Nejslavnější slzy popové historie: Jak vznikla píseň, kterou Sinéad O’Connor dojala celý svět

Mnozí si dodnes myslí, že šlo o osobní příběh irské zpěvačky. Pravda je ale jiná, tuhle slavnou baladu napsal někdo úplně jiný. Ovšem i Sinéad O’Connor jí dala něco ze sebe, čímž si zajistila hudební nesmrtelnost. 

Píseň Nothing Compares 2 U, která v roce 1990 katapultovala Sinéad O’Connor mezi světové hvězdy, napsal už v roce 1984 Prince, který ji původně složil pro svůj vedlejší projekt The Family. Geniální hudebník ji napsal krátce po smrti matky jeho tehdejší spoluhráčky Wendy Melvoin. Byla to doba, kdy se potýkal s pocity ztráty a melancholie, právě ty se propsaly do textu o bolesti z odloučení a nenahraditelnosti milované osoby. Původní verze Nothing Compares 2 U, jak ji Prince v roce 1985 nechal nahrát, zněla dost odlišně. Byla víc funky, s bohatšími aranžemi, výraznější rytmikou a soulovým vokálním stylem. Nazpíval ji zpěvák Paul Peterson a skladba v té době skladba nijak výrazně nezazářila.

Sinéad O’Connor se k písni dostala o několik let později, když pracovala na svém druhém albu I Do Not Want What I Haven’t Got. Producenti navrhli, že by ji mohla zkusit nahrát. Text ani melodii nijak neměnila – zpívala přesně to, co napsal Prince. Ale způsob, jakým píseň interpretovala, jí vtiskl zcela novou, osobní a zranitelnou podobu. K písni vznikl i ikonický videoklip, v němž kamera zabírá zpěvaččinu tvář téměř v jednom záběru. Během refrénu, ve chvíli, kdy zpívá o tom, jak nic se nevyrovná tomu, co ztratila, se jí do očí vlijí slzy. Při natáčení prý totiž myslela na svou zesnulou matku. S ní měla komplikovaný vztah, ale její smrt jí způsobila hlubokou bolest. Tento moment výrazně přispěl k síle celé skladby.

Píseň se stala celosvětovým hitem číslo jedna ve víc než deseti zemích, včetně Spojených států, Velké Británie, Kanady nebo Německa. Kritici chválili především její emocionální hloubku. Prince sám novou verzi dlouho veřejně nekomentoval. Podle některých zdrojů mu zpočátku nebylo příliš po chuti, že si někdo jiný přivlastnil jeho text a udělal z něj tak silné osobní vyznání. Později se však s novou verzí sžil natolik, že píseň začal znovu zařazovat do playlistu svých koncertů. Za tento hit získala Sinéad O’Connor řadu ocenění, včetně MTV Video Music Award za nejlepší video ženské umělkyně a tří nominací na Grammy. Přinesl jí ale i něco, co žádná soška nezaručí: Hudební nesmrtelnost.