David Bowie se v 70. letech vrátil ze Spojených států amerických přímo nabitý inspirací a hned po návratu založil skupinu Spiders From Mars, se kterou se pustil do práce na nahrávání nového materiálu, který se následně ukázal jako jeden z nejlepších v celé jeho kariéře. Nahráli bezmála tři desítky písní, z nichž následně vzešly desky Hunky Dory a The Rise And Fall Of Ziggy Stardust And The Spiders From Mars. Konceptuální album o Ziggy Stardustovi se v našem žebříčku dostalo na 12. místo, ale Hunky Dory patří podle nás ještě výš.
Za čtvrtou nejlepší deskou našeho žebříčku se podíváme do roku 1971. Do doby, kdy v Československu mohli zpívat jen ti, kteří souhlasili s vpádem sovětských vojsk na našem území. Zatímco svět hrál barvami, u nás to byla nuda a šeď. Američtí kosmonauti se hned dvakrát podívali na Měsíc v rámci letů Apollo 14 a 15. Možná právě tyhle dva úspěšné lety inspirovaly Davida Bowieho k jeho další tvorbě.
David Bowie v této době opustil kytaru, na kterou doposud skládal, a vyměnil ji za piano. Na Hunky Dory se tak dočkáme vřelého a melodického klavírního pop rocku. Fascinaci tehdejší Amerikou dokazují i písně věnované třem velkým americkým umělcům, Andy Warholovi, Bobu Dylanovi a Lou Reedovi. Obal celé desky, monochromatická a následně dobarvená fotografie má odkazovat na herečky zlaté éry Hollywoodu.
Bowieho čtvrtá deska je neskutečně barevná a skrývá v sobě až filmový mix různých poloh umění. Kýče i kvality a také jednoznačné sexuality. V písni Changes volá po umělecké změně. V songu Quicksand se zase nechá inspirovat budhismem. Z Oh! You Pretty Things je cítit okultismus, ale je tu i z části autobiografická skladba The Bewlay Brothers nebo song Kooks, který zpěvák věnoval svému synovi známému pod jménem Zowie Bowie.
Na albu je znát Bowieho návrat k euforickému popu z období jeho alba Space Oddity. Jeho zpěv a do toho příjemný zvuk klavíru na desce vytváří svěží prostředí (podobně to později dokázali Elton John nebo Phil Collins). Mimochodem s klavírem Bowiemu na desce pomáhal klávesák Rick Wakeman, který se následně proslavil s kapelou Yes. Dawid Bowie Vás na desce vezme do barevného světa glam-rocku, ve kterém míchá britský pop, art-rock, folk a orchestrální díla. Přesto jsou písně na Hunky Dory hudebně i textově přístupné a posluchači umožňují je znovu a znovu rozpitvávat. Samotný Bowie tohle období komentoval následovně: „Na začátku 70. jsem začal doopravdy přicházet na to, co chci dělat. To, co mě naplňovalo, byla kolize různých hudebních stylů. Miloval jsem myšlenku vzít Little Richarda a Velvet Underground a spojit je dohromady.“
Právě tyhle myšlenkové pochody stály za vznikem desky Hunky Dory, která následně odstartovala vznik několika dalších velmi zajímavých projektů 70. let. Například Robert Dimery ve své knize 1001 alb, které musíte slyšet před smrtí, album hodnotí, jako „hrací skříňku akustických podivností a poctu hrdinům a surealismu“. Peter Ormerod z The Guardian zase napsal, že „Hunky Dory oslavuje nejistotu, vykořeněnost, vnitřní chaos, odlišnost, jinakost, pochybnosti a pomíjivost“ a dělá to s „krásou, stylem a charismatem“.
Po vydání bylo album kladně přijato, ale nedosahovalo velkých prodejních úspěchů. David Bowie ho trochu nešikovně zastínil svým dalším konceptuálním albem o Ziggym Stardustovi. Právě postava mimozemšťana, byla marketingově mnohem lépe uchopitelná, a tak se Ziggy Stardust prodával mnohem lépe než jeho předchůdce Honky Dory. Díky Ziggymu si ale lidé začali všímat i Hunky Dory a prodeje začaly strmě stoupat. Čtvrtá deska Davida Bowieho je dodnes považována za jeho nejlepší nahrávku, díky které definitivně objevil svůj hlas a styl. A také ukázal cestu budoucím popovým hvězdám, které se cítily být trochu jiné. David Bowie byl jednou z největších osobnostní světové hudby, proslulý hudební chameleon a průkopník hned několika hudebních směrů. Za svůj život vydal tento britský umělec rovných pětadvacet alb, z nichž velká část se zařadila do zlatého fondu populární hudby a ovlivnila hned několik generací hudebníků z rozličných hudebních žánrů. Své poslední album Black Star David Bowie vydal 8. ledna 2016 v den devětašedesátých narozenin, pouhé dva dny před svou smrtí.
Expres FM představuje žebříček 50 nejlepších alb v hudební historii podle Expres FM. Vlado a Radek v rámci své Večerní show představí ve vysílání vždy jednu nahrávku týdně, logicky tak posluchače čeká edukativní a zábavné hudební putování na celý rok. Žebříček zásadních alb není časově ani žánrově omezen. Jediné pravidlo, kterým jsme se řídili, je, že se musí jednat o řadová alba. Na této nejenom časově náročné akci se podíleli i ostatní moderátoři rádia Expres FM, společnými silami vytvořili úctyhodný a především pestrý seznam, a to dle svého nejlepšího vědomí i svědomí. Pokud se trefíme do vašich představ či vkusu, nestyďte se nám dát vědět. A pokud ne, napište nám taky.