Věštili mu velkou budoucnost a nespletli se: Zářivý klenot britské pop music slaví padesátiny

Za „tlustého tanečníka z Take That“ jej označil Liam Gallagher z Oasis, který si s ním podobné  invektivy vyměňuje už více než čtvrt století. Robbie Williams se do historie pop music zapsal jako člen boybandu Take That, v jehož řadách zažil první obří úspěchy. A nic se na tom nezměnilo ani po odchodu na sólovou dráhu v roce 1995. Spíše naopak. Jedna z největších hvězd britské populární hudby dnes slaví 50. narozeniny, a to stojí za malé ohlédnutí za jeho sólovými úspěchy.  

Freedom (1996)

Ačkoliv si na to dneska už málokdo pamatuje, vůbec první singl, který Robbie Williams vydal po svém odchodu z boybandu Take That, se jmenoval velmi příznačně – Svoboda. A samozřejmě se nejedná o jeho vlastní píseň, byla to skladba, kterou napsal o šest let dříve George Michael pro své album Listen Without Prejudice, která měla pro něj být demonstrací vlastního osvobození se od role „toho sexy zadku z MTV“ směrem k serióznějšímu umělci. Robbie pak vlastní verzi, která až na modernější rytmiku vlastně nebyla od originálu zásadně odlišná, vydal v červenci roku 1996, tedy půl roku po ohlášeném rozpadu Take That. Přesto byla Robbieho verze na Ostrovech hitparádově mnohem úspěšnější než originál. V UK Chart dobyla druhou příčku, zatímco originál se musel spokojit s osmadvacátou. V USA to neplatilo, tam byl George Michael číslo 8, zatímco Robbie se nepropracoval ani do Top 100. Dokonce i jinak přísný deník The Guardian dal singlu čtyři hvězdičky z pěti a Robbieho sólové dráze věštil velkou budoucnost. A přesně to se stalo.

Old Before I Die (1997)

Svoje první album Life Thru A Lens vydal v roce 1997 a byl to po všech stránkách podařený debut. Na čemž měl velkou zásluhu tehdejší Robbieho dvorní skladatel Guy Chambers, dřívější člen skupiny The Lemon Trees. Jako první singl vyšel z desky singl, který byl protikladem známého hitu My Generation od skupiny The Who, kde se zpívá „doufám, že zemřu, než zestárnu“. Robbie však nebyl tak cynický a obrátil to na „doufám, že zestárnu, než zemřu“. A jeho generace mu rozuměla. Bylo z toho další číslo 2 britského žebříčku. 

Angels (1997)

Robbie byl vždycky popový zpěvák par excellence a nejsilnějším kalibrem ve výzbroji těchto bardů jsou romantické balady. A ty Williams spolu s Chambersem taky vždycky uměli. Podle zpěvákova tvrzení byla píseň Angels inspirovaná a věnována jeho tetě a strýci, které miloval a byli jeho strážnými anděly. „Byla to první z našich písní, kterou jsme napsali společně,“ řekl o Angels později Willams, „když jsme si ji přehrávali, říkali jsme si, že máme něco neuvěřitelně speciálního. Doufali jsme v to a modlili se za to.“ Bylo z toho čtvrté místo v britské hitparádě.

Let Me Entertain You (1997)

Williams nikdy nebyl jen zasněně pějící popový zpěvák, který by uměl jen přeslazené balady a dělal u toho psí oči. Jeho silnou zbraní byl vždycky smysl pro humor a hlavně schopnost udělat si ze sebe legraci, což později prokázal v mnoha písních a klipech. A že se má hudební svět připravit na velkou zábavnou jízdu, Robbie mimo jiné na začátku své kariéry sliboval v singlu Let Me Entertain You z této desky, ve kterém si Robbie oblékl kostým inspirovaný skupinou Kiss. Na zlato v anglické hitparádě to stále nestačilo (přišlo hned záhy), ale byl z toho hezký bronz.

Millenium (1998)

Ve velmi rychlém sledu po debutu vydal Robbie svoji druhou desku I’ve Been Expecting You, kterou opět složil v tandemu s Chambersem. A pro pilotní singl si vybrali opravdu těžký kalibr. Píseň Millenium se jednak dotýkala tehdy rezonujícího tématu konce tisíciletí a pak si půjčovala silný motivy z melodie You Only Live Twice, tedy ústřední písně stejnojmenné bondovky, kterou nazpívala Nancy Sinatra. K tomu si přičtěte klip s Robbiem, oblečeného do bondovského smokingu s motýlkem plus několik zajímavých lokací a krásných a polosvlečených dívek neboli Bond girls a máte zaručené číslo jedna anglické hitparády. První v Robbieho sólové kariéře. A nikoliv poslední! 

No Regrets (1998)

Hned dvakrát se Robbie ke spolupráci spojil se svojí oblíbenou dvojicí Pet Shop Boys, která je pořád jedním z pilířů britské populární hudby a jejich chytré texty se výborně doplňují s výraznou hitovostí melodií a aranží. Poprvé k tomu došlo v případě hitu No Regrets z jeho druhé desky. V tomto případě však Robbie pouze pozval frontmana Pet Shop Boys Neila Tennanta, aby – společně s Neile Hannonem ze skupiny The Divine Comedy – do písně nazpívali doprovodné vokály. A ti rádi souhlasili. O několik let později, pro své album Rudebox z roku 2006, však ke spolupráci pozval Pet Shop Boys celé a společně s nimi natočil skladbu She’s Madonna, která nese jasný zvukový rukopis skupiny.

Feel (2000)

Píseň, která začíná jednám z nejslavnějších piano motivů tohoto tisicíletí, pochází z Robbieho páté desky Escapology z roku 2000. Její zárodek ovšem vznikl už o dva nebo tři roky dříve, když si její demo bez jakéhokoliv doprovodu nazpíval Robbie a později jej přehrál Chambersovi. Ve skutečnosti se pak na finální verzi písničky z velké části dostaly právě vokály z demáče, protože Robbie ani po několika pokusech nebyl se svým novým nahráním zpěvu spokojen a tvrdil, že už to nedokáže znovu nazpívat tak dobře jako tehdy. V Británii byla skladba čtvrtá.

Rock DJ (2000)

Tenhle klip ani píseň není vůbec nutné představovat. Mimo věrné fanoušky soulového barda Barryho Whitea však málokdo ví, že celá píseň stojí na rytmice a basové lince pocházející z jeho písně It’s Ecstasy When You Lay Down Next To Me z roku 1977. Vzato kolem a kolem, Robbie se v této písni, ale hlavně v klipu, zamýšlel nad svojí rolí v hudebním průmyslu a především pozicí sexsymbolu, do níž se dostal stejně jako jeho kolega George Michael (který proti tomu protestoval v už zmíněné písní a klipu Freedom, v němž jednoduše nehrál). Robbie si z toho ovšem opět udělal celkem brutální legraci, a v klipu celkem explicitně znázornil, že ze sebe může vydat to nejlepší, ale zmlsanému a náročnému publiku to bude stejně málo, dokonce i kdyby se svlékl do naha. A jediné, co by je snad mohlo trochu „rozparádit“, by bylo, kdyby v tom šel až na kost. A to doslova. Klip samozřejmě vyvolal skandál a řada TV stanic jej utínala před pointou v závěru. Na YouTube jej najdete – a to tady – do článku právě pro explicitní obsah vložit nejde. V Dominikánské republice byl dokonce zakázán zcela s obviněním propagace satanismu. O další první místo ve Velké Británii Robbie přesto nepřišel.

Supreme (2000)

Že si Robbie uměl šikovně půjčovat cizí motivy a skvěle je využít pro úplně novou píseň, je zřejmé i z jeho dalšího hitu. Píseň z alba Sing When You’re Winning totiž stojí na motivu disco hitu I Will Survive od Glorie Gaynor, ovšem doplněné hiphopovou rytmikou a zcela novým zpěvem. Za pozornost zde ale stojí skvělý výpravný videoklip, který nás přenese do světa F1 v 70. letech a v němž jsou i dobové záběry tehdejšího anglického šampiona F1 Jackieho Stewarta. Nebyl by to však Robbie, aby jinak dramatickému a napínavému klipu nedodal vtipný a sebeironický závěr.

Kids (2000)

Pro svůj vůbec první duet se zpěvačkou si Robbie vybral prakticky tu nejvyšší metu. Oslovil totiž samotnou australskou popovou princeznu Kylie Minogue, která byla v té době opět na vrcholu popularity zásluhou svého disco hitu Spinning Around. Smyslný klip skvěle koresponduje s vynikající písní, která má i po dvaceti letech parametry hitu se vším všudy. Skladba se umístila na druhém místě anglické i australské hitparády a v roce 2010 byla znělkou australské veze TV show Masterchef.

Something Stupid (2001)

I pro druhý ženský duet Robbie sáhl k protinožcům, ovšem tentokrát nikoliv po zpěvačce, ale hollywoodské hvězdě Nicole Kidman. Tu požádal, aby s ním nazpívala skladbu, kterou před nimi nahrála celá řada pěveckých dvojic, patrně nejslavnější je verze od Franka Sinatry a jeho dcery Nancy z roku 1967. Robbie chtěl svoji verzi dát na své první swingové album, které se v odkazu na jeho předchozí desku jmenovalo Swing When You’re Winning a obsahovalo i řadu dalších šlágrů. Robbieho výkon je standardně dobrý, nicméně kdo opravdu překvapil, je Nicole, která v písničce celou dobu zpívá podstatně těžší (byť na první poslech trochu nenápadný) druhý hlas a jde jí to bravurně. Není divu, že se v roce vydání skladba stala takzvaným Vánočním hitparádovým číslem jedna a Williamsovým nejúspěšnějším singlem v tom roce vůbec. O velmi vkusném stylizovaném a svůdném klipu se tu vůbec nemusíme bavit, koukněte se sami.

Come Undone (2003)

Williams vždy ve svých písních uměl míchat zábavu s vážnými tématy a také reflexí sebe samého. Z druhého soudku je píseň z jeho alba Escapology, ve kterém se ohlíží za vlastní slávou, úspěchy i neúspěchy, ale také kompromisy, které pro ni musel udělat a jichž má s vyšším věkem stále více plné zuby. O tom ostatně jasně mluví v úryvku „Dělám další rozhovor, zpívám nějaké lži, vyprávím o celebritách, kterými pohrdám. A zpívám milostné písně, tak upřímné.“ Klip k tomu natočil skandalista Jonas Akerlund (Lady Gaga, Prodigy, Rammstein), který ukazuje Robbieho, jak se probudil ve svém sídle v Los Angeles po dalším mejdanu a v kocovině rekapituluje, co zase vyváděl a že to rozhodně neprospívá jeho duši. Zejména v závěru to není hezké pokoukání.

Tripping (2005)

Když se cesty Robbieho Williamse a jeho dvorního autora Guye Chamberse začátkem nového milénia (ne úplně v dobrém) rozešly, řada lidí prorokovala, že to bude zpěvákův konec, protože dalšího tak schopného autora bude těžko hledat. Pravda je, že prodeje jeho alb se po Chambersově odchodu snížily minimálně o třetinu, ale pokles zaznamenal celý hudební trh. Že si Robbie ale poradí i bez Chamberse, dokázal i hitem Tripping v rytmu reggae, který složil s bývalým členem Duran Duran Stephenem Duffym. Byl z toho celosvětový hit a druhé místo v britské hitparádě.

Party Like A Russian (2016)

Také z klasické hudby si Robbie vypůjčil jeden motiv, a to z baletu Montekové a Capuleti od ruského skladatele Sergeje Prokofjeva. Na něm postavil singl z desky The Heavy Entertainment Show z roku 2016, což bylo jeho jedenácté album. Inspirací k této skladbě bylo, když na Robbieho prasklo, že v roce 2014 jej miliardář Roman Abramovič pozval, aby hrál na soukromé silvestrovské party pro Vladimira Putina. Robbie skandál opět obrátil v sebeironii, a to i textem „Ain’t no refutin’ or disputin’ – I’m a modern Rasputin“ (Není o tom pochyb, jsem moderní Rasputin). Přičemž byl ze strany Rusů za tento klip kritizován, že je rýpnutím do Putina a stereotypizuje ruskou kulturu. V únoru 2022 tato píseň dostala nový a mnohem temnější význam.