50 nejlepších českých alb: Na energické debutové desce Vypsané fixy je to nejlepší ze sedmi let hraní v klubech

Z dnešního pohledu je vlastně nepochopitelné, proč tak dlouho trvalo, než se pardubická Vypsaná fixa dočkala zaslouženého respektu. Vždyť třeba první ceny Anděl se dočkala až letos, po devětadvaceti letech existence! Diskografie kapely je vzácně vyrovnaná, nelze jasně říct, která z jejich deseti desek je skutečně ta nejlepší. Nakonec jsme vybrali jejich debut Brutální všechno, protože na něm definovali, proč je tahle kapela tak charismatická. Totální energie, talent na kytarové hitovky s velkými refrény a hlavně Márdiho fantasticky fantaskní a naprosto originální texty. V nich se to hemží fiktivními postavičkami a haldou literárních a popkulturních odkazů, ale zároveň jsou v nich ryzí emoce, které i po tolika letech dokáží oslovovat nové a nové generace. 

Vypsaná fixa vzešla v roce 1994 v Pardubicích – neboli San Piegu – z rozpadající se skupiny K.R.K. Její tvorba je proslulá zajímavými básnickými, často až surrealistickými texty, jejichž autorem je frontman Michal Mareda známý jako Márdi. Po sérii demonahrávek vydala kapela v roce 2021 své debutové album Brutální všechno. Krátce poté ji opustil baskytarista Dejmal, kterého nahradil Mejn. Ten byl s Vypsanou fixou (kromě krátké pauzy) spjatý až do jara 2021 a nahrál s ní i osm alb. Na tom posledním – Kusy radosti – už basové linky obstaral Kryštof Mašek, který dříve hrál s Miro Žbirkou. Spolu s Márdim už od založení tvoří Vypsanou fixu kytarista Mejla a bubeník Pítrs. 

Neučesaný rokenrol a žádná skleníková rádobypoezie

Publicista David Pleva alias Akana na adresu alba pro server XPlaylist.cz uvedl: Vypsaná fixa přišla se svým debutem už jako zkušená klubová oběžnice a dodala naší scéně málo slýchanou hudební energii a uvolněnost a textovou originalitu. Se svým neučesaným rokenrolem se nemaže, míří skoro bez odboček přímo k cíli, překypuje přímočarými hitovkami. Zatím žádné vychytávky v aranžích, což přispívá k syrovosti nahrávky, na druhé straně to po nějaké době způsobuje, že méně chytlavé songy trochu splývají. Naštěstí je stopáž tak akorát dlouhá a nad solidní průměr táhnou muziku ještě Márdiho texty. Ty nabízejí hodně neobvyklé obrazy, neodolatelné slogany a slovní spojení hraničící až se surreálnem, není to ale žádná skleníková rádobypoezie, ale živoucí pouliční řeč i když hodně ujetá. Márdimu se podařilo stvořit poetiku, která je stejně původní i cool jako kdysi ta garážovská Tonyho Ducháčka. Na CD Brutální všechno se Fixa teprve učí správně dávkovat energii, ale jako razantní vstup na jeviště to skvěle funguje.

Datum vydání: 2001
Celkový čas: 39:39
Skladby: 1. Steroid, 2. Nina, 3. San Piego, 4. Huny Bunny, 5. James, 6. Palmo kartáč, 7. Uganda, 8. Lunapark, 9. Letní tlení, 10. Lorenová, 11. Čáp, 12. Letadlo, 13. 1982

Márdi: Co mělo klapnout, klaplo

Na otázky Radka z Večerní show odpovídal frontman Vypsané fixy Michal Mareda známý jako Márdi

Co tě jako první napadne, když se řekne Brutální všechno?
Je to vlastně cíl i start zároveň.

Mohl bys být konkrétnější?
Je to v podstatě best of sedmiletého období, během kterého jsme vydali asi pět nebo šest demáčů, které si potom  vzal Petr Fiala. Z těch 50 nebo 60 písní vybral 14 nejlepších, a ty s námi šel nahrávat do ostravského studia Citron. Podepsali jsme smlouvu s firmou BMG, přeskočili do jiné rakety a všechno to klaplo, bylo to skvělé, úplně parádní nahrávání. Když jsem do toho studia vstoupil, tak jsem z toho měl takový pocit, jako když jsem třeba v první třídě na základce poprvé vlezl do tělocvičny. Takový ten efekt šoku. Jako když jsem poprvé řídil auto. Vlezli jsme do toho studia a tehdy tam nahrával Janek Ledecký. Petr Fiala přijel a ještě předtím nám to studio ukázal, kam půjdeme, abychom nebyli v šoku, to si pamatuji. A že když jsem tam vlezl, tak tam měli roztahaný ty věci. Tak jsme v Ostravě točili tuhle desku.

Co nám můžeš říci o obalu alba? 
To je dobrá otázka, protože obal vlastně vznikl ještě předtím, než jsme desku natočili.  Já už jsem ho měl připravený na základě tohohle obrázku, který jsem právě objevil v obýváku své babičky, kde měla moje máma staré učebnice. A tohle je očkování proti obrně. Dřív se takhle očkovalo proti obrně, že se stálo ve frontě a děti dostaly vakcínu na lžičce. A mě vlastně napadlo to Brutální všechno. Navíc je to obrat v největší hitovce té desky, písní 1982, takže takhle to zaklaplo. Měl jsem obal prostě vymyšlený s tímhle obrázkem. Zajímavé je, že to byl vlastně takový obývací pokoj, ve kterém jsem strávil, když jsem byl malý, hodně času, když jsem byl nemocný, abych nenakazil bráchu se sestrou. Tenhle obrázek jsem prostě našel a byla to taková úplně magická chvilka. Ten obal navíc koresponduje se zvukem desky. Záměr byl, že vezmeme to nejlepší, co máme, úplně nejlíp to nahrajeme a prostě musíme rozkopnout ty dveře. Protože tenkrát bylo takové to mezidobí, že se přestávala prodávat cédéčka, firmy byly zmatené. Začalo jim to klesat a najednou začaly hrabat v podobných partách. Více podobných kapel vydalo debutové desky, třeba Wohnout, myslím, že to byl docela silný vrh.

Jak nahrávku s odstupem času a z dnešního pohledu vnímáš? Je něco, co bys na ní změnil, popřípadě existuje nějaká skladba, která by na ní být neměla a naopak?
Já jsem s tou deskou na 99,9 % hrozně spokojený, v podstatě z desek Vypsané fixy mám vlastně oblíbené tři – Brutální všechno, potom Fenomén a pak ty ostatní. Jediná věc mě štve. My jsme to všechno nahráli, bylo to úplně hotové, byl poslední večer, než pojedeme domů. Zbývalo už jenom nazpívat jednu píseň a smíchat ji. A my jsme to tam samozřejmě hrozně oslavili a pouštěli si všechny ty písničky na velkých bednách ve studiu, povalovali jsme se tam a cítili, že to prostě klaplo úplně nejlíp, jak mohlo, že to je bomba. Akorát jsme hrozně zapařili a druhý den jsem ještě šel nazpívat píseň Čáp, a to si vždycky pamatuji, že jsem měl obrovskou kocovinu při té písni, ale nějak jsme to dal. Ale Petr Fiala, který měl také kocovinu, vymyslel, že na začátku skladby bude zvuk vrtulníku. A to mě štve, to bych tam nedával.

Mohl bys nám vyprávět nějakou veselou příhodu z natáčení?
Když Petr za námi přijel na předstudiovou schůzi, protože si nás vzal pod křídla, zjistili jsme, že rád holduje marihuaně. Takže jsem na základě toho zasadil na zahradě pár kytek, o které se starala moje babička. A jedna ta kytka se strašně chytla a strašně vyrostla a babička mi říkala, jestli bych to se už neměl sklidit, že už to kouká přes plot. Tak jsme to sklidili, usušili a palice jsme narvali do velkých zavařovacích sklenic. A ty jsme mu všechny vzali do studia, kde jsme dva týdny to točili. On si tam z toho dělal každé ráno takové mléko a celé to spořádal. Bylo to vtipné. On u toho vymyslel třeba aranže pro píseň Letní tlení. Tam se právě to mléko projevilo, bylo fakt silné, tam se vyřádil. My se tomu vždycky hrozně smějeme, perfektní produkce. A bylo zajímavé, že to na něj působilo tak, že nám pořád říkal, ať všechno zrychlíme, takže spousta písní oproti demáčům zrychlila. Při natáčení byl ještě jeden důležitý člověk, Petr Slezák, který to vlastně dělal s ním, byl spoluproducentem. A protože ten zvuk pro ně nebyl dostatečně špinavý, tak to prohnali přes nějakou kazetu, zašpinili ho. Bylo to bezvadné, skvělé období, hrozně rád na to vzpomínám. Co mělo klapnout, klaplo.

12.(bude zveřejněno 27. září v 16.30 v éteru Expres FM a na našem webu)
13. Vypsaná fixa – Brutální všechno
14. Karel Kryl – Bratříčku, zavírej vrátka
15. Buty – Ppoommaalluu
16. Olympic – Želva
17. Monkey Business – Why Be In, When You Could Be Out
18. Priessnitz – Nebel
19. Ohm Square – Ohmophonica
20. Midi Lidi – Give Masterpiece a Chance!
21. Psí vojáci – Nalej čistýho vína, pokrytče…
22. Dan Bárta & Illustratosphere – Illustratosphere
23. Jaromír Nohavica – Divné století
24. Marta Kubišová – Songy a balady
25. Lenka Dusilová – Baromantika
26. Supercrooo – Toxic Funk 
27. Vltava – Marx Engels Beatles
28. Floex – Pocustone
29. Zuzana Navarová & Koa – Barvy všecky 
30. Wanastowi Vjecy – Lži, sex a prachy
31. Bratři Orffové – Bingriwingri 
32. Sunshine – Moonshower And Razorblades
33. Iva Bittová & Vladimír Václavek – Bílé inferno
34. Prago Union – HDP  
35. Umakart – Vlci u dveří
36. Master’s Hammer – Ritual
37. Zrní – Soundtrack ke konci světa
38. WWW – Neurobeat
39. Khoiba – Nice Traps
40. Vanessa – Flashback
41. Ecstasy Of Saint Theresa – Slowthinking
42. Xavier Baumaxa – Buranissimo Forte
43. Sebastians – Blue
44. Dné – These Semi Feelings, They Are Everywhere
45. Už jsme doma – Hollywood
46. Role – Rána
47. Blue Effect – Nová syntéza
48. Dybbuk – Ale čert to vem
49. Kryštof – V siločarách
50. Indy a Wich – My 3