Hitmaker slaví narozeniny: Písně nestárnoucího Pharrella Williamse ovládly svět

Narodil se 5. dubna 1973 ve státě Virginie. Už jako malý hrál na různé nástroje a první hudební krůčky podnikal se svým kamarádem Chadem Hugem, s nímž později založil legendární producentské duo The Neptunes. Právě pod tímto jménem stáli za stovkami hitů a podle statistik BBC tvořili v roce 2002 se svými skladbami téměř polovinu všeho, co znělo v amerických rádiích, což je rekord, který dodnes nikdo nepřekonal.

Frontin’ (2003)

Rok 2003 přinesl Pharrellovu první sólovou skladbu, která jasně ukázala, že se nechce skrývat jen za produkcí. Píseň vznikla ve spolupráci s Jay-Z a byla původně zamýšlená právě pro něj. Pharrell ji ale nakonec nazpíval sám a skladba se vyšplhala vysoko v americké hitparádě Billboard Hot 100. Klip režírovaný Paulem Hunterem ukázal Pharrella v jeho typické stylizaci – elegantního, ale nenuceného svůdce. V té době byl Pharrell známý jako neviditelný génius v pozadí hitů Justina Timberlakea, Britney Spears, Nellyho nebo Clipse. Vše, čeho se The Neptunes dotkli, mělo jedinečný zvuk – mix funky, hip hopu, elektroniky a rytmického minimalismu.

Drop It Like It’s Hot (2004)

V roce 2004 se spojil se Snoop Doggem ve skladbě Drop It Like It’s Hot. Tento minimalistický beat s charakteristickým klikáním se stal fenoménem a zapsal se do historie jako jeden ze zásadních rapových hitů dekády. Pharrell zde vystupoval nejen jako producent, ale i jako interpret. Klip v černobílé estetice podtrhoval neotřelý styl a byl nominovaný na několik cen. V tomto období Pharrell začal být také vnímaný jako módní vizionář, který často nosil odvážné kousky, které tehdy předběhly dobu.

Blurred Lines (2013)

Rok 2013 přinesl velký návrat do popového mainstreamu díky spolupráci s Robinem Thickem a T.I. na kontroverzním hitu Blurred Lines. Skladba dominovala světovým hitparádám, stala se nejhranější písní roku a Pharrell se díky ní znovu dostal do centra pozornosti. Na první pohled šlo o taneční funky hit s lehkým retro nádechem, ale za jeho zdánlivou lehkostí se brzy rozpoutala jedna z největších debat v moderní popkultuře.

Text písně, zejména opakovaná fráze I know you want it, byl mnohými vnímán jako zlehčování souhlasu a hranic ve vztazích. Kritici tvrdili, že skladba normalizuje kulturu znásilnění a že název Blurred Lines (Rozmazané hranice) naznačuje nejasnost v tom, co je a co není souhlas. Tato témata se stala obzvlášť citlivá v době, kdy ve společnosti sílila diskuse o rovnoprávnosti a sexuálním obtěžování.

Situaci ještě vyostřil videoklip. Existují dvě verze – jedna běžná a jedna necenzurovaná, ve které se modelky objevují nahoře bez. V obou videích jsou ženy výrazně sexualizované a pasivní, zatímco muži, včetně Pharrella, vystupují jako dominantní a hraví. Modelky ve videu tančí kolem nich, zatímco zpěváci pronášejí dvojsmyslné texty. Klip sice vynikal vizuálním stylem a humorným tónem, ale u mnoha diváků vyvolal dojem, že ženy zde nejsou rovnocennými aktérkami.

Pharrell se později vyjádřil, že Blurred Lines mu otevřely oči a přiměly ho začít přemýšlet o tom, jaký obraz vytváří a jak ovlivňuje publikum. Byl to pro něj zlomový moment, kdy se od čisté zábavy začal více přiklánět k uvědomělé tvorbě s etickým přesahem.

Další kontroverze ohledně této písně se týká hudební složky. Správci pozůstalosti soulového prince Marvina Gaye vznesli proti autorům žalobu pro plagiátorství, kvůli podobnosti s písní Got To Give It Up. Soud dal žalobcům za pravdu a přes protesty mnoha hudebních osobností uložil Pharrellovi, Robinovi i nahrávací společnosti zaplatit pozůstalým tučné sumy. Marvin Gaye je uveden i mezi autory Blurred Lines.    

Get Lucky (2013)

Tato naprosto odlišná skladba z něj udělala celosvětovou ikonu. Spolupráce s francouzským elektronickým duem Daft Punk a legendárním kytaristou Nilem Rodgersem byla oslavou retro zvuku s moderním dotekem. Píseň kombinovala disko-funkové rytmy s elegantním minimalismem a její refrén se rychle zaryl do paměti posluchačů po celém světě. Pharrellův sametový vokál a neokázalé charisma dotvořily atmosféru, která v sobě spojovala nostalgii i svěžest.

Vizuál písně, přestože nepřišel ve formě klasického videoklipu, vsadil na jednoduchou, ale působivou stylizaci – siluety muzikantů na tmavém pozadí, záblesky světel, lesk obleků a jasný odkaz na estetiku 70. let. Už jen trailer ke skladbě, promítaný na festivalu Coachella, vyvolal v publiku nadšení a očekávání, které píseň naprosto naplnila. Get Lucky se okamžitě stala hymnou léta, dostala se na vrchol hitparád ve více než 30 zemích a získala dvě ceny Grammy – za nahrávku roku a nejlepší popový výkon dua nebo skupiny.

Happy (2014)

Rok 2014 znamenal přelom. Pharrell vydal píseň Happy pro film Já, padouch 2 a svět se doslova roztančil. Skladba ovládla žebříčky v desítkách zemí a stala se symbolem radosti, svobody a jednoduchého štěstí. Pharrell během vystoupení na Oscarech dojetím plakal, protože píseň vyjadřovala jeho osobní víru v pozitivní sílu hudby. Klip, ve kterém lidé tančí v ulicích, se dočkal tisíců fanouškovských verzí po celém světě.

Zajímavé je, že Happy původně nebyla hitem na první dobrou. Pharrell pro tento film napsal několik písní, ale studio je odmítlo. Skladba Happy byla až čtvrtým pokusem a vznikla za jedinou noc. Videoklip byl revoluční nejen tím, že zachycuje lidi různého věku, ras a profesí tančících v ulicích Los Angeles, ale i tím, že vznikla jeho 24hodinová verze – první svého druhu. Projekt se stal globálním fenoménem a lidé po celém světě začali natáčet své vlastní taneční verze – v kancelářích, na školách, ve městech i na vesnicích.

Skladba získala nominaci na Oscara za nejlepší původní píseň a vyhrála Grammy za nejlepší sólový popový výkon. V roce 2014 byla Happy nejprodávanějším singlem na světě a stala se historicky první skladbou, která dosáhla více než 10 milionů stažení ve Spojených státech.

Marilyn Monroe (2014)

Píseň Marilyn Monroe vyšla v roce 2014 jako druhý singl z Pharrellova alba G I R L. Začíná nečekaně, smyčcovou předehrou, kterou napsal slavný filmový skladatel Hans Zimmer. Tento kontrast mezi klasickou hudbou a moderním funky beatem symbolizuje celý song: Jde o oslavu ženské jedinečnosti, ale také výzvu vůči zažitým ideálům krásy. Pharrell v písni odkazuje na slavné ženy jako Marilyn Monroe, Kleopatra nebo Johanka z Arku, ale tvrdí, že nehledá žádnou z těchto ikon. Hledá skutečnou ženu – jedinečnou a opravdovou. V době vzniku této skladby se Pharrell stal globální hudební i módní ikonou. V roce 2014 zaujal na předávání cen Grammy vysokým hnědým kloboukem od Vivienne Westwood, který se okamžitě stal virálním fenoménem na sociálních sítích. Klobouk později vydražil v charitativní aukci za víc než 44 tisíc dolarů.

Freedom (2015)

Pharrell píseň poprvé představil veřejnosti při exkluzivním vystoupení na festivalu Glastonbury, kde ji uvedl jako hymnu, která má lidi spojovat. Vznik skladby ovlivnily i společenské události tehdejší doby, napětí kolem rasových otázek v USA, debaty o svobodě slova, právu na vzdělání a důstojném životě. Pharrell se tehdy vyjádřil, že Freedom je jeho způsob, jak oslovit lidi bez ohledu na barvu pleti, víru nebo původ.

Klip je silnou vizuální výpovědí. Režíroval ho Paul Hunter a ukazuje záběry lidí po celém světě – dělníky, děti, ženy, vězně, přírodu i válku. Mezi těmito výjevy tancuje Pharrell, jako by právě tanec byl největším symbolem svobody. Video je poetické i politické zároveň a podporuje myšlenku, že svoboda není samozřejmá, ale že ji každý v sobě nosíme a můžeme ji vyjádřit. Skladba byla použitá i v několika kampaních, například pro Apple Music, kdy doprovázela start této streamovací služby. I přes svou angažovanost si našla cestu do reklam, filmových trailerů a veřejných vystoupení, protože dokázala propojit silné téma s chytlavou formou.

Cash In Cash Out (2022)

V roce 2022 se Pharrell vrátil s další peckou, na které spolupracují rappeři Tyler, The Creator a 21 Savage. Cash In Cash Out tvoří experimentální beat s animovaným klipem. Pharrell zde ukazuje, že neztrácí cit pro inovaci a stále ví, co zní svěže a aktuálně. Pořád zůstává v kontaktu s mladou scénou a udává trendy. Fanoušci ho často označují za upíra, protože dle jejich názoru téměř nestárne.