Diana Ross slaví 80: Hymnu LGBTQ pro ni napsaly disco legendy, duet s Lionelem Richiem je stálicí amerických svateb

Ikona soulové hudby a královna disko scény slaví osmdesátku. Toto jsou nejslavnější písně, kterými navždy vstoupila do dějin populární hudby.

I’m Coming Out (1980)

Píseň I’m Coming Out vydala Diana Ross v roce 1980 na svém albu Diana. A pokud vám její lehký funky a disco groove připomíná kapelu Chic, nepletete se. Jejími autory jsou totiž právě Nile Rodgers a Bernard Edwards, tedy kytarista a basák a také hlavní autoři písní této legendární disco party. Text písně reflektuje téma sebevyjádření a oslavuje individualitu. A Nile Rodgers přímo potvrdil, že píseň byla od začátku zamýšlena jako podpora LGBTQ komunity. Nápad na ni totiž Rodgersovi vnuklo vystoupení nějaké drag queen v newyorském klubu stylizované právě do Diany Ross.

Rodgerse a Edwardse ke spolupráci navíc oslovila sama Diana Ross, a to poté, co se se svojí dcerou šla v roce 1979 podívat na koncert kapely Chic. Když Nile Rodgers a Bernard Edwards prezentovali píseň Dianě, byla zpočátku překvapená a nebyla si jistá, jestli by takový text měla zpívat. Nakonec ale souhlasila a skladba se stala jedním z největších hitů její kariéry. Text měl ale osobní význam i pro ni. Zpívala totiž o vlastním osvobození se od labelu Motown Records, od kterého tehdy Diana odcházela k firmě Capitol. Šéfem Motownu byl navíc její manžel Berry Gordy, s nímž se v té době rozcházela. I’m Coming Out byla vydána i jako singl a stala se jedním z ikonických momentů v kariéře Diany Ross a disco scény obecně.

Upside Down (1980)

I toto je píseň z alba Diana. To byla zpěvaččina už desátá deska, vydala ji ve svých sedmatřiceti letech. A rovněž pochází z pera Nile Rodgerse a Bernieho Edwardse, kteří pro ni materiál na toto album složili a desku produkovali. V případě Upside Down však byla tato píseň původně napsána přímo pro skupinu Chic. Když ale Diana Ross slyšela její demo nahrávku, navrhla, že by ji ráda nazpívala sama. Nile Rodgers později vzpomínal, že ani chvíli neváhali.

A to především proto, že Diana Ross byla první opravdová velká hvězda, s níž dvojice spolupracovala (po ní přišla celá plejáda dalších, mimo jiné Madonna, David Bowie či mnohem později Daft Punk). Nebyla to ale jen idylická spolupráce. Diana měla k finálním skladbám spoustu výhrad a nakonec celou desku přemíchala se svým zvukovým inženýrem Russem Terranou. Ten dost výrazně potlačil funkové vlivy a zdůraznil zpěv. Rodgers a Edwards napřed zuřili a dokonce uvažovali, že ze spolupráce vycouvají. Nakonec ale souhlasili a dobře udělali. Album bylo velmi úspěšné a Upside Down bylo dalším ikonickým hitem přelomu 70. a 80. let.

Endless Love (1981)

Vůbec největším hitem Diany Ross, co se týče čistého počtu přehrání na Spotify, je tato balada, kterou nazpívala v duetu s Lionelem Richiem, někdejším lídrem skupiny The Commodores. Jednalo se o titulní skladba stejnojmenného filmu režiséra Franca Zeffirelliho, ve kterém hráli hlavní role Brooke Shields a Martin Hewitt. Píseň se stala jedním z největších romantických hitů a získala pozici jednoho z nejúspěšnějších duetů v historii populární hudby.

Základem přitom byla jiná píseň, kterou Richie napsal původně pro film The Jazz Singer, ale ve filmu nebyla použita. Nakonec však byl osloven, aby složil píseň pro Zeffirelliho adaptaci románu Scotta Spencera, a tak svůj starý motiv oprášil. Současně se spojil s Dianou Ross, jíž skladbu navrhl jako duet a společně ji přepracovali a nahráli. Ačkoliv u nás není tak populární jako dvě výše zmíněné skladby, stala se zejména v USA jednou z nejpopulárnějších svatebních písní a jedním z největších úspěchů v kariéře obou hudebníků.

You Can’t Hurry Love (1968)

Rozhodně nelze nezmínit, že ještě než se Diana Ross stala slavnou sólovou zpěvačkou, byla členkou dívčí trojice The Supremes, v níž však vždy měla velmi prominentní roli a byla považována za jejich hlavní hvězdu. Tento nesmrtelný hit pro trojici (jejíž sestava se velmi proměňovala) napsal producentský trojlístek Holland–Dozier–Holland, který pracoval pro label Motown Records a pomohl definovat populární hudbu 60. let.

Ústřední vokál této písni patří právě Dianě Ross a i její zásluhou se stal jednou z nejslavnějších popových písní všech dob. Coververzi této písně mimo jiné nahrál i Phil Collins a její úvodní basovou figuru citují (nikoliv vykrádají) další hned dvě slavné písně. Jednak skladba Town Called Malice od britské postpunkové legendy The Jam. A pak (s mírnou obměnou) píseň Valerie v podání Amy Winehouse a Marka Ronsona.

Chain Reaction (1985)

Pro své šestnácté studiové album Eaten Alive Diana Ross zvolila jiné hvězdné spolupracovníky. Těmi byla skupina Bee Gees, zejména jejich lídr Barry Gibb, který předtím napsal velké hity pro Barbru Streissand či Dione Warwick. Na skladbě Chain Reaction se však podílela celá trojice, tedy vedle Barryho i jeho bratři Robin a Maurice. A původně jí prý napsali právě pro Barbru Streissand, které se však nelíbila. Diana Ross tuto chybu neudělala.

Ačkoliv celé album zní více „osmdesátkově“, zvuk a produkce této písně jsou záměrným odkazem na tvorbu skupiny The Supremes. Šedesáté roky ale připomíná i videoklip, který je částečně černobílý a laděný do tehdejšího retra. V písni jsou slyšet i doprovodné vokály Bee Gees, které jí dávají velmi charakteristický otisk. A skladba se stala jedním z největších hitů jak pro Dianu Ross, tak pro Bee Gees coby autory písně pro jiného interpreta.

Ain’t No Mountain High Enough (1968)

Toto samozřejmě není píseň, kterou by proslavila Diana Ross. Pro label Motown ji napsala dvojice Nickolas Ashford a Valerie Simpson. Jako první ji chtěla nazpívat anglická soulová zpěvačka Dusty Springfield, s čímž tehdy začínající autorská dvojice nesouhlasila, protože ji považovala za svoji „vstupenku“ do Motownu. Poprvé se stala hitem v podání Marvina Gaye a Tammi Terrell. Opravdu obřím hitem se však stala až verze The Supremes z roku 1968. A o dva roky později ji pak Diana Ross nazpívala znovu sólově, když se stala součástí jejího debutového sólového alba, které vydala pro Motown.

Zajímavé je, že doprovodné vokály tu zpívají právě Nickolas Ashford a Valerie Simpson. A na nástroje je doprovází studiová kapela s názvem The Funk Brothers, která doprovázela podstatnou část zpěváků vydávajících u detroitského labelu Motown. Skladba v podání Diany Ross zazněla v celé řadě filmů, mimo jiné i ve Strážcích Galaxie z roku 2014. A to ve scéně, kdy postava Petera Quilla, také známá jako Star-Lord, přehrává během akčních scén ve vesmíru mix písní z kazety s popisem Awesome Mix Vol. 1.