Největší písně Paní zpěvačky: Marta Kubišová slaví 80, připomeňte si její hity a vyberte svůj nejoblíbenější

Významného životního jubilea, osmdesátých narozenin, se 1. listopadu dožívá jedna z nejzásadnějších českých zpěvaček, jíž bezpochyby je Marta Kubišová. Ale i když od ní všichni znají zejména její Modlitbu pro Martu, rozhodně to není zpěvačka jednoho hitů, takových totiž měla celou řadu. Pojďme si je připomenout, na konci článku pak můžete hlasovat pro svůj nejoblíbenější. 

Záměrně vynecháváme tu snad nejslavnější, která byla součástí společenských změn v roce 1989, tedy Modlitbu pro Martu, protože o té bylo napsáno už snad všechno. Právě Modlitba pro Martu zazní symbolicky z éteru Expres FM 17. listopadu přesně v 17.11! 

S nebývalou ochotou (1966)

Tuhle krásně rozvernou píseň s veselo-smutným textem a chytlavou melodií Kubišová nazpívala v roce 1966. Jak se to tehdy u nás zhusta dělalo, nejedná se píseň původní, ale předělávku zahraničního hitu. V tomto případě se jednalo o skladbu americké zpěvačky Helen Shapiro z roku 1961 a Kubišová svoji verzi nazpívala s českým textem Eduarda Krečmara. Zajímavé je, že tato skladba vyšla na singlu společně s jinou předělávkou zahraniční skladby od jiné české zpěvačky. Tou byla Yvonne Přenosilová a její Boty proti lásce, což byla pro změnu v originále skladba These Boots Are Made For Walking od Nancy Sinatra.

Nechte zvony znít (1967)

Karel Svoboda společně se Zdeňkem Rytířem přímo pro Martu Kubišovou v roce 1967 složili píseň, kterou otevírá charakteristické intro na křídlovku. A její klenutý refrén dává krásně vyniknout jejímu mírně zastřenému a charakteristickému hlasu, který v české populární hudbě nemá příliš obdoby. K písni existuje i videoklip, ve kterém Kubišová šokovala i svými velmi krátkými vlasy, které byly v ostrém kontrastu s tím, co tehdy dívky nosily na hlavách, tedy dlouhé vlasy nebo vysoce vyčesané účesy.

Ring-o-Ding (1969)

V roce 1970 ještě Marta Kubišová získala Zlatého slavíka (za předešlý rok), ale ten už jí mohl být předán pouze bez účasti veřejnosti v redakci časopisu Mladý svět, který anketu vyhlašoval. Nad Kubišovou se stahovala mračna, nicméně ještě dostala příležitost nazpívat píseň Ring-O-Ding, která se objevila ve filmu Revue pro následníka trůnu, kterou natočila západoněmecká ZDF a scénář k němu napsal Jaroslav Dietl. Autorem tohoto jinotajného textu o „lidech zvonkových“ byl Zdeněk Rytíř, hudbu složil Bohuslav Ondráček. A Kubišová sama je v klipu z recitálu Proudy krásnější než většina tehdejších světových hvězd populární hudby i filmového plátna.

Hej pane Zajíci (1969)

Vynechat nelze samozřejmě ani angažmá Kubišové v trojici Golden Kids, kterou tvořila společně s Václavem Neckářem. Ta bodovala i v evropském měřítku a mimo jiné měla řadu úspěšných vystoupení v pařížské Olympii. Golden Kids měli v repertoáru řadu převzatých věcí, ale také pár původních kousků. A k těm nejvýraznějším patří tato píseň, jejíž hudbu složil opět Bohuslav Ondráček a otextoval Jan Schneider. Ale pozor, to, co se zdá jako písnička pro děti o nějakém ušákovi, je ve skutečnosti na svoji dobu velmi kontroverzní píseň, ve které dokonce – snad vůbec poprvé v české pop music – zazní slovo „sex“. Při pozornějším poslechu je pak jasné, že tím zajícem je myšlen nějaký mladík, výrazně mladší než obě zpěvačky, které se je snaží sbalit a udělat na ně dojem (například právě tím, že ví, co je sex), ale není mu to nic platné. Protože Marta a Helena prostě na zajíce nebyly.

Loudá se půlměsíc (1965)

I tato skladba, která má v podtitulku „pomalý foxtrot“ do repertoáru Kubišové přistála z katalogu jiné zpěvačky. V tomto případě jí byla americká hvězda šedesátých let Brenda Lee, přezdívaná Little Miss Dynamite, která tuto skladbu pod názvem Losing You nazpívala už v roce 1963. Českým textem ji pak o dva roky později opatřili Jiří Štaidl a Rostislav Černý a Kubišová ji nazpívala s možná ještě zajímavějším projevem, než jakého dosáhla samotná Brenda Lee. Trubku pak do české verze nahrál Richard Kubernát.

Časy se mění (1970)

A do třetice Zdeněk Rytíř. Ten totiž na sebe vzal nelehký úkol přetextovat píseň jednoho z nejlepších textařů všech dob, Boba Dylana. Jediného hudebníka v historii, který za své texty získal Nobelovu cenu za literaturu. Jeho text skladby Times They Are A-Changin’ je tak v nejlepším slova smyslu snahou o zachování původního sdělení a obsahu písně, ovšem samozřejmě s tím, co oproti angličtině do hudby dovolí čeština. Píseň vyšla na album trojice Golden Kids a skutečně byla jakousi předzvěstí změny ve společnosti, pro které se později zažil termín „normalizace“. Současně je to jedna z posledních písní, které Kubišová nazpívala před svým zákazem.

Magdaléna (1969)

V roce 1969 Marta Kubišová dostala ještě nabídku natočit pro Československou televizi recitál, již zmíněné Proudy. A v něm zazněla i tahle píseň, která patří k jednomu z vrcholu celé evropské populární hudby 60. let. A to jak ve verzi Marty Kubišové, tak v originální verzi, kterou složil a nazpíval španělský skladatel a zpěvák Luis Eudardo Aute pod jménem Aleluya Nº 1. Verze Kubišové je však podstatně košatější a orchestrálně propracovanější, čímž dává ještě více vyniknout krásnému hlasu a velkému pěveckému rozsahu Kubišové. Ta navíc jako jedna z mála zpěvaček dokázala vždy dát slovům, která zpívá, skutečný význam a v jejím provedení ani básnické obraty nezní jako banální fráze.

Depeše (1967)

Další ze slavných písní Marty Kubišové je však originál, který byl napsán přímo pro ni na tělo. A autorem této dynamické balady byl opět Karel Svoboda, slova pak napsal Ivo Rožek. V textu se pak objevuje i jméno francouzského zpěváka Charlese Aznavoura. A je možná spíš zajímavou náhodou, že tato píseň vyšla na singlu společně s písní Donchuán s klarinetem, kterou Kubišová nazpívala společně s Helenou Vondráčkovou. V originále je přitom autorem této písně pojmenované Ça vient sans qu’on y pense sám Aznavour.

Hey Jude (1969)

Jen málokdo si mohl dovolit předělat jeden z největších hitů nejslavnější skupiny svojí epochy a domnívat se, že svojí verzí nabídne něco, co v originále nebylo. Marta Kubišová se o to pokusila s písní, kterou napsal Paul McCartney pro Lennonova syna Juliana, když se jeho otec s jeho matkou rozváděli a snažil se ho utěšit, že bude zase všechno dobré. Kubišová však opět svým hlasem a projevem dokázala dát skladbě docela nový rozměr. Autorem českého textu byl i v tomto případě Zdeněk Rytíř.

Úvodní foto: Profimedia