Před 675 lety byla založena nejvýznamnější vzdělávací instituce v českých zemích, která již krátce po svém vzniku získala světový věhlas. Pražská univerzita (později pojmenovaná Karlova po svém zakladateli, českém králi Karlu IV.), se honosí titulem nejstarší univerzity ve střední Evropě.
Karel IV. po svém návratu do Českého království chtěl ze země zanedbané během vlády jeho otce Jana Lucemburského udělat centrum říšské správy a vzdělanosti. Poté, co byl v roce 1346 korunován králem českým a římským, vypravil poselstvo s žádostí o schválení vzniku univerzity. Založení univerzity schválil papež Klement VI. v roce 1347 a následně ho 7. dubna 1348 oficiálně potvrdil král Karel IV.
Při zakládání univerzity byly pro Karla IV. vzorem existující univerzity v Evropě, zejména Univerzita v Paříži, která byla jednou z nejvýznamnějších univerzit v tehdejší Evropě. Karel IV., který ve Francii vyrůstal a byl ovlivněn tamějším intelektuálním diskurzem, měl zájem vytvořit podobnou instituci i v Českém království.
Další univerzitou, kterou se při založení univerzity nechal Karel IV. inspirovat, byla také Boloňská univerzita, jedna z nejstarších univerzit v Evropě, která zahrnovala různé fakulty včetně práva, teologie, medicíny a filozofie. Tyto dvě univerzity poskytly Karlu IV. inspiraci a modely pro organizaci a strukturu Karlovy univerzity, která se stala první univerzitou na sever od Alp a na východ od Paříže a významným centrem vzdělanosti. Univerzita byla rozdělena do čtyř fakult, artistické, teologické, právnické a medicínské.
Pražská univerzita zažila prudký rozvoj během svého prvního století existence. Stala se důležitým centrem vzdělanosti a cílem mnoha magistrů i studentů z celé střední Evropy, kteří chtěli získat erudici v rámci studií Generale. V průběhu 14. a 15. století zde působili významní vzdělanci jako teolog Jan Hus, dvorní lékař Karla IV. a zároveň autor prvního lékařského kompendia, které vzniklo na českém území, Havel ze Strahova, nebo teolog, matematik a překladatel Křišťan z Prachatic, autor staročeského překladu arabských lékařských spisů.
Karlův syn a nástupce Václav IV. posílil v rámci Kutnohorského dekretu z roku 1409 nejen svůj vliv na univerzitu, ale i vliv domácích členů akademické obce. To vedlo k odchodu části zahraničních akademiků a posílila se tím teritoriální povaha studia na pražské univerzitě.
Nedlouho poté byla Univerzita ovlivněna husitským reformním hnutím vycházejícím z myšlenek rektora univerzity mistra Jana Husa. Následkem těchto revolučních myšlenek, které ovlivnily jak sociální, tak politickou sféru, se zredukoval počet fakult ze čtyř na jedinou, fakultu svobodných umění. Univerzita Karlova se tak stala prototypem pozdějších reformačních univerzit. Podobné univerzity poté vznikaly také v Německu. Univerzita Leucorea založená v německém Wittenbergu v roce 1502, na které působili reformační teologové Martin Luther a Phillip Melanchton, byla také častým cílem pokračovacího studia absolventů Karlovy univerzity.
Na počátku 17. století měly na univerzitu silný vliv zemské stavy, které zaujímaly protihabsburský postoj. Jejich porážka měla zásadní vliv i na budoucí podobu univerzity. Ferdinand III. spojil univerzitu s jezuitskou univerzitou v Klementinu, kde jezuiti působili již od druhé poloviny 16. století. Vznikla tak nová Karlo-Ferdinandova univerzita. V rámci reformy došlo k obnovení všech čtyř fakult zrušených během reformace a docházelo k postupné přeměně univerzity na státní vzdělávací organizaci. Tento proces byl završen josefínskými reformami v osmdesátých letech 18. století. Moderní vysokou školou se univerzita stává až po reformách z let 1848-1849.
Během 675 let na univerzitě působily významné osobnosti světové vědy i politiky. Za vlády Rudolfa II. zde působil astronom a matematik Johannes Kepler. Působil zde zakladatel republiky a první prezident Československa Tomáš Garrigue Masaryk. Na německé části univerzity, která vznikla vydělením v roce 1882 a fungovala souběžně s tou českou až do roku 1945, působil i Albert Einstein. Dnes je Karlova univerzita jednou z největších a nejuznávanějších univerzit ve střední Evropě s širokou nabídkou studijních programů a výzkumných oblastí. Na 17 fakultách ve třech městech tu dnes studuje více jak 50 tisíc studentů z celého světa.
Zdroje: cuni.cz, uni-wittenberg.de
Zdroje fotografií: Robson90 / Shutterstock.com a BalkansCat / Shutterstock.com