Jména v názvech písní: Kurta Cobaina a R.E.M. inspirovaly děsivé příběhy, v hitu The Beatles fanoušci hledali drogy

Určitě jste nad tím někdy přemýšleli sami. Kdo jsou Alice, Polly nebo Lucy z názvů slavných skladeb a proč o nich vlastně hudebníci skládali písně? Pokusili jsme se to u pár z nich zjistit. A možná budete překvapení.

I v české hudbě najdete písně s křestními jmény v názvech. V tomto ohledu jasně vede kapela Lucie, v jejíž diskografii najdete hity Lucie, L’aura, Tereza, Iveta, Kengi, Daniela, a Já jsem pan Petr Monk. Každému jistě vytane na mysli Schelingerova sestava René, já a Rudolf nebo Buty s písní Chtěl bych se jmenovat Jan. My jsme se tentokrát zaměřili na světovou pop music. 

Smokie – Living Next Door To Alice

Dodnes je to jeden z velkých hitů 70. let. U nás zdomácněl i zásluhou Karla Zicha, který ve své verzi Alici změnil na Alenku v říši divů. Tak to ale v originální verzi myšleno není. Píseň, kterou v roce 1972 nahrála australská skupina New World, ale hitem se stala až o čtyři roky později v podání anglické skupiny Smokie, vypráví příběh neopětované lásky mladého muže s jeho sousedkou Alicí, kterou zná čtyřiadvacet let svého života, jak je v textu výslovně zmíněno. Text písně nám také říká, že hlavní hrdina sleduje, jak se mu Alice na konci písně vzdaluje, a která se o tom, že ji vypravěč příběhu miluje, dozvěděla prostřednictvím své kamarádky Sally. Toť vše. Řadě fanoušků to však nestačilo, a tak si začali klást otázku, „Who The Fuck Is Alice“? A po každé zmínce tohoto slova to na koncertech vyřvávali. Bubeník Smokie Steve Pinell pak v roce 1991 hrál coby dj v Dublinu a napadlo ho reakci lidí v sále na tuto píseň nahrát. Tak vznikla později rovněž slavná verze s publikem, která za nás klade správnou otázku: Kdo je sakra Alice?

R.E.M. – What’s The Frequency, Kenneth?

Trochu méně rozjuchanější je význam za názvem tohoto hitu americké skupiny R.E.M. z roku 1994, pocházejícího z jejich alba Monster. Název písně totiž odkazuje na incident v New Yorku v roce 1986, kdy dva tehdy neznámí útočníci zaútočili na novináře Dana Rathera, kráčejícího po Park Avenue a přitom opakovali „Kennethe, jaká je frekvence?“ Zločin zůstal nějakou dobu neobjasněn a dokonce ani Dan Rather prý neměl vůbec ponětí, o co vlastně šlo. Mezitím se však věta útočníků stala součástí populární kultury a začala žít vlastním životem. Její význam se přesně přeložit nedá, nicméně stala se heslem, který lidé začali používat v situaci, kterou nedokázali pochopit. A podobný je i význam tohoto textu, k němuž jeho autor Mike Stipe později řekl: „Napsal jsem hlavního hrdinu jako stárnoucího chlápka, který se zoufale snaží pochopit, co motivuje mladou generaci. V tom, aby to zjistil, zašel fakt daleko, ale na konci písně je jasné, že se v tom chápání vůbec nikam nedostal.“

Simon & Garfunkel – Cecilia

Tohle je oproti tomu velmi roztomilý příběh lásky a zlomeného srdce z doby dospívání. Píseň, kterou v roce 1970 napsal Paul Simon a nazpíval ji se svým parťákem Artem Garfunkelem, je klasická historika o klukovi, který měl přítelkyni, ale ta se s ním rozešla. Jak je přímo zmíněno v jednom z veršů: „Vstal jsem, abych si umyl obličej a když se vrátím do postele, někdo zaujal mé místo.” Má to ale šťastný konec, dají se zase dohromady, což oznamují slova „Slavím, zase mě miluje!“ Paul Simon v rozhovoru pro časopis Rolling Stone ke slavné písni řekl: „Každý den jsem se vracel ze studia, pracoval na různých věcech, ale v pauzách jsem si pořád bubnoval tenhle rytmus. Tak jsem řekl Pojďme z toho udělat písničku. Nahráli jsme to, zkopírovali na dvojnásobek, aby to mělo tři minuty a měli jsme rytmický základ hotový. Pak jsem do ruky vzal kytaru, chvíli jsem brnkal a melodie byla raz dva. A text je snad hned první verze, kterou jsem napsal, slova jako Lámeš mi srdce, klečím na kolenou jsou vlastně dost klišé. Ale k písni se to hodilo a líbí se mi to.“ A nejen jemu. Píseň, která později vyšla na albu The Only Living Boy in New York, je dodnes jedním z největších hitů dvojice.

The Beatles – Lucy In the Sky With Diamonds

Jedná se o jedno z nejdiskutovanějších křestních jmen zmíněných v textech za celou historii populární hudby. Hned krátce po jejím vydání na albu Sgt. Pepper’s Lonely Hearts Club Band v roce 1967 se totiž začala šířit teorie, že ve skutečnosti nejde o žádnou Lucii, ale do textu písně zakódovanou zkratku pro LSD (tedy Lucy in the Sky with Diamonds). John Lennon, který je autorem textu, však vždy rozhodně tvrdil, že ve skutečnosti byl inspirací obrázek, který namaloval jeho syn Julian v mateřské školce. A když se jej John zeptal, co na něm je, Julian bezelstně odpověděl: „Lucie na obloze s diamanty“. Teorii o LSD však přiživovalo i to, že v té době Paul McCartney v několika rozhovorech potvrdil, že členové The Beatles v době nahrávání alba LSD skutečně brali, ostatně z jejího psychedelického ladění je to více než zřejmé. Později však McCartney přímo k tomuto textu řekl : „Když napíšete píseň, kterou myslíte jedním způsobem, a přijde někdo, kdo ji chápe jiným způsobem, který vás vůbec nenapadl, nemůžete vlastně říct, že se mýlí. Lidé tehdy říkali, jasně, Lucy In the Sky with Diamonds je o LSD, což bylo v době, kdy v médiích o LSD hodně mluvilo. Faktem je, že my jsme ale při jejím vzniku nad tím vůbec nepřemýšleli.

Beck – Debra

Pokud jste viděli úspěšný film Baby Driver, pak si možná vzpomenete, že v něm tato byla píseň přímo zmíněna. Hrdina v podání Ansela Elgorta se v něm totiž zamiluje do dívky jménem Debora, která si stěžuje, že o jejím jménu nejsou žádné písně. Na to jí hlavní hrdina odpovídá, že o jejím jménu zpívá Beck, ona však namítá, že to není Debora, ale Debra. A kousek mu i zazpívá. Sám Beck však prý o žádné konkrétní Debře svoji píseň z alba Midnite Vulture nepsal. Byla to spíše jeho parodie na staré přehnaně milostné písně soulových a R’n’B zpěváků. Beck v ní popisuje, že se zamiloval hned do dvou dívek najednou, Jenny a její sestry jménem Debra. Původně ji složil už pro album Odelay, ale nakonec se na něj nedostala. Beck ji přesto zpíval na koncertech a publikum si ji velmi oblíbilo, druhou šanci tak dostala hned na jeho následující desce.

Nirvana –  Polly

Jedná se o jednu z klidnějších písní z repertoáru skupiny Nirvana. Vyšla na jejich slavné desce Nevermind a už zde byla natočena de facto akusticky. Kurt Cobain ji napsal už v roce 1987 a taky za ní není úplně veselý příběh. Píseň je totiž o reálném únosu 14leté dívky. Ta se v roce 1987 vracela z rockového koncertu v Tacomě ve Washingtonu, když ji unesl muž jménem Gerald Friend. Odvlekl ji do svého přívěsu, ve kterém ji znásilnil. Dívka, jejíž pravé jméno nebylo nikdy zveřejněno, byla mučena bičem, břitvou a letlampou, což je skutečně dost strašné. Podařilo se jí však utéct, a to když ji Friend vzal na projížďku autem a zastavil se pro benzín. Krátce poté byl zatčen a poslán do vězení. Cobain si však příběh trochu upravil. Dívka, jíž dal jméno Polly, podle jeho verze uprchla tak, že předstírala, že se jí líbí, co jí únosce provádí, čímž se jí podařilo ho zmást. V obou případech je to dost strašidelná story. Píseň pak Nirvana hrála i na svém slavném MTV Unplugged.

Shaggy – Oh, Carolina

Tahle skladba, kterou v roce 1993 proslavil jamajský zpěvák Shaggy, je ve skutečnosti mnohem starší. Už v roce 1958 ji totiž napsala jamajská trojice Folkes Brothers v hlavním jamajském městě Kingstonu a ve skutečnosti není o dívce jménem Carolina, ovšem Noelena. A byla to dívka přímo jednoho z členů tria, konkrétně Johna Folkese. Ale Noelena prostě nešlo tak dobře nafrázovat, tak ji přejmenovali. Píseň byla po celou dobu na Jamajce lokálním hospodským hitem a právě proto se Shaggy, který ji ze své domoviny od dětství dobře znal, rozhodl nahrát ji na své album Pure Pleasure. Stala se okamžitým hitem, a to přesto, že je její text napsaný v jamajském slangu, kterému je běžně těžké rozumět. Nicméně v tomto případě je sdělení velmi jasné a snadné: Carolina je podle písně krásná, přírodou obdařená dívka, která se svůdně vlní do rytmu písně, jejíž interpret je z ní vedle jak ta jedle. Klasika.

Autorský článek 
Úvodní foto: Stefano Chiacchiarini ’74 / Shutterstock.com