Když se rozezní „Láska je jako večernice plující černou oblohou“, zpomalí se tlukot srdcí a zatají se nejeden dech. Hlas Vladimíra Mišíka snad pozná i současná mladá generace. Ještě více potěšující je fakt, že někteří dokonce vědí, kdo stojí za původním textem.
Václav Hrabě se narodil 13. června 1940, byl prozaikem, ale nejvíc se činil jako básník, kdy se inspiroval převážně u amerických beatniků. Angažoval se také v hudební sféře, blízký mu byl blues i jazz. Měl pedagogické vzdělání a vyučoval hru na dechové nástroje. Paradoxně mu za jeho krátkého života nevyšla jediná kniha, v pohých 24 letech jeho život vyhasl po otravě oxidem uhelnatým v jeho bytě. On sám byl ale díky své poezii múzou.
Vše započalo Vladimírem Mišíkem a právě jeho deskou Etc…2, kterou nahrál s touto kapelou. Do playlistu umístili dohromady tři skladby, kde slova napsal právě Václav Hrabě. Šlo o Ty II., Jam Session a Variace na renesanční téma. Poslední zmíněná se mezi posluchači natolik ujala, že ji mohli lidé slyšet během sametové revoluce. Přežila ale až do doby dnešní. Vladimír Mišík roku 2019 vydal úspěšné album Jednou tě potkám, za které získal celkem šestkrát ocenění Anděl, a to pro desku, skladbu Jednou a videoklip k ní, coby sólový interpret a v žánrových kategoriích Folk a Rock. Právě oceněná skladba je další zhudebněnou básní Václava Hraběte. Stejně tak titulní píseň o dva roky novější navazující desky Noční obraz obsahuje verše nejslavnějšího tuzemského beatnika.
Z dalších známých umělců se dílo Václava Hraběte na počátku 80. let minulého století dotýkalo kupříkladu Václava Neckáře (Báseň skoro na rozloučenou), v tomto tisíciletí navázala skupina Budoár staré dámy (na desce My o vlku s písní Náměsíčná), slovenská zpěvačka Katarzia Hrabětovu báseň Déšť uvedla jako song Blues o dešti, a to na albu Celibát. Výjimkou není ani Monika Načeva na předposlední sólové desce Zdivočelí koně, kde užila jeho slova v nepojmenovaném textu začínající “Bylo už k ránu”, kterou zpěvačka pojmenovala Posledním vlakem. Dokonce Miroslav Žbirka patřil mezi oblíbence tohoto veršotepce, zhudebnil jeho Madrigal.
Nemusíte být fanoušky poezie, abyste souhlasili s tvrzením, že s hudbou je tento menšinový žánr literatury velmi silně propojený. Osobnost a dílo Václava Hraběte neslábne, spíše naopak. Důkazem jsou nejen jeho stále oblíbené a vyhledávané knihy, ale i písně vzniklé z jeho textů a básní.