Nechce se vám číst? Článek si můžete i poslechnout
|
Je celá řada muzikantů, kteří dali hudbě vale. A rozhodli se profesně věnovat něčemu jinému. Někteří na čas, jiní jednou provždy. Už jsme se v jednom článku věnovali původním profesím, kterým se slavní hudebníci věnovali předtím, než se stali slavnými hudebníky. Teď se zaměříme na ty, kteří z pódií a studií zběhli k jiným činnostem.
Ti, co pamatují konec osmdesátek a začátek devadesátek, určitě dobře pamatují tohohle chlapíka, jak poskakoval na MTV do rytmu písně U Can’t Touch This v širokých balónových kalhotách. Byl to obrovský hit a z rappera (vlastním jménem Stanley Kirk Burrell) se stala hvězda číslo jedna komerčního hip-hopu. Radost mu kazit mohlo pouze to, když jej Rick James obvinil, že písničku postavil na samplu jeho skladby Superfreak a dal jej k soudu. K tomu však nedošlo, neboť Hammer to přiznal a Jamese uvedl jako spoluautora. Něco podobného se opakovalo, když MC Hammer vydal singl Pray, kde ovšem podobným způsobem vykradl Princovu píseň When Doves Cry.
Skladba Pray, která vyzývala ke každodennímu modlení, ovšem prozrazovala, že Hammer, ač rapper, je velmi zbožný muž a dobrý křesťan. A právě bohu se rozhodl zasvětit svoji další kariéru. V roce 1997 totiž během svého pořadu na křesťanské stanici TNC s názvem MC Hammer & Friends prohlásil: „Dnes večer oficiálně pohřbíváme starého muže, kterým jsem byl. Chci se zrodit do nového života s Kristem.“ Následně se nechal vysvětit za kněze a práci pastora se věnuje dodnes. Káže v televizi i v kostelích.
Zpěvák americké kapely Van Halen platil v osmdesátých letech za jednu z nejextravagantnějších rockových hvězd. Jeho pódiové kousky, při nichž metal salta vzad z bicí soupravy, budily u fanoušků velké nadšení. Málokdo však tušil, že svět a život výstřední a okázalé rockové hvězdy Rothovi nestačí, že má touhy zachraňovat lidské životy i jinak než rock’n’rollem. V druhé polovině 90. let totiž Dave Lee Roth absolvoval kurz profesionálního záchranáře a po New Yorku absolvoval více než dvě stovky jízd se sanitkou coby zdravotník záchranné služby.
To je něco, co bychom od na první pohled zpovykané a zhýčkané rockové hvězdy opravdu nečekali. K rockové hudbě se Roth sice vrátil, ovšem o své zkušenosti mluvil jako o jistém způsobu iniciačního zážitku. „Myslel jsem si, že jsem hvězda a dosáhl jsem všeho. Později mi ale došlo, že někým jsem se opravdu stal až poté, co jsem absolvoval svoji první jízdu se sanitkou,“ prohlásil. „A nebudu vám lhát, šel jsem do toho právě proto, abych měl zážitek skutečné pokory. A přesně toho se mi tam i dostalo.“
Dave Lee Roth není jediným, kdo hudební dráhu vyměnil za kariéru ve zdravotnictví. Něco podobného udělala i Cindy Birdsong, členka jedné z nejslavnějších dívčích skupin 60. a 70. let, The Supremes, jejíž hlavní hvězdou vždy byla a bude Diana Ross. Cindy ovšem na rozdíl od Rotha měla zdravotnickou průpravu za sebou již v době, kdy se vydala na hudební dráhu. Vystudovala totiž něco, co bychom nazvali střední zdravotní školou, po jejím ukončení působila jako zdravotní sestra v nemocnici.
Do Supremes nastoupila v roce 1966, přesně o deset let později se však kvůli různým neshodám, za nimiž bylo protežování Diany Ross na úkor ostatních členek, ale taky rozdílnost ve finančním vypořádání, rozhodla z rozjetého vlaku vyskočit. A udělala něco, co by tehdejší velké hudební hvězdy málokdo čekal, vrátila se k práci zdravotní sestry v nemocnici. V roce 1977 nastoupila do UCLA Medical Center v Los Angeles, kde z důvodu utajení pracovala pod jménem Cindy Hewlett, což bylo její skutečné jméno poté, co se provdala, ačkoliv v Supremes celou dobu figurovala pod svým dívčím jménem. A vydržela tam rovných pět let do roku 1983, kdy se ke zpívání vrátila.
I Mark Wahlberg do tohoto článku skutečně patří. Ano, ten Mark Wahlberg, kterého známe coby slavnou hvězdu z filmů Skrytá identita, Fighter, Planeta Opic, Dokonalá bouře nebo Hříšné noci. Ovšem ještě předtím – jak si pamatují ti, kdo vyrostli v devadesátých letech – byl slavnou hudební hvězdou, ovšem říkal si Marky Mark. Na kontě měl pod tímto jménem několik hitů, z nichž Good Vibrations z roku 1991 dokonce dosáhl na první příčku americké Billboard Chart. Úspěšný byl i jeho projekt s dalším rapperem, který vystupoval pod přezdívkou Prince Ital Joe. Mark, který je bratrem Donnieho Wahlberga z boybandu New Kids On The Block, kde mimochodem sám chvíli působil, se ale začal záhy poohlížet po filmové kariéře a režiséři a producenti na jeho vypracované tělo a pohlednou tvář slyšeli.
V roce 1993 hrál v televizním filmu The Substitute, tam byl ještě hlavně za hezouna. Že má ale opravdový herecký talent, prokázal o dva roky později ve filmu Basketbalový zápisník (někdy uváděno i jako Rváčův diář) po boku Leonarda DiCapria, kde spolu hráli dva kluky, kteří spadli do tvrdých drog. A když naprosto fantasticky ztvárnil hlavní roli fiktivního pornoherce Dirka Digglera v debutu režiséra P. T. Andersona z roku 1997 s názvem Hříšné noci (Boogie Nights), bylo jasné, že má tento chlapík světu filmu co nabídnout. A tak jsme místo docela průměrného (byť komerčně úspěšného) rappera dostali skutečnou filmovou hvězdu. Mimochodem není bez zajímavosti, že k filmu se později pokoušel dostat i jeho bratr Donnie, který hrál například v seriálu HBO Bratrstvo neohrožených nebo filmu Výkupné s Melem Gibsonem. Markova věhlasu však na stříbrném plátně nikdy nedosáhl.
Americký kytarista Jim Martin, známý svými typickými dlouhými vlasy, hustým plnovousem a brýlemi s červenými obroučkami, je nejlépe známý působením v kapele Faith No More. S ní hrál od jejího založení v roce 1983 dalších deset let, kdy byl spoluhráči pro řadu neshod vyhozen. Dodnes jsou nicméně velmi dobře známé jeho sóla z písní Easy či podstatně tvrdší skladby We Care A Lot. V kapele Faith No More prý bývaly vztahy vždycky dost vyhrocené a muzikanti se mezi sebou občas i porvali.
Důvodem vyhození Martina z kapely však prý bylo to, že během nahrávání alba King For A Day z roku 1994 nepředvedl žádný muzikantský pokrok, který od něj spoluhráči očekávali a tak se rozhodli jej vyměnit. Martin sice následně hrál s několika dalšími kapelami, ovšem takového úspěchu jako Faith No More nedosáhla žádná z nich. A tak se Martin rozhodl vydat jinou cestou, koupil si farmu a začal se věnovat pěstování dýní. A dosáhl s tím překvapivě většího úspěchu než s hudbou, protože vypěstoval pár gigantických dýní, s nimiž vyhrál několik šampionátů USA v této vpravdě bizarní disciplíně. Farma nicméně Martinovi skvěle prosperuje a pracuje na ní se svojí ženou a synem na plný úvazek dodnes.
Ještě bizarnější disciplínu, byť z podobného ranku jako Jim Martin, si pro své druhé dějství vybral producent a dj Terminator X, který byl členem jedné z nejslavnějších a nejzásadnějších hiphopových skupin planety, tedy Public Enemy. Norman Rogers, jak zní jeho pravé jméno, se totiž rozhodl v roce 2003 pověsit sluchátka na hřebík a ježdění po světě se slavnou kapelou vyměnil za něco podstatně klidnějšího. Otevřel si totiž pštrosí farmu.
Nebyla to ale náhoda, Rogersova rodina měla v chování pštrosů na maso poměrně dlouhou tradici a o tuhle branži se začal Terminator X zajímat už v roce 1998. V té době svůj čas mezi Public Enemy a pštrosy dělil rovným dílem. Když mu však spoluhráči začali naznačovat, že by si měl vybrat, asi je trochu překvapil tím, že si vybral pštrosy. I jeho farma prosperuje až do dnešních dnů.
Farmaření je zřejmě pro slavné hudebníky velmi lákavé. Možná právě proto, že je to vlastně přesným opakem kosmopolitního života, věčného cestování po celém světě, hraní koncertů a přespávání v hotelích. Farmář je se svojí farmou a kouskem země, který k ní náleží, skutečně pevně spjatý, což je asi přesně to, co někdo, kdo za život mnohokrát obletěl zeměkouli, bytostně potřebuje. Důkazem toho je i bývalý bubeník amerických R.E.M. Bill Berry.
Ten se farmářem stal poté, co v roce 1997 prodělal mozkovou příhodu a následně se rozhodl skupinu opustit. Berryho farma leží poblíž Atén, tedy ne těch řeckých, ale v americkém státě Georgia, ze které R.E.M. pocházejí. Berry si prý život farmáře dodnes nemůže vynachválit. V roce 2019 se jej dokonce novináři ptali, zda si někdy od farmaření bere dovolenou a Berry odpověděl: „Na dovolenou nejezdím, protože moje dovolená je tohle. Už jsem v životě strávil hodně času na letištích, v dodávkách a v tourbusech, tak mě pro změnu chvíli baví sedět na zadku. A pořád se mi to ještě neomrzelo.“