„Co je to láska? Bejby, neubližuj mi, už nikdy více.“ Právě takto zní refrén jedné z nejslavnějších popových písní celých 90. let. V květnu si připomínáme 30 let od doby, co jsme nad jejím kolovrátkovým refrénem mohli poprvé obracet oči v sloup.
Možná vás to překvapí, ale ten chlapík, který tuhle skladbu zpívá, se skutečně jmenuje Haddaway. Tedy Nestor Alexander Haddaway, abychom byli úplní. Narodil se v roce 1965 na Trinidadu a jelikož byl jeho otec mořský biolog, dost v dětství cestoval. Velkou část života strávil v Chicagu a Washingtonu, chtěl hrát na trumpetu a jeho vzorem byl Louis Armstrong. Pak nastoupil na medicínu, ale jelikož ho to moc nebavilo, ze školy zběhl. Odstěhoval se do Evropy, zakotvil v Kolíně nad Rýnem a živil se jako barman a příležitostný model. Plus se trochu věnoval hudbě a choreografii.
V té době se však vcelku náhodou setkal v Kolíně s jedním manželským párem. Jejich pravá jména jsou Dieter Lünstedt a Karin Hartmann-Eisenblätter, známí však byli jako Dee Dee Halligan a Junior Torello, a vedli malý německý label Coconut Records. Ten předtím v hitparádách bodoval s písněmi, které napsali pro skupiny Bad Boys Blue nebo Londonbeat a momentálně byli na lovu svého příštího hvězdného frontmana. Nestor jim padl do noty. Byl to fešák a skutečně uměl zpívat. Písničku What Is Love už měli napsanou, tak ji Haddawayovi dali s tím, že by se jim líbilo, kdyby ji nazpíval trochu ve stylu chrapláku Joe Cockera. Haddaway však řekl: „Miluju Joe Cockera, ale nejsem Joe Cocker.“ Načež píseň nazpíval svým vlastním stylem a Halligan s tím souhlasil. Následně se prý na osm dní zavřel ve svém kolínském studiu a když z něj vylezl, píseň byla na světě v podobě, jak ji známe. V písničce ve skutečnosti slyšíme i ženský vokál, ten si však Halligan vzal z audio banky a upravil pro potřeby písně.
Skladba vyšla v květnu roku 1993 a se stala celkem okamžitě hitem. Zvuk eurodance, který zosobňuje ,tehdy skutečně frčel. První byl v hitparádách po celé Evropě a dokonce výrazně bodoval i za Atlantikem. Slavnou chvilku zažil mimo jiné ve skeči pořadu Saturday Night Live, ve kterém jdou tři komici s Jimem Carreym v čele pařit do klubu. Zbylí dva, Will Ferrell a Chris Kattan, tuhle scénu zrecyklovali ve filmu Noc v Roxburry. Skladbu však vysamploval i rapper Eminem do své skladby No Love, kterou nahrál společně s Lil’ Waynem.
A coververzi nazpívala i kanadská zpěvačka Kiesza, ovšem v podobě křehké balady. Sama k tomu řekla: „Vždycky jsem tuhle píseň milovala. Je to taková ta skladba, se kterou se cítíš skvěle, vyskočíš a tančíš, ale pak jsem si poslechla text a řekla, moment, ale vždyť je to strašně smutné a depresivní. Jak to, že jsem si toho dřív nevšimla. Tak jsem se rozhodla, že ji svléknu z toho tanečního kabátku a budu vyprávět ten příběh, co je v ní obsažený. Mám totiž pocit, že lidi mnohem víc u originálu vnímají jeho náladu než to, co se v ní zpívá.“
Autor je hudební publicista
Úvodní foto: Profimedia