Jak nenaletět při koupi vstupenek na koncert: Pozor na přeprodejce, falešné kopie i podvodné servery

O vstupenkách na koncerty se mluví často. Naposledy světem hýbala kauza kolem prodeje lístků na comebackové turné kapely Oasis, kterou se rozhodla vyšetřovat i britská vláda. Kdo a jak nastavuje pravidla prodeje, výši cen i to, zda se budou prodávat za takzvané dynamické ceny a kde a jak se budou předprodávat? To vám zodpoví náš vstupenkový speciál, který si můžete poslechnout v přehrávači, nebo přečíst na následujících řádcích. 

Na příkladu koncertů Eda Sheerana si také ukážeme pokusy, jak bojovat s těmi, kteří si z předprodávaní vstupenek udělali výdělečný byznys.

Pozor na falešné vstupenky

Pokud kupujete vstupenky kdekoliv mimo oficiální předprodejní síť, nemáte žádnou jistotu, že se jedná o vstupenky pravé. Navíc vám jejich pravost s předstihem nikdo ze zaměstnanců ticketingového operátora ani pořadatele nezaručí. To se stane až při samotném vstupu na akci, ale to už může být pozdě. Podobné je to i se vstupenkami nabízenými překupníky v místě konání koncertu. Vstupenky mohou být falešné, ale často jsou prodávány i takové, na které již někdo do místa konání vstoupil. A systém logicky dá přednost prvnímu.

Pokud se schystáte koupit vstupenky na koncert, sportovní či jinou událost, doporučujeme nejdříve navštívit oficiální komunikační kanály pořadatele akce. Tam zpravidla bývají odkazy a jiná doporučení na oficiální prodejce. Tudíž zcela nejbezpečnější je pouze a jenom nákup vstupenek u prověřených a oficiálních prodejců. Od věci také není podívat se na web nebo sociální sítě umělců, kapel nebo produkcí a ověřit tak nejenom oficiálního prodejce vstupenek, ale i fakt, jestli se akce v dané lokalitě vůbec uskuteční.

Dynamické ceny vstupenek 

Oasis odstartovali i u nás novou vlnu zájmu o téma předprodej vstupenek. Jedna z těch novinek, která ovšem přinesla spíše negativní PR, jsou takzvané dynamické ceny. Obětí se při snaze koupit lístky stala i naše moderátorka Bára Hacsi. Než se totiž v online frontě dostala na řadu, obyčejné stání stálo přes 300 liber, což je zhruba dvojnásobek avizované původní ceny. „Dynamická cena za stání dokonce překračovala cenu některých VIP balíčků takže máte pocit, že je to nefér, protože jste počítali s jinou cenou. Navíc vám může připadat, že vás mají trochu za blbce, protože se vám snaží prodat stání za cenu, za kterou můžete mít oficiální upomínkové předměty, VIP pas a vstup do VIP zón,“ říká Bára. 

Na dynamické ceny v Česku jsme se ptali i šéfky české pobočky Ticketmasteru Simony Malin: „V Ticketmasteru máme produkt, který se jmenuje Platinum, a to je v podstatě dynamické nacenění, ale jen velmi malé části vstupenek, které jsou k prodeji, konkrétně zhruba 1–5 % kapacity. To, zda tenhle produkt použijeme, nebo ne, to rozhoduje pořadatel, jehož jménem vstupenky prodáváme. Pořadatel také rozhoduje o tom, jaká je minimální a maximální cena, za kterou tyto vstupenky v rámci dynamického nacenění můžeme prodat. My potom sledujeme nabídku a poptávku a podle toho pružně měníme ceny.“

Ale co když je promotér a prodejce vstupenek součástí jedné společnosti? I proto se například vláda prezidenta Joe Bidena rozhodla loni přezkoumávat, zda společnosti Live Nation a Ticketmaster nezneužívají monopolního postavení na trhu, kde se točí miliardy dolarů. Tyto otřesy způsobily problémy při prodeji vstupenek na americkou část turné Taylor Swift The Eras Tour. Proč se do dynamického naceňování nepouští největší hráč na českém trhu, společnost Ticketportal, nám řekla ředitelka Lucia Bočánková: „My jsme do takovýchto funkcionalit nešli, protože Češi jsou na tyto věci strašně hákliví. A když uděláte něco, co se tváří, že na tom můžete vydělat, otočí se to proti vám. Chápu, proč to někdo dělá, ale z té druhé strany si myslím, že se to dá dělat jiným způsobem a ne že se to zákazník dozví v posledním okamžiku.“

Přeprodej 

Přeprodávání vstupenek je téma věčné, stále aktuální a ožehavé. Oficiální prodejci vstupenek zavádějí své vlastní produkty sloužící pro oficiální přeprodej vstupenek. Takový nástroj má i český Ticketmaster, více nám o něm řekla ředitelka společnosti Simona Malin: „Tomuto produktu říkáme tomu resale. Je to služba, kterou máme připravenou
a poskytujeme fanouškům, aby měli v případě, že zakoupí vstupenky a nemohou se akce zúčastnit, možnost je nabídnout k dalšímu prodeji. A aby ten, kdo si je koupí, měl jistotu, že zakoupená vstupenka je pravá a že se na akci opravdu dostane. Je to pro nás způsob, jak pomoci fanouškům oficiálně prodat již zakoupenou vstupenku a zároveň zamezit překupnictví nebo tomu, že si fanoušek koupí vstupenku za velké peníze někde na webu a pak se na akci nedostane, protože ta vstupenka třeba nebyla pravá nebo byla okopírovaná. V tomto kontextu si myslím, že je to skvělý produkt. Je to zabezpečená metoda a my ručíme za pravost takto prodávaných a nakupovaných vstupenek.“

I v případě přeprodeje vstupenek si podmínky určuje pořadatel akce a mimo jiné určuje i navýšení jejich ceny, které nemůže překročit 100 %. Vlastní platformu chystá pod stromeček i společnost Ticketportal, ale bude fungovat spíš pro zákazníky, kteří nemohou na koncert, a tak na poslední chvíli poskytnou vstupenky k prodeji. Důvod těchto služeb je jasný: Ochrana zákazníka.

Nenaleťte podvodníkům

Vstupenky na nejrůznější se akce se dnes prodávají fyzicky, vytištěné na papíře, ale i elektronickou cestou – v takovém případě vám v mailu nebo nejrůznějších aplikacích přistane vstupenka v elektronické podobě. Pro vstup na danou akci vám pak stačí naskenování čárového nebo QR kódu. Vstupenka na jakoukoliv událost je v podstatě cenina a stejně jako ostatní ceniny se i vstupenky stávají předmětem falšování a jiných podvodů. Nejrůznějších negativních zkušeností a zážitků s falešnými vstupenkami je plný internet. Můžete si přečíst smutné příběhy, které vesměs končí stejně. Rozčarováním kupujícího. A je jedno, jestli vstupenky koupíte přes inzerát, nebo přímo před halou, často ani nelze pravost vstupenky poznat.

Koncerty světových hvězd bývají zpravidla vyprodané krátce po spuštění předprodeje a ti, co nepochodili, se často uchylují k nešťastnému kroku, tedy shánění vstupenky na internetu či jinou cestou. Přestože nemusí nutně koupit vstupenku falešnou nebo neplatnou, mohou za ní utratit mnohem více než v běžném předprodeji. Podezřelé jsou i vstupenky za nižší ceny, než v oficiálních předprodejích. Pokud jste třeba někdy naletěli a připadali si kvůli tomu trapně, možná vás uklidní, že se to prostě stává.

Více k tématu falešných vstupenek dodává Lucia Bočánková s Ticketportalu: „Stává se to, stalo se to i mým kamarádům, kteří o této problematice věděli, ale potom mi sami přiznali, že byli natěšení a fakt to vypadalo dobře. Některé ty weby vlastně vypadají důvěryhodně. Druhý nebo třetí den, když nad tím začali přemýšlet, jim to začalo docházet. A vy jim jen můžete poradit trapnou věc, aby u toho vstupu nebo turniketu byli první.“

Bára Hacsi má na toto téma také svoji zkušenost: „Když jsem koupila v přeprodeji lístky na Taylor Swift do Wembley, tak dokud jsem tím telefonem nepípla a nerozsvítilo se zelené světýlko a nepustilo mě to do arény, nechtěla jsem se těšit. Použila jsem stránku Stubhub. Ale chodily mi i nabídky z Tik toku, Instagramu a dalších. Naprosto chápu, že lidé naletí, touha vidět své idoly a zažít ty neopakovatelné události je zkrátka silná a překupníci tohle moc dobře vědí.“

Svůj pohled na černý trh se vstupenkami přidal i Michael Thomes, šéf Rock People: „Ideální je, když je svět v rovnováze a vydělá jak interpret, tak pořadatel. Nebo se může stát, že pořadatel prodělá, vydělá interpret, ale v případě těch přeprodejců se mnohdy stává, že nejvíc na tom vydělá přeprodejce jenom díky tomu, že prostě ty lístky skoupí a prodá za dvojnásobek ceny, čímž si vydělá víc, než ta kapela. Je poměrně velká nespravedlnost v tom, že někdo přijde a jenom tím, že má třeba za sebou nějaký kapitál, který mu umožní skoupit ty vstupenky, tak na tom pak vydělá nejvíc. Nejsem příznivcem těchhle těch přeprodejců a ze zásady si u nich vstupenky nekupuji. Na Rock for People často řešíme, že si návštěvníci kupují vstupenky také někde na sociálních sítích a na internetu. A není téměř jediný rok, kdy bychom neřešili to, že prostě holt do areálu nevpouštíme lidi, kteří mají falešnou vstupenku, protože v době papírových e-ticketů je to prostě založené na tom QR nebo čárovém kódu. Takže vpustíme do areálu toho prvního, kdo nám tuto vstupenku přinese. Je více než riskantní si něco takového kupovat, protože ten člověk, který si to koupil, si to může na kopírce namnožit třeba stokrát a pak to prodat, ale do areálu projde jenom jeden.“

Tvorba cen 

Ceny vstupenek tedy neurčují prodejci, ale promotér, tedy ten, kdo organizuje akci ve spolupráci s managementem interpreta nebo kapely. Zeptali jsme se proto také jednoho z promotérů dvou velkých letních koncertů Eda Sheerana v Česku, kterým nebyl nikdo jiný než šéf festivalu Rock for People Michael Thomes. Zajímalo nás, jak to je s cenami vstupenek. „Výše vstupného reflektuje místní situaci na trhu. My to vidíme na našem festivalu Rock for People, na kterém máme program srovnatelný s nějakým zahraničním festivalem, který stojí třeba dvojnásobek. Je to jenom o té psychologické hranici. Když bychom tady šli s cenou lístků na 8 tisíc korun, zájem asi výrazně klesne. Vždycky to musí být někde na hraně toho, kdy nakupující má pocit, že za ty peníze dostává dobrou službu. To nastavení je vždycky velmi senzitivní, ale zároveň je také určované cenou umělce, která není fixní, ale je to o nějaké dohodě nebo nabídce, kterou pořadatel udělá umělci nebo jeho agentovi. A když se určí cena, následuje návrh výše vstupného, jde o to, aby to bylo v nějaké rovnováze. Souvisejí s tím samozřejmě náklady, které se vážou k velikosti toho koncertu. Když děláte klubový koncert, stojí nájem klubu nějaké peníze, když ho budete dělat v hale, stojí to větší peníze, ať už nájmem toho prostoru, tak aparaturou. Když půjdete do venkovního prostoru pro desetitisíce, tak to stojí ještě víc, je to všechno v nějakých násobcích a celá tahle matematika musí dávat smysl.“

Jaká byla pravidla pro prodej vstupenek na koncerty Eda Sheerana v Česku, nám prozradil obchodní ředitel společnosti GoOut.cz Lukáš Jandač: „V případě koncertů Eda Sherena přišla specifická poptávka po tom, jak ty vstupenky mají být prodávány technicky. Vlastně jsme poprvé zažili, že lidé pro nákup vstupenky zadávali kartu, nicméně po nákupu okamžitě nedostávali vstupenku samotnou, pouze takzvané potvrzení o nákupu, ale nikdy nikdo obratem nedostal, jak je zvykem, vstupenku samotnou. A ten důvod byl úplně jednoduchý, a sice aby se zamezilo podvodům a prodávání vstupenek klidně i rok před samotnými koncerty. Jedná se o taktiku, jakým způsobem vstupenky mít víc pod kontrolou, než kdyby tam tenhle ten požadavek od nich nebyl.“

Michael Thomes nám osvětlil jinou vychytávku, kterou používají ve Spojených státech: „V Americe už je systém QR kódů měnících se v čase. Aplikace prodejní sítě to má zašifrované, vy tu vstupenku máte, ale třeba každých pět minut se změní  QR kód, který tu vstupenku reprezentuje, tím se brání přeprodávání.“ Lukáč Jandač ze společnosti GoOut.cz nám potvrdil, že promotér koncertů Eda Sheerana si určil i metodu bezpečného předprodávání: „Management Eda Sheerena si zvolil nejenom postup neposílání vstupenky ihned po nákupu, ale zároveň zakotvil i možnost, jakým způsobem fanoušci mohou své vstupenky oficiálně přeprodat. Uzavřela se spolupráce s nizozemskou společností Ticketswap, která je oficiálním sekundárním trhem pro prodej a nákup vstupenek. My v GoOutu jsme se spojili s touto službou již před dvěma lety a jsme schopni zcela bezpečně nahrát vstupenku z GoOutu do prostředí stránky Ticketswap, ta vstupenka vlastně se při tom nahrání ověří, zda je v ten moment platná, a pokud platná je, tak vznikne takzvaná nabídka, která je vyvěšená. Vstupenka, kterou tam zákazník původně nahrál, se v případě, kdy si ji překoupí nový zájemce, devaliduje neboli zruší a novému zákazníkovi se vystaví nová vstupenka se stejnou hodnotou. SecureSwap je bezpečná cesta, jakým způsobem se můžete jednoduše zbavit svojí vstupenky, nebo jak jednoduše tu vstupenku od někoho jiného koupit.“

Pozor na sdílení 

Pokud seženete vstupenku v oficiálním předprodeji a máte radost, že konečně uvidíte svého oblíbeného umělce či kapelu, rozhodně vstupenky nefoťte a nesdílejte na sociálních sítích, protože dnes v mnoha případech stačí unikátní kód, kterým je vstupenka opatřena. Kdokoliv může fotky vstupenky zneužít a na koncert se dostat ještě před vámi. A nepotřebuje k tomu vstupenku fyzicky. A když už se musíte pochlubit, sdílejte jen vizuál koncertu nebo vstupenky bez jakýchkoliv čísel a kódů.

Pozor na falešné události 

Bývá zcela běžné, že existují falešné události, které široká veřejnost od těch oficiálních nemusí na první pohled rozeznat. Podvodníci totiž často používají oficiální vizuály a jiné materiály, které dodávají falešné události větší důvěryhodnost. Opět tu platí, že jedním z pořadatelů by měl být umělec či kapela, pořadatel, popřípadě místo konání akce.
V minulosti se se společností Facebook řešilo, že by oficiální eventy byly certifikované, stejně jak je tomu u profilů umělců nebo kapel. Na druhou stranu, pokud mají oficiální události povolenou diskuzi a pořadatelé jí nestíhají moderovat nebo mazat, může se stát, že na podvodníky narazíte i tam, protože události slouží jako taková malá tržiště, kde lidé zveřejňují své poptávky a nabídky.

Nepoctivé společnosti

Lidé dnes ve většině případech kupují vstupenky online. Bohužel často neznají promotéra akce, a tak se rozhodnou vše vyhledat online. Nepočítají však s tím, že společnosti vydělávající na přeprodeji často investují do reklamy a zaplatí si své odkazy tak, aby se zobrazovaly jako první v pořadí. Je otázkou, zda by tomuto jednání měly jít na ruku vyhledávače a zda by neměly vyhodnotit reklamu jako klamavou. Schválně si zadejte do vyhledávače jméno kapely nebo umělce, který k nám míří (nebo ani mířit nemusí) koncertovat a přidejte slovo „vstupenky“. Ve většině případů na vás jako první vyskočí sponzorovaný odkaz Viagogo a jiných pochybných společností. Tyto společnosti se pohybují na hraně zákona, protože přeprodávají vstupenky, často velmi předražené. Jsou známé případy, kdy vstupenky po zaplacení nebyly doručeny vůbec. Prodávají se i vstupenky na koncerty, které vyprodané nejsou, ale jsou oproti těm v běžném předprodeji předražené. Většina z těchto společností je registrována v zahraničí, takže když je chcete kontaktovat, s velkou pravděpodobností se budete domlouvat se zástupcem společnosti v Nizozemí. Tento fakt hovoří sám za sebe, protože se vám často ani nepovede spojit se s někým konkrétním. Objevilo se i několik případů, kdy se zákazníkovi zobrazila cena vstupenky, která se však těsně před transakcí zvýšila o nejrůznější manipulační či jiné poplatky. Bohužel často i několikanásobně. Na nekalé praktiky Viagogo upozorňuje D Test!