50 nejlepších českých alb: Kryštof na desce V siločarách dokázali, že nebudou kapelou s krátkým dechem

Kryštof patří k nejúspěšnějším českým kapelám první i druhé dekády jedenadvacátého století. V roce 2013 se stali nejúspěšnější skupinou v anketě Český slavík a jsou držiteli mnoha výročních hudebních cen. Prvního Anděla získali již v roce 2001, kdy je porota zvolila Objevem roku. Za album V siločarách, které se umístilo na 49. místě našeho žebříčku, získali tři nominace, proměnili jedinou, za píseň Obchodník s deštěm. 

Vůdčí osobností souboru je zpěvák a skladatel Richard Krajčo. Jak vzpomíná na nahrávání druhého řadového alba před 20 lety? A řadí ho v diskografii kapely vysoko? 

Kryštof definovali tvář českého poprocku posledních dvaceti let. Jejich především první desky mají nezpochybnitelnou kvalitu. My jsme vybrali jejich druhé album, které produkoval Dušan Neuwerth. Nejuceleněji dokazuje Krajčův talent napsat silnou písničku. 

Stará pravda říká, že teprve druhá deska ukáže, co v kapele vězí a jaký potenciál skutečně má. Album V siločarách dokazuje, že Kryštof talent mají a že předchozí úspěch nebyl náhodný. Krajčo je charismatický vůdce a velmi šikovný skladatel. Ve skladbách Obchodník s deštěm, OnaNe, Tramvaje nebo Básníř znovu potvrzuje svou schopnost napsat silnou a působivou píseň s dobře zapamatovatelnou melodií, která se zbytečně nepodbízí. V textech se často projevuje jeho láska k herectví a divadlu, pozorný posluchač v nich najde mnoho odkazů a paralel.

Honza Balušek z hudebního serveru Musicserver.cz v recenzi o albu napsal: „Zdá se, jako by kapela poněkud přestala skákat z žánru do žánru a více se snažila vybudovat si jednotnou hudební tvář. Pravděpodobně díky producentovi Dušanovi Neuwerthovi také přibylo elektroniky, nejvíce probublává v úvodní OnaNe a Obchodníkovi s deštěm. Velmi příjemná je přítomnost Jardy Švejdíka z Priessnitz v písničkách Tramvaje a Hellou, oběma dodává svým hlasem další rozměr. Mezi své nejvíce oblíbené bych zařadil i našlápnutou hitovku Poletím a závěrečného poetického Básníře, skutečně kousky hodné mnoha poslechů. Pokud bych měl hodnotit všechny skladby, devět jich považuji za skvělé, pouze dvě (PoHádkách a Prostorová) mě nijak zvlášť nezaujaly. Z písniček je také patrné, že Krajčo vyrostl i po stránce textařské, jeho metafory a slovní obraty jsou na české popové scéně ojedinělé. Kryštof svým druhým albem rozhodně dokázali, že úspěch s debutem nebyl nahodilý a že mají co říci i do dalších let.“

Datum vydání: 4. 11. 2002 
Celkový čas: 43:55
Producent: Dušan Neuwerth
Skladby: 1. OnaNe, 2. Tramvaje, 3. Moře v hoře, 4. Obchodník s deštěm, 5. Hellou, 6. Střemhlav, 7. Skříň, 8. PoHádkách, 9. Prostorová, 10. Poletím, 11. Básníř

Richard Krajčo: Je obrovský dar, že se můžeme živit i bavit naším koníčkem 

Kryštof je česká hudební skupina, kterou založili Richard Krajčo, Nikolaj Arichtev, Jarda Blahut, Biser Arichtev a Pavel Studník v roce 1993 ve slezském Havířově. Současnou, už léta ustálenou, sestavu tvoří frontman Richard Krajčo, který kromě zpěvu hraje na kytaru, saxofonista a klarinetista Nikos Petros Kuluris, baskytarista Nikolaj Atanasov Arichtev, kytarista Evžen Hofmann, trumpetista Nikolas Grigoriadis, pozounista a klavírista Ondřej Kyjonka a bubeník a klavírista Jakub Dominik. Na otázky Vlada a Radka z Večerní show odpovídal Richard Krajčo. 

Co vás jako první napadne, když se řekne V siločarách?
Obchodník s deštěm, singl, který je pro mě pojítkem s tím albem a synonymum. Možná, že se to album mohlo jmenovat Obchodník s deštěm, ale já volil názvy prvních alb, aby měly přitahovací funkci: Debut se jmenoval Magnetické pole. Nevím, jestli to bylo kvůli tomu, že jsem vystudovaný elektrikář a v textech se mi objevovaly takové různé jinotaje spojené s tím oborem, ale u dvojky padla volba na V siločarách.

Jak nahrávku s odstupem času a z dnešního pohledu vnímáte?
Budu upřímný, vaše volba tohoto alba mě zaskočila, myslím, že v naší diskografii patří spíše na spodní patra žebříčku, takhle vysoko bych ho nevolil. Jsou tam věci, které se nám líbí dodnes. Čekalo se od něj, že potvrdí kvality Magnetického pole, ale když se na to dívám zpětně, myslím si, že ten debut byl silnější. Ale tady zase byly hity jako Obchodník s deštěm, Tramvaje nebo PoHádkách, takže co se týče hitovosti, deska splnila svoje ambice. A zafungovala i rádiově. Úplně upřímně si myslím, že jak předcházející album Magnetické pole, nebo následující Mikrokosmos nebo další Rubikon či Inzerát, jsou v naší diskografii daleko silnější a lepší.

Jak vzpomínáte na dobu vzniku alba V siločarách?
Pro nás to byla fantastická doba, byli jsme kluci, kteří osm, devět let byli zavření ve zkušebně, a pak se stal zázrak, že si nás všimli v Praze a Libor Lisý nás podepsal k labelu Escape. Ambicemi bylo vydat kazetu, prodat pár kusů a být klubovou kapelou. To, co se kolem Kryštof strhlo potom, považuji do dneška za malý zázrak. Byli jsme za něj rádi, protože jsme ze dne na den, bez managementu, začali sami sobě dělat koncerty, jezdit po republice a začali na nás chodit lidi. Takže splněný sen. 

Samozřejmě, když přišel Obchodník s deštěm, ten zlom byl ještě markantnější. Ta píseň nás vystřelila na nebe české populární hudby, ten čas byl nádherný. Je obrovský dar, že se můžeme živit i bavit tím, co je skutečně naším koníčkem, že hudbu máme rádi, že jsme jako kapela zůstali spolu 30 let, že nás nerozdělily peníze nebo holky a že jsme pořád kamarádi. Ten sen pořád žijeme. Přestože už jsme dnes spíše staří fotři, tak si to samozřejmě uvědomujeme.

Mohl byste nám vyprávět nějakou veselou příhodu z natáčení?
Ona není nějak moc veselá, ale tahle deska pro nás znamenala přelom v nahrávání. Magnetické pole jsme natáčeli ještě na pás a V siločarách byla první deska, kterou jsme natáčeli do počítače, a nikdo z nás to neznal. A najednou jsme mohli pracovat s tím pohodlným copy/paste, copy/paste. Díky tomu, že jsme experimentovali se zvuky i nahráváním, tak se například vzaly flažolety Evženovy kytary a udělal se z nich ten signifikantní zvuk Obchodníka s deštěm. Vím, že se potom řešilo, jakým způsobem jsme toho zvuku dosáhli a co je to za nástroj. A já jsem si tehdy užíval, že to můžeme neustále přehrávat, zkoušet nové věci a nebýt odkázáni jen na ten pás. Tohle pro nás bylo nové a jsem rád, že jsem zažil ty chvilky předtím i novou počítačovou éru, která tu hudbu vystřelila úplně někam jinam. Ale samozřejmě pamatuji si i dobu, kdy jsme ve spacácích spali ve studiu a prožívali intenzivně natáčení i fakt, že lidé čekají na naše písničky. 

50. Indy a Wich – My 3 
49. Kryštof – V siločarách 
48. (bude zveřejněno 17. ledna v 16.30 v éteru Expres FM a na našem webu)

Po celý rok 2023 vám budeme představovat žebříček v českém éteru neslýchaný. Žebříček padesáti nejlepších českých alb. Do jeho vzniku se zapojilo celé naše rádio a rozproudila se vášnivá debata, která nahrávka by v tomto výčtu rozhodně neměla chybět. Mnoho podobných žebříčků u nás doposud nevzniklo a jsme si vědomi, že tento úctyhodný a pestrý seznam vyvolá různorodé ohlasy. Samozřejmě, že při jeho sestavování muselo dojít ke kompromisům, protože na komplexní pořadí zásadních českých nahrávek by bylo třeba o pár desítek míst navíc. Tvůrci se neřídli datem vzniku ani žánry, ale především srdcem a dobrým vkusem. Jediným kritériem bylo, že se musí jednat o dlouhohrající řadová alba.

U vyhlášení každého místa čeká posluchače Expres FM a čtenáře našeho webu i krátký rozhovor přímo s tvůrci, producenty nebo hudebními kritiky, takže se zpětně o nahrávce dozvíme i něco zajímavého prostřednictvím lidí, kteří se na ní podíleli. Věříme, že se budete bavit, a že to s námi vydržíte až do předních příček, protože tohle hudební putování bude zkrátka dobrodružné. 

Zdroj fotografií: Warner Music / Petr Hrubeš (hrubes.com)