Kolik kapel máš, tolikrát jsi hvězdou: Na více frontách uspěli Dave Grohl, Damon Albarn nebo Roman Holý

Většina hudebníků sní o tom, že jednou opravdu prorazí, přičemž skutečně se to podaří jen nepatrnému zlomku z nich. A pak jsou tací, kterým se pozlatí vše, na co sáhnou. A na svět přivedli třeba hned několik mimořádně úspěšných projektů. Toto jsou někteří z nich.

Damon Albarn

Anglická skupina Blur letos vydala své teprve deváté album The Ballad Of Darren. Což je číslo, které se může zdá překvapivě nízké, vzhledem k tomu, že je tato britská kapela na scéně už od roku 1988 a jakou velkou stopu zejména na evropské scéně zanechala. Nelze zapomenout, kolik času jejich frontman, zpěvák, skladatel, kytarista a klávesista Damon Albarn, který je také (vedle kytaristy Grahama Coxona) jedním z tvůrčích tahounů kapely, věnoval jiným projektům. A to zejména virtuální kapele Gorillaz, která se zrodila na počátku milénia a k dnešku už stihla vydat pouze o jedno album méně než Blur. 

A navíc se mu s nimi podařilo dosáhnout toho, co Blur nikdy nedokázali. A to dvakrát obsadit alespoň druhé místo oficiální americké albové hitparády (s deskami Plastic Beach a Humanz), o čemž Blur mohli jen snít – s albem The Magic Whip nejvýše čtyřiadvacátí. Tím ale výčet Albarnových projektů nekončí. Vydal také dvě sólovky Everyday Robots (2014) a The Nearer the Fountain, More Pure The Stream Flows (2021) a je navíc duší projektu The Good, The Bad & The Queen, ve kterém se spojil s producentem Danger Mousem, basákem The Clash Paulem Simononem a několika dalšími hudebníky. A i s touto relativně náročnou, reggae, ska a africkou hudbou inspirovanou deskou dokázal být druhý v ostrovní albové hitparádě.

Roman Holý

Kdo jiný by tu mohl být ze zástupce české kotliny, než právě slovutný funkmaster ze Sušice. Roman Holý, jak je velmi dobře obecně známo, byl u založení skupiny J.A.R. (založil ji ovšem rapper Michael Viktořík a pak přizval další členy, mimo jiné Romana Holého a Otu Klempíře), která svůj první koncert odehrála velkou shodou náhod v historické datum 17. listopadu 1989 v Praze u Anděla. J.A.R. jsou aktivní dodnes, letos vydali své zatím poslední, vynikající album Jezus Kristus Neexistus, na které si pozvali i PSH. Holý se na konci 90. let potýkal s rodinnou tragédií, kdy mu na leukémii zemřel milovaný bratr. A v podstatě coby autoterapii si vymyslel projekt Sexy Dancers, který vydal jediné album Butchers On The Road, ale stvořil nesmrtelný hit Slim Jim. V této supersestavě s Darou Rolins a Danem Bártou však v té době nebylo snadné koncertovat, ale myšlenka hrát hravější taneční funky se ho držela dál. 

A tak vznikli Monkey Business, ve kterých za mikrofonem stanuli Matěj Ruppert a Tonya Graves, později nahrazená Terezou Černochovou. Na začátku milénia tahle parta na domácí scéně způsobila čisté zemětřesení. Ani tím to ale nekončí. Holý, který od mládí tíhl k tvrdé rockové hudbě, se rozhodl popustit uzdu této své vášni v projektu Neruda, jehož členy byli Ruppert, ale třeba také kytarista Hentai Corporation Petr Škarohlíd, v roce 2010 vydali eponymní album. Před dvěma lety pak Holý vydal své i zatím jediné sólové album Strážce klidu Vol. 1, na kterém hostuje třeba, Ewa Farna, MC Gey nebo Nikola Mucha.

Vince Clarke

V roce 1980 byl tehdy 20letý Vince spolu s Martinem Gorem, Davidem Gahanem a Andym Fletecherem u zrodu později kultovních Depeche Mode. Byl dokonce autorem většiny písní na prvním albu Speak & Spell z roku 1981 včetně průlomového hitu Just Can’t Get Enough. Ve stejném roce z kapely odešel, protože se cítil znepokojen tím, „jak málo času na práci zbývá pro samé rozhovory a focení“. Po odchodu společně se zpěvačkou Alison Moyet založil dvojici Yazoo, společně pak světu dali dvě alba a na nich hity jako Only You, Don’t Go nebo Situation. Ani tenhle projekt neměl dlouhého trvání, rozpadl se po pouhých dvou letech. Vince a Alison se pak ještě dvakrát nakrátko spojili, aby koncerty oslavili výročí založení a rozpadu své skupiny. 

Po krátké epizodě s názvem The Assembly pak přišel nejdůležitější a hlavně nejtrvanlivější projekt rodáka z hrabství Essex. V roce 1985 umístil do magazínu Melody Maker inzerát na zpěváka a přihlásil se mu Andy Bell, fanoušek jeho dosavadní práce. A tak vznikli Erasure, jedna z nejprodávanějších ostrovních skupin. Do dnešních dní vydali 19 desek a hity Oh L’amour, Sometimes, A Little Respect, Drama!, Blue Savannah, Love To Hate You nebo Always patří do učebnic synth popu. Kruh se uzavřel v roce 2011, kdy vznikl projekt VCMG, tedy Vince Clarke & Martin Gore, který má v diskografii jedno album a tři EP. Kromě toho Vince, který je podle všeho workoholik, vydal čtyři alba s Martynem Warem z Human League a Heaven 17, dvě s Paulem Hartnollem z Orbital a k tomu čtyři sólové nahrávky.  

Dave Grohl 

Samozřejmě, ani na jednoho z největších sympaťáků mezi současnými rockovými ikonami nelze zapomenout. Dave Grohl, jak známo, byl bubeníkem Nirvany. A i když si můžete říkat, že Nirvana byl přece Cobain, jeho bubenický styl byl pro kapelu velmi zásadní. Ostatně v rozhovoru s Pharrellem Williamsem prozradil, že to slavné bicí intro pro Smells Like Teen Spirit byl jeho příspěvek a současně pocta jeho oblíbeným disco nahrávkám, které poslouchal v dětství. Po Cobainově smrti v roce 1994 Dave Grohl nezmizel v propadlišti dějin. Naopak všechny překvapil jako sebevědomý kytarista a zpěvák skupiny Foo Fighters, která vyrostla v jednu z největších rockových skupin posledního čtvrtstoletí. 

Nelze však zapomenout také na to, že byl spoluzakladatelem rockové superskupiny Them Crooked Vultures, kterou v roce 2009 vymyslel s Joshem Hommem z Queens Of The Stone Age a basákem Led Zeppelim Johnem Paulem Jonesem. A také byl nějakou dobu členem samotných Queens Of The Stone Age, s nimiž natočil dvě alba a dokonce s nimi i jezdil po světě jako koncertní bubeník. Celkem slušný úspěch však zaznamenal i jeho projekt Dee Gees, kdy Foo Fighters před dvěma lety nahráli album coververzí Bee Gees s názvem Hail Satin. Na kontě má také jediné sólové album, pojmenované Play (2018). Jedná se však o instrumentální nahrávku, inspirovanou pozorováním jeho dcery Violet během hudebních lekcí.

Eric Clapton

Jméno tohoto anglického zpěváka a kytarového virtuóza je dnes samo o sobě takovou značkou, že se skoro zapomíná, že byl členem několika velmi slavných uskupení. V roce 1963 se stal členem legendárních The Yarbirds, jimiž prošli i kytaristé Jimmy Page (později Led Zeppelin) a Jeff Beck. S nimi Clapton nahráli jejich průlomový hit For Your Love, se kterým uspěli v Anglii i USA a poprvé se výrazně odklonili od bluesového stylu. To se však Erikovi nelíbilo, a tak krátce poté odešel. O tři roky později pak s Jackem Brucem a Gingerem Bakerem založil v podstatě už bluesrockovou superskupinu Cream, jejíž hit Sunshine Of Your Love je dodnes ikonický. Ani Cream však neměli dlouhého trvání.

Na samém začátku 70. let založil projekt Derek & The Dominoes, se kterým nahrál legendární album Layla and Other Assorted Love Songs, obsahující i klasiku Layla. V roce 1969 byl krátce i členem projektu Johna Lennona, s názvem Plastic Ono Band, přátelský vztah ho ale pojí i s ostatními  členy The Beatles, u kterých dokonce hostuje v písni While My Guitar Gently Weeps. V roce 2012 se pak připojil jako hostující kytarista na několika koncertech The Rolling Stones během jejich výročního turné k 50 letům na scéně. Především však od od 70. let vydává sólová alba a napsal celou řadu slavných písní. Nejznámější z nich je patrně píseň Tears In Heaven z roku 1991, ve které se vypořádával s tragickou smrtí čtyřletého syna Connora.

Norman Cook 

Tento anglický hudebník má vyloženě neposednou povahu. O tom svědčí, že za svoji bezmála čtyřicet let trvající kariéru vystřídal skutečně velké množství skupin a projektů, které zakládal a poté, co uspěly, je s lehkou hlavou opouštěl a zakládal další. První zářez zaznamenal coby basák anglické skupiny The Housemartins, větší roli však měl až ve svém projektu Beats International, který v roce 1990 ovládl evropské hitparády s houpavě taneční skladbou Dub Be Good To Me. O pár let později se Norman spojil s trombonistou a majitelem sexy nakřáplého hlasu Ashley Slaterem (později dokonce hostoval u výše zmíněných tuzemských Monkey Business), se kterým založil skupinu The Freak Power. Ta roztančila Anglii a Evropu svými hity Turn On, Tune In, Cop Out a Rush. Stále více ho to však od baskytary táhlo za dýdžejský pult. 

A tak založil projekt The Mighty Dub Katz, ve kterém začal samplovat staré nahrávky a dávat jim větší rytmický drajv, čímž pomohl definovat pozdější žánr, pojmenovaný big beat. Přesně v tomto duchu se pak nesl už jeho životní projekt Fatboy Slim, který rozhodně není nutné představovat. Ovšem ani tím to u Normana Cooka neskončilo. V roce 2009 založil další projekt The Brighton Port Autority, který povil mimo jiné kouzelnou skladbu The Toe Jam s hostujícími Dizzeem Rascalem a Davidem Byrnem. Což je vlastně zatím vůbec poslední album, které vydal, od té doby už čtrnáct let nic. Ovšem v jeho případě se dá říct, že má s hudebními projekty splněno na tři životy.