Purpura je pořád asi nejslavnější česká vánoční píseň. A ačkoliv jí některé další – jako třeba Půlnoční Václava Neckáře a Umakartu – směle šlapou na paty, pořád je pro nás tím, čím White Christmas od Irvinga Berlina pro anglofonní svět. Tedy doslova ztělesněním vánoční atmosféry, cinkání rolniček, popíjení svařáku a rozbalování dárků. Ostatně zmíněná píseň pro ni byla i přímou inspirací.
Jiří Suchý, který ji napsal jako řadu dalších písní v tandemu s Jiřím Šlitrem, k tomu pro Seznam Zprávy před časem řekl: „Jiří Šlitr jednou přišel a říkal Hele, v Americe každý rok zní ta Berlinova píseň White Christmas a vrací se to už kolik let. Co kdybychom zkusili udělat nějakou písničku, která by se vracela? No a tak jsme to zkusili.“ Purpura vznikla v létě, v době, kdy autorská dvojice pobývala v Karlových Varech během natáčení filmu Kdyby tisíc klarinetů. Suchý se Šlitrem se pak pokusili napsat ještě několik vánočních písní, jimiž by Purpuru trumfli, ale ani jim samotným se to nepovedlo.
Vysvětlení pro ty mladší: Purpura je aromatická směs koření, dřevěných smolných pilin nebo třísek a vonných bylin. „Dneska už purpura není moc známá, poněvadž nejsou plotny, ale za mých mladých let, když jsme v těch šedesátých letech tu písničku složili, patřila k Vánocům. Vypadalo to, jako když se ořežou barevné pastelky. A vždycky se špetka dala na rozpálenou plotnu a vonělo to. Ještě purpuru občas někdo prodává, trhovci a tak, ale nevím, na co to lidé sypou, když plotny nejsou. Na ústředním topení to asi nebude fungovat,“ říká k tomu Jiří Suchý. Mezi těmi, kdo ji přezpívali, najdeme Lucii Bilou, Marii Rottrovou, samozřejmě Karla Gotta, ale i Ivetu Bartošovou v duetu s Jožkou Černým (!!!) a překvapivě i Rudolfa Hrušínského nejstaršího.