Bluesový král s kytarou v duši: Eric Clapton slaví osmdesátiny

Život kytaristy, zpěváka a skladatele je propletený úspěchy i pády, radostí i bolestí. Díky hudbě dokázal překonat dětství bez rodičů, nešťastnou lásku, drogovou závislost i smrt vlastního dítěte. Dnes Eric Clapton slaví 80. narozeniny! 

For Your Love (1965)

Narodil se 30. března 1945 v Ripley v anglickém hrabství Surrey. Vychovávala ho babička a její druh, protože jeho matka byla velmi mladá a biologického otce nikdy nepoznal. Už jako dítě si připadal jako outsider, což se později promítlo do jeho hlubokého vztahu k blues – hudbě outsiderů. Na kytaru se začal učit jako teenager a jeho vzory byli B. B. King, Muddy Waters a Robert Johnson. Větší pozornost na sebe poprvé upoutal jako člen skupiny The Yardbirds, kterou mimo jiné prošli i Jeff Beck a Jimmy Page. Když ale kapela nahrála hit For Your Love, který byl komerčnější než blues, opustil ji, protože chtěl zůstat věrný svému hudebnímu přesvědčení.

Crossroads (1968)

Po Yardbirds přišla kapela Cream. Ta definovala éru psychedelického rocku a přinesla Ericovi status kytarového boha. Jejich koncertní verze bluesové klasiky Crossroads, původně od Roberta Johnsona, se stala ukázkou Ericovy virtuozity a syrové energie. V Cream se formoval jeho charakteristický styl, ve kterém spojoval bluesový cit s rockovým drivem a improvizací. Přestože Cream existovali jen tři roky, jejich vliv byl obrovský a dnešní oslavenec jejich prostřednictvím dokázal blues přiblížit širšímu publiku, které do té doby tento žánr vnímalo jako okrajový.

Layla (1970)

Po rozpadu Cream a krátkém působení v Blind Faith se Eric pustil do projektu Derek And The Dominos. Právě tady vznikla skladba Layla, inspirovaná jeho nešťastnou láskou k Pattie Boyd, tehdejší manželce jeho přítele George Harrisona. Byl do ní zamilovaný roky a Layla je zoufalým vyznáním lásky, která nemohla být naplněna. Píseň patří k nejintenzivnějším vyjádřením citů v rockové historii. Později se Pattie skutečně stala jeho ženou, ale jejich vztah byl bouřlivý a poznamenaný Ericovým chaotickým životním stylem a závislostmi, kterým v té době čelil. Nakonec se přece jen rozvedli. Eric o několik let později našel klid po boku Melie McEnery, se kterou se v roce 2002 oženil a má s ní tři dcery.

Cocaine (1977)

Tuto píseň původně napsal americký zpěvák a kytarista J. J. Cale, ale největší proslulost jí přinesla právě verze Erica Claptona z alba Slowhand. Zachoval minimalistický a hypnotický groove originálu, ale přidal mu dravější kytarový zvuk a rockovější feeling. Přestože název i text mohou působit jako oslava drogy, sám Clapton vždy zdůrazňoval, že píseň je spíš varováním. Sám totiž silné závislosti (na heroinu a alkoholu) dlouhou dobu čelil, což vážně ovlivňovalo jeho kariéru i osobní život. Cocaine tak symbolizuje nejen jeho hudební sílu, ale i temnější stránku života, kterou nakonec překonal a využil jako tvůrčí inspiraci.

Wonderful Tonight (1977)

Tuto skladbu napsal, když čekal na Pattie, než se oblékne na večírek. Na první pohled banální moment se v jeho podání stal dojemnou výpovědí o blízkosti a lidskosti. Jde o tichou a něžnou píseň o lásce a vděčnosti. Právě v této době se snažil zklidnit svůj život a znovu najít cestu k sobě i k hudbě. I když ještě úplně nezvítězil nad svými démony, ukazoval, že v něm zůstává schopnost citlivosti a hlubokého výrazu.

Tears In Heaven (1992)

Jedním z nejbolestivějších okamžiků jeho života byla smrt čtyřletého syna Conora, který vypadl z okna newyorského bytu. Zdrcený Eric se po této události stáhl z veřejného života a přemýšlel, jestli má vůbec smysl dál vystupovat. Za tuto skladbu získal tři ceny Grammy a stala se součástí slavného alba Unplugged, které mu nejenže oživilo kariéru, ale pomohlo také zpopularizovat celý koncept akustických koncertů. Jeho Unplugged vystoupení pro MTV se stalo jedním z nejslavnějších v historii tohoto formátu a zároveň znamenalo návrat umělce, který se mezitím dokázal vymanit ze závislostí a začal nový, střízlivý život.

Change The World (1996)

V devadesátých letech Eric Clapton překvapil řadou spoluprací a žánrových přesahů. Jedním z vrcholů této etapy byla skladba Change The World, na které s ním spolupracoval producent Babyface. Píseň se stala globálním hitem a opět získala Grammy. Clapton v ní ukázal, že dokáže být jemný, melodický a zároveň výrazný i bez přepjatých sól. Navíc tím oslovil novou generaci posluchačů, kteří ho do té doby znali hlavně jako bluesového kytaristu. Během celé své kariéry se často spojoval s dalšími významnými hudebníky – ať už šlo o George Harrisona, Rogera Waterse, Tinu Turner, Marka Knopflera nebo Carlose Santanu. S některými z nich sdílel pódium, s jinými nahrávací studio. Jeho ochota propojovat styly a osobnosti přinesla světu nezapomenutelná hudební setkání a potvrdila jeho status univerzálního hudebníka s mimořádným citem pro spolupráci.

My Father’s Eyes (1998)

Tato skladba je dalším návratem k osobním tématům. Eric v ní zpívá o otci, kterého nikdy nepoznal, a zároveň o svém zesnulém synovi, dvou ztrátách, které se v jeho životě zrcadlí. My Father’s Eyes je hluboká a introspektivní skladba, kterou napsal i zhudebnil sám. V ní se ukazuje zralejší Eric Clapton, muž, který prožil temnotu, ale našel v ní sílu tvořit a jít dál. Píseň vychází z jeho autobiografického pohledu, který se prolíná celou jeho tvorbou a stvrzuje jeho schopnost dotknout se emocí běžného posluchače.

Riding With The King (2000)

Spolupráce s jeho dávným vzorem B. B. Kingem byla splněným snem i logickým vyústěním jeho cesty. Album Riding With The King spojilo dvě kytarové legendy a stalo se překvapivě úspěšným i u mladšího publika. Eric se zde zcela podřídil bluesovému duchu B. B. Kinga, ale zároveň dokázal přenést jeho hudbu k širšímu obecenstvu. Právě schopnost spojit tradici s moderním zvukem a osobní projev dělala z Claptona klíčovou postavu v popularizaci blues ve světě, který se jinak otáčel k popu a elektronice.