První a poslední československý kosmonaut: Vladimír Remek se do vesmíru podíval přesně před 45 lety

V rámci sovětského programu Interkosmos do vesmíru vyrazil i československý vojenský pilot Vladimír Remek. Stal se tak prvním naším spoluobčanem, který se dostal do kosmického prostoru. Od jeho památného letu se další Čech do vesmíru nepodíval. 

V roce 1967 byl zahájen program Interkosmos. Jednalo se o program bývalých socialistických států spravovaných Sovětským svazem. Jeho cílem byl výzkum a mírové využití kosmického prostoru. Program vznikl jako protiváha podobných iniciativ vzniklých na Západě. Program byl určen zejména pro země východního bloku, ale účastnily se ho i státy západní, mezi nimi Francie nebo Velká Británie. V rámci programu Interkosmos byla do vesmíru vypuštěna i první československá družice Magion 1. Součástí programu byly i pilotované lety do vesmírného prostoru s mezinárodní posádkou. První zemí, která měla v rámci programu Interkosmos po boku sovětského velitele vyslat svého kosmonauta do vesmíru, bylo Československo. 

Výběr kandidátů

Od června 1976 probíhal v Praze výběr kandidátů. V prvotní fázi bylo vybráno 24 kandidátů, kteří dále podstupovali testy pod fyzickou zátěží i v časové tísni. V rámci testů byla skupina redukována, až zbyli pouze 4 kandidáti: Ladislav Klíma, Michal Vondrouška, Oldřich Pelčák a Vladimír Remek. V dalším kole testů, které se již odehrávalo v Hvězdném městečku nedaleko Moskvy, byli vyřazeni Klíma s Vondrouškou. V roce 1976 se tak začali po boku kosmonautů-kandidátů z NDR a Polska připravovat vojenští piloti Oldřich Pelčák a Vladimír Remek. V červnu 1977 byly vytvořeny posádky pro připravovaný mezinárodní let. V jedné byl Nikolaj Rukavišnikov, sovětský kosmonaut, který měl za sebou již dva lety na palubě lodi Sojuz, a Oldřich Pelčák. Druhou posádku tvořili sovětský pilot plukovník Alexej Gubarev a do hodnosti kapitána nedávno povýšený Vladimír Remek. 

První československý kosmonaut

Otec Vladimíra Remka byl slovenského původu, matka byla Češka. Remek vyrůstal ve vojenském prostředí, jeho otec Jozef působil jako velitel letectva Československé lidové armády. Rodina bydlela ve středočeské Čáslavi, kde jeho otec pracoval na letecké základně. Remek maturoval na zdejší dvanáctiletce v roce 1966. Poté s vyznamenáním absolvoval studium na Vyšším leteckém učilišti ve slovenských Košicích. Poté působil jako pilot v útvarech v Žatci a Českých Budějovicích. V roce 1972 začal studovat v Sovětském svazu, kde navštěvoval Vojenskou leteckou akademii J. A. Gagarina, která se nacházela v Moninu u Moskvy. V roce 1976 ukončil velice úspěšné studium a vrátil se ke svému domovskému útvaru. Zde ale nepobyl dlouho. Rozhodl se totiž zúčastnit výběru československých kandidátů programu Interkosmos. 

Památný let

Konečné rozhodnutí, která z posádek poletí do kosmu, bylo oznámeno až nedlouho před startem. Po patnácti měsících intenzivního výcviku v Hvězdném městečku bylo rozhodnuto, že první mezinárodní posádka, která zavítá do kosmického prostoru na palubě lodi Sojuz 28, bude sestávat z velitele Gubareva a kosmonauta-výzkumníka Remka. Z kosmodromu Bajkonur vystartovala loď Sojuz 28 s Remkem a Gubarevem na palubě 2. března 1978 v 15:28 koordinovaného světového času. Po více než 24 hodinách se loď spojila se sovětskou kosmickou stanicí Saljut 6, kde posádku Sojuzu 28 přivítali sovětští kosmonauté Jurij Romaněnko a Georgij Grečko. Remek na palubu přivezl i zubní vrtačku, Grečko s Romaněnkem si totiž stěžovali na bolest zubů. Remek s Gubarevem nabídli po příletu kolegům ošetření. Když ale vyšlo najevo, že se posádka Sojuzu 28 s vrtačkou začala učit dva týdny před odletem, Grečko s Romaněnkem ošetření odmítli a o bolesti se již nikdy nezmínili. V rámci mise se posádka věnovala připraveným vědeckým experimentům, tykajících se výzkumu vlivu beztížného stavu na množení jednobuněčných řas, výzkumu materiálů, i vlivu prostředí na kosmonauty. 

Návrat na Zemi

Konec mise byl naplánován na 10. března 1978. Sojuz 28 s Remkem a Gubarevem na palubě bezpečně přistál po 7 dnech 22 hodinách a 18 minutách. Posádku Sojuzu 28 a jejich dva kolegy, kteří je přivítali na palubě stanice Saljut 6, čekala propagační cesta do Československa, která se stala demonstrací dobrých vztahů se Sovětským svazem. Proklamace přátelství a vděčnosti sovětskému svazu dnes působí jako ukázka dobové servility vůči SSSR. Hlavním motivem slavnostního návratu prvního československého kosmonauta bylo přátelství se Sovětským svazem a jeho bratrská pomoc při dobývání vesmíru byla okázale oslavována. I sám Remek na tiskové konferenci uspořádané v Praze řekl, že nejvýše na žebříčku hodnot staví přátelství se sovětskými lidmi. 

Vladimír Remek je tak prvním a doposud posledním občanem Československé nebo České republiky, který se podíval do vesmíru. To by mohl změnit vojenský pilot Aleš Svoboda, který figuruje jako rezervní astronaut na listině ESA. Hodně medializovaný je také plánovaný výlet do vesmíru, na který by se měl tanečník a choreograf Yemi A.D. jako člen posádky komerční mise Dear Moon společnosti SpaceX, vydat  již tento rok.

Zdroje: Wikipedia, YouTube, kosmo.cz, cas.cz, esa.int, dearmoon.earth
Zdroj fotografií: Profimedia