50 nejlepších českých alb: Vydání debutu Karla Kryla půl roku po sovětské okupaci bylo zázrakem

Neexistuje mnoho desek, které by svým významem přerostly hudební scénu a staly se součástí národní historie. Pro debut písničkáře Karla Kryla to ale platí stoprocentně. Album, které bylo krátce po vydání zakázáno (kusy, které se nestihly prodat, byly údajně na dvoře vydavatelství rozřezány cirkulárkou), zachycuje nejsilněji atmosféru konce šedesátých let, kdy nádech svobody utnuly sovětské tanky. Slavná titulní píseň je přímou reakci na okupaci a stala se symbolem té ponuré doby, ovšem album je plné i dalších silných a slavných skladeb jako je Anděl, Salome, Král a klaun nebo Morituri te salutant. Kryl byl samozřejmě skvělý textař s vlastní nekompromisní poetikou, ale měl i talent pro silné melodie a celou desku v pohodě utáhne bez aranžérských okras pouze se svým hlasem a akustickou kytarou.

Karel Kryl byl básník a písničkář, hlavní představitel československého protikomunistického protestsongu v letech 1963–1989. Mnohé jeho písně zlidověly a staly se z nich symboly boje proti totalitní moci. Po roce 1989 dále v rozhovorech pro média a ve své tvorbě nesmlouvavě kritizoval dění ve společnosti. Psal si vlastní hudbu i texty, v jeho repertoáru byly jak satirické nebo vážné písně reflektující společnost, tak poetické a melancholické balady. Přezdívá se mu Básník s kytarou. Zemřel 3. března 1994 v Mnichově. 

Zázrak Jiřího Černého

Nedávno zesnulý Jiří Černý, který sestavoval pět Krylových alb, u příležitosti výročí alba Bratříčku, zavírej vrátka před lety uvedl: Vydat československému zpěvákovi album bylo i během politického kulturního tání v šedesátých letech naprosto výjimečné. Natož aby takhle zahájil svou gramodeskovou kariéru kdosi, komu předtím nevyšel ani singl. To by se musel stát zázrak. K zázraku došlo 24. března 1969. Amatérským zpěvákem, kytaristou, skladatelem a textařem byl sotva pětadvacetiletý folkový písničkář Karel Kryl, album se jmenovalo Bratříčku, zavírej vrátka. Stalo se v devátém měsíci okupace Československa armádami Varšavského paktu. Bylo to všechno o fous: Do měsíce pak nahradil Alexandra Dubčeka ve funkci generálního tajemníka ÚV KSČ Gustáv Husák, 9. září 1969 Kryl emigroval do Německé spolkové republiky a Bratříček zmizel na dvacet let z prodejen, případně byl rozšrotován. Pouhý poslech Krylových nahrávek, natož jejich šíření, znamenal v husákovské normalizaci riziko výslechů, ztráty zaměstnání a někdy i svobody. S nápadem vydat Krylovi u Supraphonu album jsem se v ediční radě Gramofonového klubu prvně ozval koncem léta 1968. Vůbec jsem nevěřil, že je to možné. Toho roku jsme v pražském rozhlasu soustavně zařazovali do hitparády Dvanáct na houpačce Krylovy písničky a žádná z hlasování posluchačů nepostoupila do dalšího kola. Ani ta čtvrtá – Morituri te salutant – v listopadu. Zdálo se mi jasné, jak budou na můj návrh reagovat zejména starší kolegové. Dopadlo to ještě hůř, než jsem čekal. I ti nejvstřícnější radili, abychom spíš vydali pestřejší výběr písničkářů. Prohrál jsem.

Deska k nesehnání

Abych si ale nemusel nic vyčítat, zašel jsem ještě do mnohem menšího, vlastně svazového vydavatelství Panton. Řediteloval mu skladatel vážné hudby Jan Hanuš. S populární hudbou neměl nic společného. A jako pověstný a přesvědčený katolík měl všechny důvody se po srpnu 1968 o své postavení bát. Užasnul jsem, když rychle kývnul. Ohlas vydaného alba byl okamžitý a bez výjimky kladný. Už samotný černobílý laminovaný obal, navržený na Koudelkovu žádost precizně střídmým Leem Novotným a rekordně vyrobený za dva měsíce, vysoko převyšoval tehdejší úroveň. Všechny nahrávky z ostravského rozhlasu optimálně upravil proslulý zvukový režisér Václav Zamazal. V těch euforických dnech mi ředitel Jaroslav Šeda jemně vytknul, že jsem ho víc nepřesvědčoval, aby album vyšlo u Supraphonu. Na podzim už byl Bratříček k nesehnání. I v Německé spolkové republice. Karel Kryl tam během necelého roku vydal dvě další alba, Rakovinu a Maškary, a v roce 1971 na značce Caston a s výbornou fotografií malého chlapce od Věry Rykrové a v Krylově vlastní grafické úpravě i novou verzi Bratříčka. Z původního pořadí zachoval jen vstupní titulní píseň a závěrečnou Pasážovou revoltu. Vypustil Píseň Neznámého vojína, prý z časových důvodů.

Datum vydání: 24. 3. 1969
Celkový čas: 45:23 minut
Skladby: 1. Bratříčku, zavírej vrátka, 2. Král a klaun, 3. Salome, 4. Veličenstvo kat, 5. Důchodce,
6. Anděl, 7. Morituri te salutant, 8. Pieta, 9. Podivná ruleta, 10. Znamení doby, 11. Píseň Neznámého vojína, 12. Nevidomá dívka, 13. Jeřabiny, 14. Pasážová revolta
Producent: Jiří Černý

Jan Rejžek: Dnes si Kryla přisvojují všelijací dezoláti 

Na otázky Vlada z Večerní show odpovídal hudební publicista Jan Rejžek

Co vás jako první napadne, když se řekne Bratříčku, zavírej vrátka?
Okupace a obal s hochem s terčem v zádech na Koudelkově fotografii.  

Jak tu nahrávku z dnešního pohledu a s odstupem času vnímáte?
Vnímám ji trošku s rozpaky, protože si ty Krylovy písně, které byly jasně inspirované dobou, dneska přisvojí všelijací dezoláti na demonstracích, hlavně tu větu, která neplatí – ryjeme držkou v zemi. Ta byla konkrétně vztažena k počátku normalizace. Dneska, probůh máme s chybami konečně tu demokracii, po které Kryl toužil. Takže jsem trošku v rozpacích, když Kryl zní v těchto jiných souvislostech, kdy se ho právě zmocňují lidé, kteří by si Kryla opravdu do úst brát neměli. Řada písní je samozřejmě moudrá, nadčasová, ale pořád nezapomínejme, že ji psal víceméně jako reakci na srpen 1968. 

O čem myslíte, že by Karel Kryl zpíval dnes?
Těžko říci, je to stejné, jako byste se mě zeptal, o čem by básnil Homér. Samozřejmě by si určitě všímal aktuálního politického dění, protože to byl opravdu Homo Politicus, určitě by pozoroval a glosoval, co se děje. Využiji příležitosti, abych propagoval můj objev: V jeho stopách, v dobrém, jde třeba písničkář, který má v pseudonym Quido MC, píše takové satirické písně o bývalém premiérovi, bývalém prezidentovi, opravdu myslím, že Kryl by z něj měl velkou radost.

Mohl byste nám tak trošku popsat proces vzniku alba samotného a jakou roli při tom vzniku hrál Jiří Černý?
To je otázka pro něj někam na nebesa. Jirka byl opravdu objevitelem toho neznámého muže menší postavy a velkého talentu. Zařadil ho na Houpačku, kterou tehdy dělal se svou první ženou, Mirkou Černou. Myslím, že ho poprvé odhalil širšímu publiku a výrazně přispěl ke Krylově slávě. Jirka taky zdůrazňoval, že třebaže Kryl neměl jediný singl, přišel s nápadem, aby mu vyšlo hned rovnou elpíčko. Narazil tehdy na osvíceného ředitele Pantonu, skladatele Jana Hanuše, který ani okem nemrkl a tento zdánlivě riskantní projekt zařadil do edičního plánu. A ta deska ještě v pravou chvíli stačila vyjít, než pak šla po Krylově emigraci do stoupy.

Údajně byla drtivá většina nákladu brutálně zničena. Víte, jak to tenkrát probíhalo?
Ne, opravdu jsem tehdy nebyl u drtiček, takže nemůžu nic říct, jenom, že se samozřejmě ta deska tehdy pokoutně sháněla na kazetách, když už nebyla k dispozici v té vinylové podobě. Dvojici Černý a Kryl mám osudově propletenou – jsem jihočeská náplava a šel jsem studovat fakultu žurnalistiky. Na podzim roku 1973 jsem navštívil antidiskotéku Jiřího Černého, tehdy v jednom klubu na Vinohradech. A protože se mi hodně líbily jeho články, vymykal se, v tehdejší Melodii, tím stylem psaní, nebylo to suchopárné, bylo to nesmírně zábavné, měl široký rozhled o literatuře, výtvarném umění, tak jsem si říkal, že s tím člověkem bych se rád seznámil a šel právě na jeho poslechový pořad. Tam Jirka hrál tu dobře známou hru s publikem, že představil nového talentovaného písničkáře Víťu Jasného a zahrál Kryla. Šel jsem pak za ním do šatny a při našem prvním setkání ho hned drze poprosil, ať mi od toho Kryla půjčí další alba, on to bez mrknutí oka zase udělal. T9m si mě zavázal. Když jsem mu pak říkal, že jsem mohl být nastrčený provokatér, tak mi šíleně zalichotil a řekl: „Kouknu se, vidím“. Tak začalo to naše téměř padesátileté přátelství a pokračovalo samozřejmě až do poslední chvíle jeho života. Zase je to propleteno osudově v tom, že když už Jiří byl v léčebně dlouhodobě nemocných, na jaře jsme uspořádali návštěvu, kdy ho navštívil editor a výborný redaktor Honza Šulc s první ženou Karla Kryla, paní Evou. Bylo ještě docela teplo, tak jsme Jiřího vyvezli na terasu a příjemně jsme si povídali, Jirka se trošku nezapřel a jedna z prvních otázek na paní Krylovou byla: „Proč vy jste se proboha s Karlem rozvedli?“ Paní Eva mu vysvětlovala tehdejší důvody rozvodu. Kryl nás takhle oba dva vlastně provází pořád.

Jaký měla podle vás deska Bratříčku, zavírej vrátka vliv na českou hudební scénu?
Vliv má právě v podobě těch kladných následovníků, jak je třeba ten můj oblíbenec, ale bohužel taky všech plagiátorů. Ono je to zdánlivě snadné napodobovat Kryla, ale chybí tam několik věcí. Jak Jiří Černý také zdůraznil, on to nebyl žádný velký kytarista v porovnání s dalšími folkovými písničkáři v čele s Vláďou Mertou, ale byl mimořádný melodik. Vymýšlel naprosto úžasné melodie, které si člověk pamatuje dodneška, a ty kombinoval s jeho opravdu vytříbeným básnickým slovníkem. Takových umělců moc není, když se tak rozhlédnu. 

13. (bude zveřejněno 20. září v 16.30 v éteru Expres FM a na našem webu)
14. Karel Kryl – Bratříčku, zavírej vrátka
15. Buty – Ppoommaalluu
16. Olympic – Želva
17. Monkey Business – Why Be In, When You Could Be Out
18. Priessnitz – Nebel
19. Ohm Square – Ohmophonica
20. Midi Lidi – Give Masterpiece a Chance!
21. Psí vojáci – Nalej čistýho vína, pokrytče…
22. Dan Bárta & Illustratosphere – Illustratosphere
23. Jaromír Nohavica – Divné století
24. Marta Kubišová – Songy a balady
25. Lenka Dusilová – Baromantika
26. Supercrooo – Toxic Funk 
27. Vltava – Marx Engels Beatles
28. Floex – Pocustone
29. Zuzana Navarová & Koa – Barvy všecky 
30. Wanastowi Vjecy – Lži, sex a prachy
31. Bratři Orffové – Bingriwingri 
32. Sunshine – Moonshower And Razorblades
33. Iva Bittová & Vladimír Václavek – Bílé inferno
34. Prago Union – HDP  
35. Umakart – Vlci u dveří
36. Master’s Hammer – Ritual
37. Zrní – Soundtrack ke konci světa
38. WWW – Neurobeat
39. Khoiba – Nice Traps
40. Vanessa – Flashback
41. Ecstasy Of Saint Theresa – Slowthinking
42. Xavier Baumaxa – Buranissimo Forte
43. Sebastians – Blue
44. Dné – These Semi Feelings, They Are Everywhere
45. Už jsme doma – Hollywood
46. Role – Rána
47. Blue Effect – Nová syntéza
48. Dybbuk – Ale čert to vem
49. Kryštof – V siločarách
50. Indy a Wich – My 3