Bojovník za právo na party i svobodu Tibetu: Hiphopový průkopník Adam Yauch by oslavil šedesátiny

Když se v polovině sedmdesátých let v New Yorku objevil punk, Adam Yauch mu propadl. Ve čtrnácti letech se začal učit hrát na basovou kytaru a s partou kamarádů založili punkovou kapelu. Kapelu, která se po dalším žánrovém zjevení stala jednou z nejzásadnějších 20. století.

Fight For Your Right

Michael Diamond aka Mike D a Adam Yauch zvaný též MCA se seznámili v první sestavě kapely, která se už v té době jmenovala Beastie Boys. Po nějaké době jejich tehdejšího kytaristu nahradil Adam Ad-Rock Horowitz. Po přičichnutí k hip hopu na začátku osmdesátých let, kdy se kapela dala dohromady s tehdy (taktéž začínajícím) producentem Rickem Rubinem, kapelu opustila bubenice Kate Schellenbach a věci se daly do pohybu. Rubin seznámil kapelu s manažerem Run DMC, poslal kluky na turné s Madonnou a dal dohromady jejich první album Licensed to Ill, které vydal na svém vydavatelství Def Jam. Album seskládané zejména z tvrdých sedmdesátkových samplů a textů o pití piva a balení holek oslovilo zejména publikum, ze kterého si kapela původně dělala legraci. I díky tomu se ale Licensed to Ill (1986) stalo prvním hiphopovým albem, které se dostalo na vrchol žebříčku Billboard 200. Snad nejslavnější kus (You Gotta) Fight For Your Right (To Party!) přinesl Yauch ze své boční punkové kapely Brooklyn, když bylo potřeba album dokončit. Legendární klip ke skladbě vznikl v bytě u kamaráda a skladba se nesmazatelně zapsala do historie.

A Year And A Day

Po dvou letech vystupování na vyprodaných show s tanečnicemi v klecích a obřím hydraulickým penisem vyjíždějícím z podia byli členové kapely z image, kterou si vybudovali, znechucení a unavení. Na nějakou dobu se rozešli a MCA uvažoval, že s kapelou skončí. Po několika měsících odloučení mu ale přišel balíček s nahrávkou Dust Brothers, který mu z Los Angeles poslal Ad-Rock. Neuvěřitelná směsice samplů přitáhla Beastie Boys zpátky k sobě a dala jim novou chuť pokračovat v hudbě. Odstřihli se od Def Jam a Ricka Rubina a vydali album, které vyrazilo dech všem kritikům, kteří kapelu označovali za produkt marketingu a One Hit Wonder. Paul’s Boutique (1989) s více než stovkou samplů bylo ve své době tak napřed, že ho původní fanoušci kapely nepochopili. A příliš dobře nepřijali. Pro kapelu ale značilo přerod z party kluků s plechovkami piva v umělce, kteří svoje řemeslo berou vážně. Texty skladeb jsou sice stále plné specifického humoru, ale vedle textu o házení vajec z okna na lidi jsou tu i první texty s nádechem spirituality. Paul’s Butique je dodnes považováno za jedno z nejlepších alb všech dob.

Something’s Got To Give

Po komerčním neúspěchu druhého alba se kapela musela uskromnit a začala hledat nové způsoby tvorby hudby. To pány přivedlo k punkovým kořenům. Sáhli po nástrojích, na které se začali od začátku učit hrát. Po treku po Nepálu a Indii, kde se setkal s vyhnanými tibetskými mnichy, se MCA začal zajímat o buddhismus, který se začal propisovat v rozvoji jeho osobnosti a stylu kapely celkově. Dva roky jamování a hledání nového směru kapely ale byly dlouho bez výsledku. Až těžká zpráva o smrti společného kamaráda jakoby kapele dodala potřebnou inspiraci. Na albu Check Your Head (1992) se tak texty věnují existencionálním otázkám a vděčnosti za inspiraci. Ve skladbě Something’s Got To Give MCA zpívá o touze po světovém míru a v klipu ke skladbě palicí rozbíjí pistoli. Check Your Head znamenalo příliv nových fanoušků a vzestup kapely zpátky na vrchol.

Bodhisattva Vow

Instrumentální tvorba kapelu bavila natolik, že ve stejném duchu se rozhodla pokračovat i na dalším albu Ill Communication (1994). To po devíti letech trojici vyneslo zpět na vrchol žebříčku Billboard 200. Největším hitem alba je skladba Sabotage s legendárním videoklipem od Spika Jonze, kterou mnoho hudebních novinářů označilo za dosud nejlepší skladbu Beastie Boys vůbec. Pro Yauchův příběh zásadnější je ale dvojice skladeb Shambala a Bodhisattva Vow. Pro ně kapela použila sampl zpěvů Tibetských mnichů. Při hledání nejefektivnějšího finančního vyrovnání, které by mnichům co nejvíce pomohlo, se MCA rozhodl založit neziskovku Milarepa na pomoc boji za nezávislost Tibetu. Po tour k albu se navíc s kapelou rozhodl uspořádat největší benefiční koncert od Live Aid na podporu Tibetu. První ze série koncertů Tibetan Freedom proběhl v roce 1996 v San Franciscu a zahráli na něm vedle Beastie Boys takové kapely jako Red Hot Chilli Peppers, The Smashing Pumpkins, Pavement, Foo Fighters, Sonic Youth nebo Rage Against The Machine.

I Don’t Know

Koncertům za svobodu Tibetu dávali někteří fanoušci za vinu odkládání vydání nového alba. Dočkali se v roce 1998 s albem Hello Nasty, které vstoupilo rovnou na vrcholky hudebních žebříčků. S novým zvukem alba pomáhal kapele nový DJ, vítěz soutěže DMC Mix Master Mike, se kterým kapela od té doby spolupracovala na všech následujících albech. Mix Master Mike přinesl do zvuku Beastie Boys scratchování a vytvořil pro ně doslova bombastické beaty skladeb jako Intergalactic nebo Super Disco Breakin’. Vedle nich se tu objevuje třeba Ad-Rockova skladba Song For The Man, ve které odsuzuje přístup některých mužů k ženám nebo Yauchova uhrančivá skladba I Don’t Know, na které se MCA ukazuje ve své asi nejjemnější poloze. MC specifický svým chraplavým hlasem je zde doprovozen zpěvačkou Miho Hatori, známou třeba i ze spolupráce s Gorillaz, která skladbě dodala chytlavý nápěvek v refrénu a vzniká tak jeden z nejsilnějších momentů celé desky, která je některými označovaná jako vůbec nejlepší deska kapely.

An Open Letter To NYC

MCA, který se téměř po celou dobu existence kapely zajímal také o filmařinu a jako Nathaniel Hornblower natočil pro kapelu několik videoklipů, si pro svojí zálibu vybudoval na Manhattanu nové studio Osciloscope Laboratories, kde kapela nahrála a poprvé sama zprodukovala své další album ovlivněné nejtragičtější událostí v historii města. To The 5 Boroughs (2004) je věnováno New Yorku a skladba An Open Letter To NYC je děkovný dopis městu, které je pro Beastie Boys domovem, prošlo těžkou zkouškou a zároveň čelí mnoha dalším systematickým problémům, které se mohou vyřešit pouze pokud město potáhne za jeden provaz, jak už to jednou dokázalo.

Make Some Noise

V roce 2009 MCA s Ad-Rockem ve videu oznámil fanouškům, že trpí rakovinou slinných žláz, která ale podle doktorů je dobře léčitelná. V té době Beastie Boys pracovali na takovém množství materiálu, že z něj chtěli vydat dvě alba. Před vydáním ale podle Ad-Rockových výpovědí ztratili externí harddisk s dokončeným albem Hot Sauce Committee Part One. Nezbývalo jim, než vydat Hot Sauce Committee Part Two (2011), které si vysloužilo chválu kritiků za formu, jakou si Beastie Boys po téměř třiceti letech spolupráce drží. Na albu se objevilo i několik hostů jako zpěvačka Santigold na reggae ovlivněné skladbě Don’t Play No Game That I Can’t Win nebo Nas na skladbě Too Many Rappers. Na hosty nejbohatší byl ale videoklip k písni Make Some Noise, které natočil MCA pod svým pseudonymem Nathaniel Hornblower. Vznikla i třicetiminutová verze videoklipu pojmenovaná Fight For Your Right Revisited, ve které se potkávají mladí Beastie Boys se svými staršími verzemi, které přicestují časem a dojde na taneční souboj obou skupin, který se zvrhne v duchu původní image Beastie Boys. Praví MCA, Ad-Rock a Mike D pak přijíždějí akci rozehnat jakožto policisté. Kruh se uzavírá.