Nechce se vám číst? Článek si můžete i poslechnout
|
Hudebníků, kteří se nebáli vystoupit z pohodlí zavedené slavné kapely a vyzkoušet sólovou kariéru, je poměrně dost. Těch, kteří uspěli a úspěch kapely minimálně dorovnali už je o trochu méně. Pojďme si představit některé z nich.
Jedním z hudebníků, kteří se rozhodli vystoupit ze stínu slavné domovské kapely a vyzkoušet to na vlastní pěst, byl i Phil Collins. Svoji sólovou kariéru začal budovat během období, kdy byl stále členem skupiny Genesis. Své první sólové album nazvané Face Value vydal v roce 1981, tedy jen rok po úspěšném albu Duke, se kterým byli Genesis na vrcholku anglické albové hitparády. Collins prý v té době cítil potřebu vyjádřit svou vlastní tvůrčí vizi a experimentovat s různými hudebními styly, které by možná nezapadaly do zvukového obrazu kapely. Navíc v té době procházel osobními problémy, mimo jiné se rozváděl, a jeho texty a hudba na sólových albech se často zaměřovaly právě na osobní témata.
Z jeho sólového debutu Face Value pochází i jedna z jeho nejslavnějších a nejvíce ceněných písní, balada In The Air Tonight. Velkým hitem se stala i další „rozchodová balada“ One More Night z jeho alba No Jacket Required z roku 1984. Králem ploužáků jej pak definitivně korunovala píseň Another Day In The Paradise z roku 1989. Collins ale uměl napsal i dynamickou píseň, viz hit Susudio rovněž z alba No Jacket Required. V 90. letech pak uspěl například s písní Dance Into The Light. Collins však kapelu Genesis neopustil a také s ní vydával úspěšná alba. Například slavné Invisible Touch (1986) a We Can’t Dance (1991).
Trochu se na zapomíná, ale Peter Gabriel sem patří taky. Protože právě on byl prvním zpěvákem Genesis. Phil Collins jej za mikrofonem nahradil až poté, co Gabriel odešel na sólovou dráhu. Stihl s nimi nicméně natočit rovnou šest alb, počínaje deskou From Genesis To Revelation z roku 1969 až po jejich společnou poslední The Lamb Lies Down On Broadway o pět let později. Svoji první sólovou desku Gabriel vydal už v roce 1977, neměla žádný název – ale podle obalu s autem se jí přezdívá Car – a obsahovala velký hit Solsbury Hill. Významnější úspěch zaznamenaly i dvě písně z jeho třetí – opět bezejmenné – desky přezdívané Scratch, a to duet Games Without Frontiers s Kate Bush a skladba Biko o jihoafrickém aktivistovi Stevu Bikovi. Deska sama pak už byla dokonce v anglické hitparádě první.
Opravdovým majstrštykem pak byla deska So z roku 1986, která dobyla většinu světa, a to zásluhou šlapající funky skladby Sledgehammer, jíž výrazně pomohl i výtvarně nápaditý klip, který bodoval na MTV. Byly tu však i hity Big Time nebo Don’t Give Up (opět s Kate Bush). Tento hitparádový úspěch Gabriel na dlouho zopakoval jen jednou, s albem Us z roku 1992, a to zejména zásluhou hitu Steam. Vloni však vydal své zatím poslední album I/O a k překvapení všech se s ním na první místo anglické albové hitparády vrátil.
Americká zpěvačka Belinda Carlisle byla jednou z největších ženských popových hvězd 80. let. A její hity jako Heaven Is A Place On Earth nebo Mad About You patří k největším hitům celé dekády. Ovšem tahle hvězda nespadla z nebe, v roce 1986, kdy vydala svoje debutové album s prostým názvem Belinda, za sebou měla už velké hitparádové úspěchy s pětičlennou dívčí skupinou The Go-Go’s, v níž působila jako ústřední hlas. A zatímco jejich debutové album Beauty And The Beat z roku 1981 dobylo vrchol americké hitparády, s každou další deskou byl úspěch o trochu menší. A po jejich třetím společném albu Talk Show z roku 1984, které sklidilo slabé kritiky a mělo i horší prodeje, se prostě holky rozešly.
Cesta Belindy, která byla po celou dobu středem pozornosti, na sólovou dráhu tak byla logickým krokem. Její alba sice taky nedosáhla na vrchol žebříčků, minimálně v 80. letech ale byla schopná rádiový éter zásobovat nesmrtelnými hity (vedle zmíněných písní pak třeba Live Your Life Be Free, Circle In The Sand nebo obrovská hitovka Leave A Light On), které jsou v rádiích k slyšení dodnes. A pořád mají stejnou sílu a průraznost jako před lety. Za zmínku stojí, že některé z jejích největších hitů napsal americký skladatel Rick Nowels, který je také spoluautorem skladby I Follow Rivers od Lykke Li. V rukopisu obou písní je to patrné.
Irská zpěvačka Eithne Patricia Ní Bhraonáin svoji kariéru také započala coby členka úspěšné kapely. V jejím případě to byla keltská folková skupina Clannad, kterou založili členové rodiny Ó Braonáinovců (anglicky Brennanovců). Clannad začali alba vydávat už v roce 1973, Enya se k nim přidala až v roce 1980, kdy jí bylo devatenáct let. Natočila s nimi celkem tři alba, pak ale začala pomýšlet na svoji sólovou dráhu. O rok později Clannad natočili hudbu ke slavnému televiznímu seriálu Robin Hood, ale toho se už Enya neúčastnila.
Své eponymní debutové album vydala v roce 1987 a první singl, který si získal pozornost, byl I Want Tomorrow právě z této desky. Opravdový průlom přišel až s následujícím albem Watermark (1988). To obsahovalo několik hitů, zejména skladbu Orinoco Flow, která se prakticky ihned stala se celosvětovým hitem. Píseň dosáhla vysokých příček v mezinárodních žebříčcích a přinesla zpěvačce obrovskou popularitu. Úspěšné ale byly i skladby Storms In Africa nebo Evening Falls. Na debutové desce však byla i skladba s názvem Boadicea, která se do hitparád dostala v 90. letech znovu, ovšem v podobě samplu, který do svojí skladby Ready Or Not zapracovala skupina The Fugees.
A právě s The Fugees budeme pokračovat. Tahle americká hiphopová parta, jíž tvořili Lauryn Hill, Wyclef Jean a Pras Michel, se stala jedním z fenoménů 90. let a pozornost si získala svým do té doby neslýchaným mixem hiphopu, R’n’B, reggae a soulu. V roce 1996 vydali své druhé album The Score, které se s 22 miliony prodanými nosiči zařadilo mezi jedno z nejprodávanějších alb historie, a to nejen v rámci hiphopové scény. Velkou zásluhu na tom měla už zmíněná skladba Ready Or Not nebo coververze skladby Killing Me Softly od Roberty Flack. Přestože album The Score vyvolalo obrovské nadšení i očekávání, The Fugees už na něj nikdy nenavázali. A všichni tři členové se vydali na sólovou kariéru.
Uspěli na ní všichni, nejvíc ale přece jen zazářila zpěvačka a rapperka Lauryn Hill. O dva roky později vydala své debutové album The Miseducation Of Lauryn Hill, které se okamžitě stalo rovněž obří senzací. I této desky se prodalo přes dvacet milionů kopií, čímž překonala i ta nejdivočejší očekávání. Stejným překvapením pro všechny pak nicméně bylo i to, že se Lauryn Hill, podobně jako v případě The Fugees, rozhodla na tento úspěch nijak nenavázat. Nepočítáme-li akustický živák MTV Unplugged No. 2.0 z roku 2002, v diskografii hudebnice září jediný záznam. Vydala však několik nealbových singlů, ten zatím poslední, duet s Marií Carey s názvem Save The Day, vyšel v roce 2020.