Píseň jako poslední sbohem vlastnímu synovi: Bolest Erica Claptona zrodila jeden z největších hitů 90. let

Existují písně veselé a písně smutné. A pak jsou písně z kategorie srdceryvných. Těm by mohla vévodit skladba Tears In Heaven, jejíž vznik je inspirovaný tragickou smrtí čtyřletého syna Erika Claptona.

Píseň vznikla v nejtěžším období Claptonova života po tom, co jeho syn Conor nešťastně vypadl z okna newyorského bytu v 53. patře. Tragédie se stala 20. března 1991, kdy údržbář nechal neuzavřené okno v bytě, kde Conor pobýval se svou matkou Lory Del Santo. Chlapec vběhl do místnosti a nešťastnou náhodou z okna vypadl. Nikdo nebyl shledán vinným, ale událost vedla k mnoha debatám o bezpečnostních opatřeních v budovách. Clapton tuto ztrátu nesl nesmírně těžce a na několik měsíců se úplně stáhl do ústraní.

Tears In Heaven napsal spolu s textařem Willem Jenningsem, který mu pomohl přetavit nesnesitelnou bolest do slov a melodie. Píseň je hluboce osobní zpovědí otce, který se ptá, zda by ho jeho dítě poznalo, kdyby se znovu setkali v nebi. Text obsahuje otázky jako “Would you know my name, if I saw you in heaven?” a “Would it be the same, if I saw you in heaven?”. Tyto verše odrážejí Claptonovu bolest a zároveň víru, že se jednou opět setkají.

Když píseň vyšla, její jednoduchost a syrové emoce oslovily miliony lidí a stala se jednou z největších balad devadesátých let. Velký podíl na jejím úspěchu měl také akustický koncert MTV Unplugged, kde ji Clapton zahrál v intimní podobě jen s kytarou. Tato verze písně později získala několik cen Grammy, včetně ocenění za nejlepší píseň roku a nejlepší mužský popový vokální výkon. I po více než třiceti letech Tears in Heaven stále dojímá a připomíná, že hudba má neuvěřitelnou moc pomáhat hojit rány a spojovat lidi v těžkých chvílích.