizní třináctidílný seriál Dobrodružství s orchestrem, ve kterém se děti seznamují s klasickou hudbou zábavnou formou.
Krom toho, že tě každý rok vidíme v Pelíšcích, co na divadle?
Poslední premiéru jsem měl ve hře Krásná vzpomínka v Divadle Ungelt. Přišla mi krásná nabídka, abych si to v angličtině přečetl s tím, že když se mi to bude líbit, tak to nechají přeložit. A když řeknu, že ne, tak dělat nebudou. Je to o zpěvačce Florence Jenkinsové, ale z pohledu klavíristy Cosmého, který ji doprovázel. Já to celé vyprávím a doprovázím jí na klavír. Florence hraje výborně Bára Štěpánová.
Jak to má s filmem Pelíšky? Na co se chystá do kina? A na kterém muzikálu naposledy pracoval? To a mnohem více si poslechněte v našem podcastu.
Ondřej Brousek
Po studiu na hudebně-dramatickém oboru Konzervatoře v Praze začal působit v Divadle Na Fidlovačce jako herec, zanedlouho též jako skladatel, později i režisér. Vytvořil zde desítky rolí (Kristian v Cyranovi z Bergeracu, Thyl Ulenspiegel, Loupežník, Andrej ve Třech sestrách, Vévoda v Muži z LaMancha, Shapira) a režíroval inscenace Žena v černém, Záhada či Dvojí hra.
Je autorem hudby k pěti původním muzikálům: Carmen (2003), Kniha džungle (2007), Adéla ještě nevečeřela (2008), Marilyn – překrásné děcko (2013) a Nevěsta (2013). Jeho scénická hudba čítá kolem sedmdesáti kompozic psaných pro pražské i regionální divadelní scény. Od roku 2013 je členem souboru Divadla na Vinohradech, kde ztvárnil řadu důležitých rolí (Amadeus, Caligula, Peer Gynt, Revizor). Pro toto divadlo též aktivně komponuje.
Je také autorem hudby pro seriály Redakce, Horákovi, Kapitán Exner a filmy Micimutr, Láska je láska, O pokladech, Špunti na vodě, Vřesový trůn, Bez tváře. Pro dětský pořad Tv Mini Uni složil přes dvacet písní. Věnuje se též vážné hudbě, je autorem dvou symfonií – Golden Age Rhapsody, symfonické básně a svity a spolupracuje s předními interprety a dirigenty. Vystupuje i v zábavně-naučných pořadech o hudbě pro děti i dospělé pořádaných FOK či KSO.
Neméně podstatnou roli v Ondřejově hudebním životě hraje aranžování a instrumentace. Jeho nová aranžmá zazněla v muzikálech Malované na skle, Divotvorný hrnec, Funny Girl, Song pro dva, My Fair Lady nebo Legenda jménem Holmes. Od roku 1999 je členem kapely Monkey Business, která v roce 2020 vydala desáté album. Kapela si drží renomé od samého počátku, třináct cen Anděl je toho jen důkazem.
Kam dál? Michal Suchánek: Syna jsem málo chválil, byl jsem idiot. Duší jsem vekslák
Zdroj: narodni-divadlo.cz
Titulní foto: Profimedia
