Paul McCartney slaví osmdesátiny!
Pavel Kučera
Jeden z nejnadanějších skladatelů a hudebníků, jaké kdy tahle planeta nosila, se dožívá osmdesátky. A přestože ho má většina lidí stále především za jednu čtvrtinu liverpoolské skupiny The Beatles, McCartney má už přes čtyřicet let trvající kariéru. Nyní sólovou, předtím velel své druhé skupině Wings. Vybrali jsme tedy nejpamátnější písně, které sir Paul napsal, nahrál a nazpíval po rozpadu Brouků.
James Paul McCartney se narodil 18. června 1942 v anglickém Liverpoolu. Ovlivněn svým otcem, který byl jazzovým hudebníkem, a rock’n’rollovými hvězdami Little Richardem a Buddym Hollym se coby teenager naučil hrát na piano, kytaru a napsal své první písně. V 15 letech se v kostele potkal s kapelou The Quarrymen a dostal nabídku od kapelníka, jistého Johna Lennona, aby se k nim přidal. Jak se říká, dál už je to historie. Sluší se ještě dodat, že sir Paul své jubileum oslaví těsně po dokončení americké části turné Got Back čítající šestnáct zastávek, už 25. června pak stane na podiu kultovního festivalu Glastonbury.
Paul McCartney & Wings – Band On The Run (1973)
Když se The Beatles v roce 1970 po pouhých deseti letech existence rozpadli, byla to pro celý (nejen) hudební svět velká rána. Paul McCartney však zažíval i jistou úlevu, protože pro něj skončilo dlouhé období napětí a neshod se spoluhráči v kapele. A především – mohl zase začít koncertovat, což bylo v posledních letech kapely nemožné zejména proto, že John Lennon prostě vyrážet na turné tvrdošíjně odmítal. Svůj poslední koncert pro veřejnost The Beatles odehráli 29. srpna 1966 v San Francisku a jejich vůbec poslední živé vystoupení se odehrálo na londýnské střeše jejich společnosti Apple Corps, které proběhlo 30. ledna 1969, u toho však byli jen kamery a nejbližší spolupracovníci kapely.
McCartneymu však cestování po světě s hudbou a setkávání s fanoušky strašně chybělo. A mohl si to splnit se svojí novou skupinou The Wings, v níž mimo jiné hrála i jeho manželka Linda McCartney. A o jisté formě úniku ze všedností čtyř zdí prostřednictvím koncertování se skupinou vypráví i titulní skladba třetího alba Wings, nazvaného Band On The Run. Sám McCartney později řekl, že jej k písní hudebně a zvukově inspirovaly nahrávky kapel The Byrds nebo The Eagles. Samotná píseň je vlastně slepencem tří různých melodií i temp. Funguje však přesto i po letech fantasticky.
Jak jsem potkal svého spoluhráče
Paul McCartney & Wings – Live And Let Die (1973)
Ještě předtím, než Tom Mankiewicz dokončil psaní scénáře k bondovce Žít a nechat zemřít, producenti Harry Saltzman a Albert R. Broccoli oslovili McCartneyho, aby k ní napsal ústřední melodii. McCartneyho spoluhráč z kapely Wings Denny Seiwell, který byl vzniku písně přítomen, na to vzpomínal takto: „Všichni si mysleli, že je skvělé, že děláme něco pro film Jamesem Bondem. Pamatuji si, že nám Paul – jen pár týdnů předtím, než jsme to natočili – řekl, že po něm chtějí, aby napsal melodii k dalšímu filmu o Jamesi Bondovi a poslali mu knihu, aby si ji přečetl. Jednoho dne jsme byli u něj doma a on ji zrovna předchozího večera dočetl. A najednou si sedl ke klavíru a řekl ,Jamesi Bond… James Bond… da-da-dum!’ a začal hrát na klavír. A během deseti minut měl tu píseň napsanou. Bylo to úžasné, opravdu. Jen ho sledovat, jak se do toho ponořil a z ničeho napsal takovou píseň. Je to něco, co si budu pamatovat po zbytek života.“
Sám McCartney k tomu řekl se svým typickým humorem: „Říkal jsem si, že nejtěžší bude do písně zapracovat to jméno filmu. A fakt lituju toho, kdo později musel do textu dostat slova Quantum Of Solace. Pak jsem si řekl, že tu jde vlastně o obracené Live and let live a v textu jsem použil oboje. A potom už mi to šlo dobře.“ McCartney polovinu autorství písně přiřkl i svojí ženě Lindě, která je uvedena jako spoluautorka. Píseň byla překvapivě úspěšnější v USA (2. místo singlové hitparády) než v Británii (nejvýše 9. místo), žádná z předchozích bondovských písní nebyla v žebříčcích úspěšnější. Současně byla první, která získala nominaci na Oscara (toho jí však nakonec vyfoukla Barbra Streissand s písní z filmu Takoví jsme byli). V 90. letech pak song znovu ke slávě přivedla verze od Guns N’ Roses.
Příběhy písní z bondovek. Agentovi 007 zazpívali Madonna, Paul McCartney i Billie Eilish
Paul McCartney & Wings – Silly Love Songs (1976)
McCartney oplývá smyslem pro jemný, suchý humor, což se přímo projevuje i v jeho tvorbě. Ostatně tuhle báječnou píseň napsal jako přímou reakci na výtky několika hudebních kritiků (ale také jeho parťáka Johna Lennona), kteří obraceli oči v sloup z toho, že pořád skládá nějaké přihlouplé milostné songy. „A co je na tom špatného?“, opáčil na to celkem správně McCartney. A přesto to nakonec dostal i do svého hitu z alba Wings At The Speed Of Sound, které bylo jejich páté v pořadí. A snad aby je podráždil ještě víc, do refrénu této písně nedal nic jiného než na první pohled zcela banální větu „miluji tě“, a to opakovanou stále dokola.
Je ale zřejmé, že Paul tuto píseň napsal také jako milostné vyznání svojí již zmíněné ženě Lindě, která na něj měla podobně zásadní vliv jako Yoko Ono na Johna Lennona, ovšem nebyla zdaleka tak otravná a u fanoušků neoblíbená (o vlivu Yoko Ono na rozpad The Beatles jsme psali zde). Například to byla Linda, kdo McCartneyho přivedl k veganství. Když však v roce 1998 zemřela coby šestapadesátiletá na rakovinu, McCartneyho, s nímž měla čtyři děti (Heather, Mary, Stellu a Jamese), to pochopitelně nesmírně zdrtilo. Linda sama v této písni jinak zpívá doprovodné vokály a v klipu můžete vidět právě i jejich děti.
Paul McCartney & Wings – Mull Of Kyntire (1977)
Tato na první poslech nenápadná písnička, připomínající něco ze skotského nebo irského folklóru, hraná především za doprovodu dvou kytar v rytmu waltzu, byla ve Velké Británii komerčně nejúspěšnější písní, kterou Paul McCartney vydal po svém odchodu z The Beatles. Je to asi trochu překvapivé, ale je to tak. A dodnes je jedním z nejprodávanějších britských singlů všech dob.
Macca ji ale napsal ještě za dob The Beatles, konkrétně v roce 1966, kdy trávil dovolenou na své farmě ležící na skotském poloostrově Kyntire. A když tu píseň, která je pozdravem této krásné krajině, posloucháte, zaručujeme vám, že v okamžiku, kdy do melodie vstoupí charakteristické skotské dudy, těžko se ubráníte tomu, aby vám přeběhl mráz po zádech. Píseň vyšla v roce 1977 a stala se vánočním hitparádovým číslem jedna tohoto roku. A současně to byl vůbec první britský singl, jehož prodeje překročily dva miliony kusů.
Paul McCartney – Waterfalls (1980)
Ani McCartneyho druhá skupina The Wings nepřežila neshody, které vypukly mezi ním a jeho spoluhráči, v případě Wings to bylo zejména s multiinstrumentalistou a skladatelem Denny Lainem. A po deseti letech existence (stejně jako v případě The Beatles) se tak Wings v roce 1981 rozpadli, což McCartneyho vrhlo na sólovou dráhu. Už v roce 1980 ale vydal své první sólové album, trochu paradoxně nazvané McCartney II. Byla na něm i tato balada v níž se doprovází na elektrické piano, nahrál i všechny ostatní nástroje, včetně syntezátorů a kytary (bicí tu nejsou). Tato píseň sice nepatří k nejslavnějším písním, které McCartney napsal, ale (i z pohledu kritiků) je to celkem nespravedlnost.
McCartney v tomto singlu předvádí své skladatelské mistrovství. Jistě, opět zpívá o lásce: „Ano, potřebují lásku, jako kostel potřebuje věž, jako zahrada potřebuje kytku,“ zpívá v refrénu, ale vy ani na vteřinu nepochybujete o tom, že mluví a zpívá zcela upřímně. Jinak je touto písní jednoznačně inspirována i stejnojmenná skladba od americké R’n’B skupiny TLC. McCartney to komentoval tím, že si je touto inspirací vědom, ale velkoryse se rozhodl skupinu kvůli autorským právům nežalovat.
Paul McCartney & Michael Jackson – Say Say Say (1983)
Bylo to jako setkání starého a nového hudebního světa. McCartney byl na začátku 80. let absolutní ikonou mezi popovými a rockovými velikány té doby. A Michael Jackson se zrovna rozbíhal ke svojí obří sólové slávě, jíž předcházelo účinkování s kapelami The Jackson Five a The Jacksons. Byl to právě on, kdo zavolal staršímu kolegovi (konkrétně na Vánoce roku 1980) a navrhl, aby udělali nějakou skladbu společně.
Nakonec byly tři. Po Say Say Say následovaly ještě duety The Girl Is Mine a The Man. Většinu písně Say Say Say včetně slov prý napsal Jackson, produkoval dlouholetý spolupracovník The Beatles George Martin. Během nahrávání Jackson bydlel u Paula a Lindy v Londýně a ze všech tří se stali přátelé. Traduje se, že McCartney během jedné večeře Jacksona poučil o tom, že skutečný způsob, jak vydělat v populární hudbě peníze, netkví v koncertování či zpívání, ale v psaní písní, tedy ve vlastnictví autorských práv na ně.
Je ironií osudu, že o několik let později Jackson přeplatil McCartneyho v odkupu na práva písní The Beatles (tedy i těch, co napsal sám McCartney), což jejich vztahy navždy ochladilo. Píseň Say Say Say nesklidila dobré recenze, ale v americké hitparádě byla okamžitě první, v Británii byla druhá. A je zajímavé, že když ji posloucháte, nevíte, zda je to víc stylově McCartney nebo Jackson, protože píseň nese charakteristický rukopis obou mistrů svého oboru.
Hezký je i videoklip k písní, ve kterém si Jackson a McCartney (plus nezbytná Linda a také Jacksonova sestra La Toya) zahráli podvodné medicinmany na Divokém západě.
Hudební spolupráce, které překvapily fanoušky i odborníky
Úvodní foto: Paul McCartney
