Nechce se vám číst? Článek si můžete i poslechnout
|
Americká písničkářka Tracy Chapman zítra oslaví šedesátku. Tady jsou některé z jejich nejslavnějších písní, jejichž zásluhou se stala jednou z nejvýznamnějších zpěvaček svojí generace a průkopnicí trendu takzvaných „holek s kytarou“.
Toto je bez diskuse největší hit Tracy Chapman, který vyšel jako singl z její eponymního debutového alba. Tehdy čtyřiadvacetiletá zpěvačka z Clevelandu v Ohiu se díky němu okamžitě stala hvězdou první velikosti, a to nejen mezi písničkářkami. A vlastně se dá říct, že tím tak trochu předurčila vlnu „holek s kytarou“, jejímiž hvězdami byly hlavně Sheryl Crow, Alanis Morissette nebo Joan Osborne.
Text písně Fast Car vypráví příběh mladé ženy, která sní o lepším životě a lepší budoucnosti. Hlavním tématem je touha uniknout ze stereotypu a chudoby prostřednictvím rychlého auta, což je metafora pro odchod od současné situace. Skladba získala velkou popularitu shodou zajímavých okolností. Tracy byla jednou z vystupujících na koncertu k 70. narozeninám jihoafrického politického vězně a pozdějšího prezidenta Nelsona Mandely. Odehrála nepříliš sledované odpolední vystoupení, ale nakonec dostala příležitost zazářit i v hlavním čase. A to vinou technických potíží, které postihly Stevieho Wondera. Toto vystoupení je dodnes vzpomínáno jako nejrychlejší hitparádová akcelerace, v americké hitparádě dosáhla šestého místa.
Tracy za píseň obdržela několik hudebních ocenění. Byla nominována na několik cen Grammy a získala zlatý gramofonek v kategorii Nejlepší píseň roku. Píseň ale měla také velký komerční úspěch, dosáhla vysokých pozic v žebříčcích hitů v mnoha zemích. Je považována za jedno z nejvýznamnějších hudebních děl 80. let. Velký ohlas pak vyvolalo letošní uvedení této písně na udílení Grammy, na němž ji Tracy zpívala s americkou country hvězdou Lukem Combsem.
Tato skladba je dalším významným hitem z debutové desky. Její text reflektuje sociální a ekonomické problémy, s nimiž se mnozí lidé v té době potýkali a vyjadřovala touhu po změně a revoluci. V některých částech písně je pak zjevný důraz na nespravedlivost společenského uspořádání a touhu po lepším světě. Píseň obsahuje kritiku současného stavu věcí a výzvu k hledání alternativních cest k dosažení spravedlnosti. A jakkoliv nám volání po revoluci může zavánět čtyřiceti lety komunismu, přece jen se bavíme o USA, kde je sociální nerovnost podstatně větší než v Evropě (a to i západní). Talkin’ ’bout a Revolution se stala jedním z nejvýraznějších politicky angažovaných hitů 80. let a Tracy Chapman se díky ní dostalo srovnání například i s Johnem Lennonem. Píseň nejenže potvrdila Tracy Chapman jako talentovanou písničkářku, ale také jí vynesla několik nominací na Grammy Awards. Navíc pomohla posílit její postavení jako hudební umělkyně se sociálním posláním.
I tato balada pochází ze zpěvaččina debutového alba, od obou předešlých se ale poměrně výrazně odlišuje. A to jak svým tématem v textu, tak hudebními aranžemi. Skladbu totiž Tracy natočila s celou kapelou, což je v určitém kontrastu s písněmi, které nahrála téměř sama za doprovodu akustické kytary. Baby Can I Hold You je píseň o lásce, touze a citlivosti. Tracy tu zpívá o emocionálním a citovém spojení s druhým člověkem a potřebě porozumění. I když písničce chyběl ten politický apel, kterým si zpěvačka v počátku své kariéry udělala jméno a jasně si vytyčila svoji pozici na hudební scéně, stala se oblíbeným hitem a přispěla k jejímu výraznému začátku kariéry. Stala se jedním z jejích nejúspěšnějších singlů a o jejím vlivu svědčí i to, že se dočkala několika coververzí. Například od Boyzone nebo Neila Diamonda.
Tuto zvukově a stylově v podstatě dřevní bluesovou skladbu Tracy vydala na svém čtvrtém studiovém albu s názvem New Beginning. Za to si zpěvačka a skladatelka vysloužila nominaci na cenu Grammy v kategorii nejlepší popové album a přestože cenu nezískalo, píseň Give Me One Reason z něj se stala jedním z jejích největších hitů. Text skladby se zabývá tématem komplikovaných vztahů a nejistoty v lásce. Chapman tu svých charakteristickým stylem vyjadřuje citovou rozpolcenost a hledá jeden dobrý důvod, proč zůstat v daném vztahu, který jí ale už nic nepřináší. Píseň je známá svým silným vokálem a hudebním aranžmá, které kombinuje rock s bluesovými prvky. Tracy Chapman ji nejen napsala, ale také ji produkovala. Velmi úspěšný singl dosáhl vysokých pozic v hudebních žebříčcích a v roce 1997 získal Grammy v kategorii Nejlepší rocková píseň.
Se svým druhým albem Crossroads z roku 1989 Tracy Chapman potvrdila pozici nové hvězdy tehdejší americké folkové scény. A na této desce se také poprvé ujala i role producentky. Skladba se v porovnání s některými jejími jinými hity, jako jsou Fast Car nebo Give Me One Reason, mohla jevit méně komerčně úspěšná. Přesto však stále byla kritiky i fanoušky velmi ceněná pro charakteristický zpěv a text. V něm Tracy zpívá o tom, jak se sama snaží vybalancovat osobní témata s politickými a sociálními otázkami.
V roce 2000 Tracy vydala své páté album Telling Stories, z nějž jako singl vyšla titulní píseň. V textu se zpěvačka dotýká tématu komunikace, vyprávění příběhů a toho, jak jsou někdy slova zkreslená nebo zveličena, aby příběh dostal požadovaný význam. Vlastně tak zpívá o potřebě říkat si pravdu a zároveň o obtížích v komunikaci mezi lidmi. Autorkou písně je pochopitelně sama interpretka, která ji produkovala společně se svým dlouholetým spolupracovníkem Davidem Kershenbaumem. Komerčně se sice nejednalo o velký úspěch, hudební scéna už tehdy byla trochu jinde, ale dnes patří tato píseň k jedné z nejvyhledávanějších skladeb této umělkyně „znovuobjevené“ novou generací posluchačů zásluhou výše uvedeného vystoupení na předávání cen Grammy.