Od vydání tohoto nesmrtelné hitu, se kterým se na hudební mapu nesmazatelně zapsal do té doby zcela neznámý Beck Hansen, je to přesně třicet let.
„In the time of chimpanzees I was the monkey“ (tedy „v dobách šimpanzů jsem byl opicí“) jsou úvodní slova písně, kterou známe pod jménem Loser. Že to nechápete? Nic si z toho nedělejte, nechápe to totiž nikdo, stejně jako skoro celý zbytek textu, který – jak u Becka není vůbec neobvyklé – je surrealistickou slepeninou slov a frází znějících, jako by je vytvářel náhodný generátor slov. Nicméně není to vůbec podstatné. Pro jeho autora význam mají, především je ale pronáší s neuvěřitelně okouzlujícím projevem, kterým hudební fanoušky uhranul v březnu 1993.
Nedlouho předtím, co tehdy tři a dvacetiletý kalifornský blonďák s holandskými předky tuto skladbu vydal, žil jako v podstatě bezdomovec v New Yorku a také cestoval po Evropě, kterou mu ukazoval jeho dědeček, holandský malíř, který se osobně znal i s Milanem Knížákem. Ostatně s ním se mladý Beck dědečkovou zásluhou setkal v Praze, kde během svých toulek krátce žil.
Po letech se však vrátil do Los Angeles s psal písničky pro své už třetí album, které mělo vyjít u malého nezávislého labelu. Do té doby se pohyboval spíše na folkové scéně, v roce 1991 se však seznámil s producentem Carlem Stephensonem z hiphopového labelu Rap-A-Lot Records. A právě u něj doma Beck nahrál základ skladby Loser jako výsledek jamu, nicméně nápad na text měl prý dlouho v hlavě. Stephensovi se track líbil, ovšem Beckův neumělý rap ho vůbec neoslovoval, protože takhle se tehdy prostě nerapovalo. Natočil nicméně do skladby sólo na sitár a taky kytarový riff, který zasmyčkoval. Beck sám se svým rapem nebyl údajně taky spokojený a tak při nahrávání nadával: „Ježíš, já jsem ten nejhorší rapper pod sluncem jsem lůzr.“ A tak začal do refrénu rapovat dokola: „I”m a loser baby, so why don’t you kill me“ („jsem lůzr, proč mě prostě nezabiješ“), což ještě doplnil stejnou větou větou v mexické španělštině, tedy „Soy un perdedor“. Do studia pak dvojice pozvala ještě producenta Toma Rothrocka a za nějakých šest hodin měli hotovo, aniž by věděli, co vlastně způsobili.
Beck si původně myslel, že Loser je spíš průměr a ani nevěděl, jestli to chce vydat. Nechal se však přesvědčit Rohtrockem, skladba vyšla nejdřív v nákladu pouze pěti set vinylů. Ujala se však na kalifornských studentských rádiích, odkud se začala šířit po rockových stanicích celých USA. Postupně se dostala až k uším slavného manažera Davida Geffena, který v roce 1994 nabídl Beckovi nahrávací smlouvu. U firmy Geffen pak Beck vydal své slavné průlomové album Mellow Gold, kterého se zásluhou hitu Loser prodalo jen v USA více než milion kusů. Samotný track Loser sice nikdy na první příčku žádné velké hitparády nedosáhl, na to je ta skladba přece jenom velký underground (byla ovšem na vrcholku US Alternative Airplay), ve Spojených státech si ji však na singlu koupilo přes šest set tisíc lidí, což z Becka přes noc udělalo vycházející hvězdu a milionáře. K písní je znám i slavný videoklip, který je inspirovaný tvorbou surrealistického filmaře Louise Buňuela. K vlastní postavě z tohoto klipu se pak Beck vrátil v roce 2014 v klipu k písni Heart Is A Drum. Vidět ji můžeme hned v prvních záběrech klipu.
Autor je hudební publicista
Úvodní foto: Universal Music