50 nejlepších českých alb: Indy a Wich s deskou My 3 položili jeden z pilířů českého rapu

Před 20 lety vyšla na nezávislém labelu hiphopová deska My 3 od formace Indy a Wich. A způsobila poprask, dodnes patří k pilířům českého rapu. Kromě titulního hitu, který patří k zásadním písním začátku tohoto století, se posluchači dočkali dalších šestnácti stop různé délky. V rolích hostů se představili i konkurenční PSH a slovenští rappeři Vec a Rytmus. 

Proč jsou Indy a Wich v našem výběru 50 nejlepších českých alb všech dob? A jak vzpomínají na natáčení? 

Hudební i textové zjevení 

Album My 3 je jedním z pilířů českého hip hopu. Ve své době hudební i textové zjevení, které spolu s Repertoárem od PSH bude navždy patřit k základním kamenům tuzemského rapu. Přestože nahrávka byla vydána na nezávislém labelu Mad Drum Records, dokázala se dostat k mainstreamovému publiku. Na albu se v roli hostů představili Vec, Rytmus, Eldo, A.L.I., Dr. Kary nebobPSH. Indy a Wich si za něj vysloužili nominaci na Nováčka roku cen Anděl.

Hudební publicista a náš rádiový kolega Pavel Kučera v dobové recenzi na desku pro Musicserver napsal: „Pokud tedy vezmeme v úvahu všechny důležité faktory – to znamená hudbu, texty, přednes, originalitu, kvalitu zvuku i obal – a znásobíme rozdílem mezi plusy a mínusy, dojdeme k poměrně zajímavému výsledku. Album My 3 Indyho, Wiche a La4 je patrně nejlepší hiphopovou deskou, která u nás kdy vyšla, a současně je zatím horkým kandidátem na domácí album roku 2002.“ A to je dost, nemyslíte?

Datum vydání: 6. 6. 2002
Celkový čas: 58:01
Producent: DJ Wich
Skladby: Intro, Síla slova, Téma, Skit, Noc je 1/2, My3, Mít či nemít (Správnej beat), Skit, Bratři v rýmu, V jazycích propleteni, Skit, Otázky a odpovědi, D:/Jay, Skit, Pohyb 2, Cesta štrýtu (02 remix), Outro

Indy: S odstupem času desku vnímám skoro jako bezchybnou 

Indy & Wich je pražská hiphopová skupina založená v roce 1998. Tvoří ji rapper Indy a DJ Wich, které doplňoval rapper La4. Vedle PSH patří k základním kapelám, které na začátku nového tisíciletí formovaly podobu českého hip hopu. Na otázky Vlada a Radka z Večerní show odpovídal Indy, občanským jménem Andreas Christodoulou.

Co tě jako první napadne, když se řekne My 3?
Vlastní mládí a skvělé časy samozřejmě.  

Jak nahrávku vnímáš s odstupem času a z dnešního pohledu?
Když jsme tu desku dělali, nečekali jsme, že to dopadne, jak to dopadlo. Upřímně, já k ní byl v době vydání kritický, byla tam spousta věcí, které bych udělal jinak. O to víc mě překvapil následný úspěch. Když si ji dnes s odstupem času poslechnu, vnímám ji skoro jako bezchybnou. I v rámci její určité naivity nebo doby, kdy vznikla. Vnímám ji mnohem lépe, než v době vydání.

Je něco, co bys na desce změnil? Existuje nějaká skladba, která by na ní být neměla? 
Vyhodil bych Téma, což je pro mě jedna z nejdebilnějších věcí, jakou jsem kdy natočil. Intra ani texty bych neměnil, spíš výraz. Byla to první deska, člověk měl nějakou techniku rapu, která se postupem času lepší, ví jak psát, jak to poslat ven. Změnil bych tedy nějaké výrazové věci v mém projevu, ale nějak radikálně bych nahrávku nepřekopával. 

Jak vzpomínáš na dobu vzniku alba My 3?
Ve vesmíru to chodí tak, že když se něco se*e, tak se to se*e na všech frontách, a naopak. Pro mě byl rok 2002 zlomový v tom, že po delší době nějaké krize přišla deska, peníze, radost, úspěch. Našel jsem si ženskou, která se posléze stala mojí ženou, prostě se odehrálo hodně dobrých událostí. Takže na období let 2002-2003 vzpomínám jako na nejhezčí v mém životě. 

Jak vypadal nahrávací proces?
U první a druhé desky jsme byli vlastně kapela, DJ Wich fungoval odlišněji, než když produkuje jiné projekty. Hodně věcí bylo o vzájemném kompromisu, byly tam chvíle, kdy jsme se prudili, ale v zásadě jsme všichni věděli, že se posouváme k výsledku, kterého chceme dosáhnout, k dobré desce. Dlouhou dobu jsme nevěděli, jestli chceme nahrát jenom demo, nebo rovnou celé album. Nakonec jsme začali točit album, neměli jsme vydavatele a v začátcích nahrávání musel Wich práci přerušit, protože přišli PSH s Repertoárem, Orion chtěl vydat desku a sháněl producenta, který by mu poskládal samply od Shitnesse. Vzpomínám, že mi Wich volal s tím, že musíme album posunout, z čehož já byl trochu špatný, ale zároveň jsem situaci chápal. Paradoxně nám to pomohlo. Beaty nekolidovaly, protože Wich zpracovával Orionovy předpřipravené tracky a myslím si, že se na Reperoáru docela dost procvičil a v některých věcech zlepšil, což se projevilo i na celkové podobě desky My 3. Desku jsem dělali 8 měsíců, začali jsme ve studiu u P.A.tricka v Berouně, nabírali jsme prvních asi osm věcí. Na samotný mix a další procesy jsme šli na Jižák, nastěhoval jsem se do studia k Etienovi a točili jsme od září do února, od března do května jsme pak dělali mix a master. Takže deska nám trvala zhruba osm měsíců a točila se ve dvou studiích. 

Co nám můžeš říci o obalu alba? Jsou na něm skříňky z Hlavního nádraží… 
Přesně tak. Hledali jsme nějaké nosné téma k číslu 3, jeli jsme autem na koncert, někdo vzadu plácnul „my 3“ a mně se to líbilo. Jsme dva v kapele, ale ve skutečnosti jsme fyzicky tři, takže dobrý vtip. Hledali jsme nějaké nosné téma, opět k číslu 3, tak nás napadlo na Hlaváku otevřít tři skříňky. Každá skříňka symbolizovala jednoho z nás. Zároveň nádraží byl vždy takový kostel všech grafiťáků, my jsme byli děti ulice, měli jsme vztah ke graffiti a začínali jako writeři. Bohužel autor té fotografie, Jan Quest Čech, náš dobrý kámoš, už není mezi námi. Zbylé fotky dělal Martin Trysčuk z časopisu Xmag, u kterého jsme zakotvili a dostali možnost vydat desku. Měli jsme k dispozici celou jejich infrastrukturu a já u nich posléze založil label Mad Drum Records.

Mohl bys nám vyprávět nějakou veselou příhodu z natáčení?
Veselých historek z natáčení byly mraky. Probíhaly klasické omyly. Třeba že si myslíš, že máš zapnutý mikrofon, nahraješ nejlepší take ve svém životě, pak se podíváš na monitor a zjistíš, že jsi nenahrál nic. Poslední čtyři měsíce, kdy vznikala deska, jsem strávil nastěhovaný v legendárním bytě, kde bydlíval Orion, Tomáš Sochůrek, později se tam přistěhoval i Daliboy, takže se tam potkávala dobrá parta, ale nic konkrétního si teď nevybavuji.

50. Indy a Wich – My 3 
49. (bude zveřejněno 11. ledna)

V roce 2022 jsme vám ve vysílání představili žebříček 50 nejlepších alb historie podle Expres FM plný zásadních zahraničních nahrávek všech dob. Rubrika vzbudila ohlasy u posluchačů, a proto jsme se rozhodli tentokrát přijmout mnohem náročnější výzvu: Sestavit žebříček padesáti nejlepších českých alb. Do jeho vzniku se zapojilo celé rádio a rozproudila se vášnivá debata, která nahrávka by v tomto výčtu rozhodně neměla chybět. Mnoho podobných žebříčků u nás doposud nevzniklo a jsme si vědomi, že tento úctyhodný a pestrý seznam vyvolá různorodé ohlasy. Samozřejmě, že při jeho sestavování muselo dojít ke kompromisům, protože na komplexní pořadí zásadních českých nahrávek by bylo třeba o pár desítek míst navíc. Tvůrci se neřídli datem vzniku ani žánry, ale především srdcem a dobrým vkusem. Jediným kritériem bylo, že se musí jednat o takzvaná dlouhohrající alba. Velkým tématem bylo, zda do něj zařadit i slovenské desky, nakonec však zůstalo jen u těch českých. U vyhlášení každého místa čeká posluchače Expres FM a čtenáře našeho webu i krátký rozhovor přímo s tvůrci, producenty nebo hudebními kritiky, takže se zpětně o nahrávce dozvíme i něco zajímavého prostřednictvím lidí, kteří se na ní podíleli.

Věříme, že se budete bavit, a že to s námi vydržíte až do předních příček, protože tohle hudební putování bude zkrátka dobrodružné. Pokud se Vlado a Radek trefí do vašich představ či vkusu, nestyďte se jim to dát vědět. Rubrika bude samozřejmě k slyšení nejenom ve vysílání Večerní show, každou středu od 16:30 hodin, ale i v rámci podcastů, které budou k dispozici na webu a na všech podcastových platformách. 

Foto: Indy a Wich, Mad Drum Records / Warner Music a Jana Kusalová