Naše generace ji poprvé výrazně zaregistrovala v podání Guns N’Roses, má také svoji českou verzi. Originál je však jednou z nejslavnějších písní Boba Dylana. Vyšel přesně před půlstoletím.
V roce 1973 už byl Bob Dylan dávno hvězdou první velikosti a měl za sebou ikonická alba jako Blonde On Blonde nebo Highway 61 Revisited. V té době ho požádal americký režisér Sam Peckinpah, jeden z hlavních představitelů „hollywoodské drsné školy“, aby napsal soundtrack k jeho dalšímu chystanému filmu. Mělo se jednat o western na motivy života slavného muže zákona Divkého západu, šerifa Patta Garretta. Film se jmenoval Pat Garrett & Billy The Kid.
Dylan pro film, ve kterém si i sám zahrál (viz úvodní foto), napsal mimo jiné velmi jednoduchou píseň, která se točí pouze na třech akordech, G, D a A moll. A navíc má jen dvě krátké sloky, ve kterých se pohraničník, jehož ve filmu hrál Slim Pickens, loučí se životem a se svojí ženou (hrála ji Katy Jurado), kterou oslovuje mama. Není to tedy vzkaz matce, jak se řada lidí stále domnívá, ale manželce.
Píseň vyšla jako singl 13. července 1973, ještě dva měsíce před premiérou filmu, protože si všichni byli dobře vědomí jejího potenciálu. Okamžitě se stala obrovským hitem. Dokonce tak velkým, že prakticky zastínila samotný film, pro který vznikla. V době vydání se umístila na 12. příčce v americkém žebříčku Billboard Hot 100. Stala se jedním z nejvýraznějších Dylanových hitů a získala si širokou popularitu mezi fanoušky i širší veřejností. Tomu určitě napomohl i její melancholický a introspektivní charakter, téma smrti a odchodu z tohoto světa. A pochopitelně se začala zhusta hrát na pohřbech.
Skladbu si však do prádla začala brát řada jiných umělců. Jednou z nejznámějších je verze od skupiny Guns N’ Roses, která byla vydána v roce 1990 na jejich album Use Your Illusion II. Tato verze, ozvláštněná o známé „hey, hey, yeah“, které v originálu není, se také stala velkým hitem a dosáhla vysokých příček v hitparádách po celém světě. Ale Axl Rose a spol. nebyli jediní. Dalšími umělci, kteří nahráli úspěšné coververze této skladby, jsou například Eric Clapton, Avril Lavigne, Jon Bon Jovi, Bruce Springsteen a mnoho dalších. U nás ji v české verzi nahrál mimo jiné například Petr Kalandra, jeho píseň s originálem dohromady pak smíchala kapela Děda Mládek Illegal Band. Název hitu pak dal titul úspěšnému filmu z roku 1997 o dvou umírajících chlápcích, který natočil německý režisér Thomas Jahn, hlavní roli v něm hrál Til Schweiger (znát ho můžete i z Hanebných parchantů od Quentina Tarantina). I v Německu šel do kin s anglickým jménem Knockin’ On Heaven’s Door.
Autor je hudební publicista
Úvodní foto: Michael Ochs Archives / Getty Images