Soud řeší, jestli YouTube může za smrt Američanky: Rozsudek může proměnit internet, jak ho dnes známe

Americký Nejvyšší soud tento týden řeší dva případy, které můžou zcela změnit způsob jakým funguje internet, tak jak ho dnes známe. Jestli soudy donutí velké platformy jako Facebook, YouTube nebo Twitter k zodpovědnosti za veškerý obsah, který se na nich objeví, probírá v podcastu Stopáž Jan Kordovský s šéfredaktorem serveru Lupa.cz Davidem Slížkem. 

Dnešní příběh začíná v roce 2015, kdy teroristé podporující Islámský stát postříleli v Paříži 120 civilistů. Mezi nimi byla i třiadvacetiletá Noehmi Gonzales z Kalifornie. Jak se tenhle teroristický čin na jiném kontinentu dostal k Nejvyššímu soudu Spojených států?
To je vlastně docela jednoduché. Rodina zesnulé studentky, která byla ve Francii na výměnném pobytu, zažalovala firmu Google, která v té době provozovala YouTube. Zažalovala ji proto, že podle ní napomáhá teroristům tím způsobem, že šíří jejich videa a dokonce je doporučuje v rámci svých algoritmů. Tenhle případ putoval přes dva soudy v USA, až k Nejvyššímu soudu, protože u těch nižších instancí rodina se svou žalobou neuspěla. 

V tomto sporu se operuje s paragrafem 230. Což je 26 slov v zákoně Comunications and decency act. Co přesně tenhle paragraf tvrdí?
Je to opatření, která má snížit nebo úplně vyloučit zodpovědnost internetových služeb za obsah, který na ně nahraje někdo jiný. Třeba právě uživatelé. Ten paragraf říká, že například YouTube není zodpovědný za obsah videí, která na něj někdo nahraje a přes YouTube je šíří. To je základ toho paragrafu a ten spor se týká hlavně této jedné věty.

Takže pokud někoho obviním z vraždy, ten někdo nemůže žalovat Facebook, za to, že se na jeho webu tohle obvinění objevilo, ale může žalovat přímo mě jako autora té věty?
Je to tak. V rámci amerického právního systému je za obsah odpovědný uživatel a ne platforma, která ho šíří. Ten spor, o kterém se bavíme, je ještě o trochu posunutý. Nejde pouze o zveřejňování těch inkriminovaných videí, ale i o doporučovací algoritmus YouTube. Rodina Naohmi Gonzales napadla skutečnost, že YouTube doporučoval teroristická videa ke zhlédnutí dalším uživatelům. A ptá se tak Nejvyššího soudu, jestli toto není porušení paragrafu 230.

Zajímá vás, jaké může mít rozsudek dopady na fungování internetu, tak jak ho známe dnes? Nebo proč platformy mažou závadný obsah, když k tomu vlastně nemají povinnost?
Poslechněte si celý rozhovor v přehrávači v úvodu článku, v aplikaci Seznam.cz nebo ve vaší oblíbené podcastové aplikaci. 

Úvodní foto: Profimedia