Nechce se vám číst? Článek si můžete i poslechnout
|
Nechce se tomu věřit, ale ta porcelánová panenka, která coby mladičká se skladbou Groovejet ovládla taneční parkety přelomu milénia, slaví pětačtyřicítku. Na kontě má ale více hitů, jimiž se může pyšnit. Pojďme si je představit.
Nebýt téhle skladby, nejspíš by nebyla celá Sophie Ellis-Bextor. Tedy alespoň v tom hudebním smyslu slova. Zrodila se v hlavě italského producenta a dýdžeje Cristiano Spillera, vystupujícího pod svým příjmením. Skladba stojí na samplu klasické disko písně Love Is You od americké zpěvačky Caroll Williams a Salsoul Orchestra. Původně to byla čistá instrumentálka a Spiller ji pojmenoval podle klubu v Miami, kde ji hrál poprvé. Jasně cítil, že písni by slušel vokál a přes známého se dostal k mladičké Sophii. Ta vymyslela svůj part, ačkoliv původně slova refrénu zněla „And so it goes… how does it feel so good?“ Finální skladbu pak dvojice předělala za pomoci producenta Borise Dlugoshe, který se proslavil remixem skladby Sing It Back pro skupinu Moloko. Píseň se stala obrovským hitem, zejména ve Spojeném království, kde se dostala na vrchol UK Singles Chart a zůstala na této pozici po čtyři týdny. Byla také úspěšná v dalších zemích a získala ocenění a nominace včetně Brit Award za nejlepší britský singl roku.
Moc se vlastně neví, že spoluautorem této skladby a velkého hitu byl Gregg Alexander. Frontman americké indiepopové skupiny New Radicals, která proslula zejména hitem Get What You Give. Po jejím úspěchu se však Gregg stáhl do studia a rozhodl se psát a produkovat pro jiné autory. Skladba vyšla v roce 2001 na jejím debutovém albu Read My Lips a stala se celkem okamžitě hitem. A to i zásluhou vtipného a trochu morbidního klipu z taneční soutěže. Píseň se stala ikonickou hymnou tanečních parketů a získala ocenění a nominace v různých hudebních soutěžích a cenách. Sophie Ellis-Bextor se etablovala na hudební scéně jako talentovaná sólová interpretka. V roce 2024 se pak skladba do hitparád vrátila zásluhou filmu Saltburn s Barrym Keoghanem, ve kterém byla použita.
I toto je píseň z debutového alba Read My Lips. A Sophie ji napsala v týmu s několika producenty a autory ze Švédska, mimo jiné Henrikem Korpim a Mathiasem Johanssonem, kteří spolu tvoří pod jménem Blackcell. Podle zvuku písně je jasné, že Sophie se tehdy stala hlavní vyzývatelkou Kylie Minogue, která v té době ovládala taneční parkety s diskotékovým hitem Can’t Get You Out Of My Head z alba Fever. Za pozornost stojí i klip k písni, který podtrhuje dokonalá tvář Sophie Ellis-Bextor. Ta v něm hraje figurínu z výkladní skříně obchodu se svatebními šaty, která vyrazí do světa. Skladba uspěla zejména ve Spojeném království a dosáhla 9. místa v tamní hitparádě.
Sophie na hudební scénu vstoupila coby zpěvačka indiepopové skupiny The Audience. Ta se velkého úspěchu nedočkala, všechno však změnil úspěch hitu Groovejet. Debutové album Sophie tak bylo velkým lákadlem pro řadu aspirujících producentů, kteří se chtěli výrazně proslavit na tehdy explodující taneční scéně. Mezi ně patřil i anglický producent Damian LeGassick, který je spoluautorem této skladby a postaral se také o její zvuk. Videoklip ke skladbě natočila slavná anglická režisérka Sophie Muller, která za svoji dřívější práci pro Annie Lennox na její desce Diva dostala cenu Grammy. Kombinace dohromady zafungovala na výbornou, skladba Take Me Home se dostala až na druhé místo britské hitparády a stala je jedním z velkých hitů počátku milénia. Píseň byla také úspěšná v jiných částech světa, což přispělo k mezinárodnímu úspěchu debutového alba.
Svoji pozici na scéně se Sophie snažila obhájit v roce 2003 s druhou deskou Shoot From The Hip. Spolupracovali na ní osvědčení autoři jako Gregg Alexander nebo Damian LeGassick. Sice nepovila tak výrazný hit jako Murder On The Dancefloor, ale vůbec si nevedla špatně. Hlavním hitem z něj byla právě tato skladba, kterou Sophie složila s Greggem Alexanderem. Dostala se až na sedmé místo ostrovní hitparády. V té době mimochodem Sophie byla čerstvou matkou prvního z pěti synů, kteří se narodili ve vztahu s baskytaristou kapely The Feeling Richardem Jonesem.
S třetí deskou Sophie Ellis-Bextor už to bylo trochu složitější. Ta druhá totiž úplně nenaplnila očekávání a navíc se zdálo, že klasický diskotékový zvuk, který zpěvačku provázel na prvních dvou albech, už vyčerpal svůj potenciál. Hledalo se tedy, co dál. Do hry vstoupila další slavná producentská jména, mimo jiné Greg Kurstin, Pascal Gabriel a dokonce Cathy Dennis. Tedy v té době hvězdná skladatelka a mimo jiné spoluautorka velkých hitů pro Kylie Minogue. Včetně toho největšího z té doby, Can’t Get You Out Of My Head. Společně s Greggem Kurstinem pak Cathy pro Sophii napsala tento hit, který znamenal příklon k modernějšímu electropopu a hlavně osmé místo britského žebříčku.
Hostovačky Sophii evidentně vždycky šly. Důkazem je i tato skladba, do které její vokály využil francouzský taneční producent Junior Caldera na své první album Debut. Skladba se ale současně objevila i na její vlastní čtvrté desce Make A Scene ze stejného roku. V době vydání se skladba dočkala jen středního úspěchu, ovšem postupně získala na popularitě. A dnes je třetí nejoblíbenější skladbou jejího Spotify profilu.
A ještě jedna skladba, ve které je Sophie Ellis-Bextor především hostující zpěvačkou. Tentokrát se jedná o track nizozemského producenta Armina van Buurena, která vyšla jako singl jeho čtvrté sólové desky Mirage. A zatímco dříve se Sophie ve své tvorbě věnovala spíše odkazu na klasické sedmdesátkové disko, tato skladba je její čistokrevný vstup na současnou EDM scénu. Současně se tato skladba stala položkou čtvrté desky Make A Scene, kterou Sophie vydala v roce 2010. Natočen k ní byl i vizuálně atraktivní videoklip, ve kterém Sophie s nadhledem prodala všechny své půvaby.