Kořeny hudebního a kulturního stylu, který vznikl v 70. letech v jižním Bronxu v New Yorku, sahají do afroamerických a latinskoamerických komunit, kde mladí lidé hledali způsob, jak vyjádřit své zážitky, frustrace i naděje.
Hip-hop se vyvinul z blokových party, které pořádali djové jako Kool Herc, Afrika Bambaataa nebo Grandmaster Flash. Tito průkopníci používali gramofony ke skládání rytmických smyček a přidávali k tomu rap – rytmické mluvené slovo, které se brzy stalo jedním z klíčových prvků žánru. Hip-hop byl od počátku nejen hudbou, ale také kulturním hnutím zahrnujícím djing, rap, breakdance a graffiti.
V 80. letech se styl rozšířil mimo New York a stal se celosvětovým fenoménem. Skupiny jako Run-D.M.C., Public Enemy nebo Beastie Boys přinesly rap do mainstreamu a zdůraznily i jeho politický potenciál. Například Public Enemy ve svých textech ostře kritizovali rasismus a sociální nespravedlnost.
Na přelomu 80. a 90. let se hip-hop dále rozvíjel a rozděloval na různé subžánry. Na západním pobřeží USA vznikl gangsta rap, reprezentovaný skupinami v čele s N.W.A., které popisovaly drsnou realitu života v ghettu. Na východním pobřeží dominovali interpreti jako Nas nebo The Notorious B.I.G., kteří kladli důraz na textovou hloubku a vypravěčství.
Mezi největší hvězdy žánru patří Tupac Shakur, jehož písně California Love nebo Changes se staly hymnou sociálních změn, a Eminem, který dokázal překročit rasové bariéry a stal se jedním z nejúspěšnějších rapperů všech dob.
Dnes je hip-hop jedním z nejpopulárnějších hudebních žánrů na světě. Jeho vliv sahá daleko za hudbu – ovlivňuje módu, tanec, jazyk a společenské postoje. Interpreti jako Drake nebo Travis Scott plní stadiony a jejich skladby dominují hudebním žebříčkům.