Před neuvěřitelnými šedesáti lety se narodil Georgios Kyriacos Panayiotou, majitel jednoho z nejlepších hlasů v populární hudbě. George Michael ale nebyl jen sametový hlas a pohledná tvář, byl také vynikající autor, aranžér a koproducent všech svých písních, ve kterých hrál i na několik nástrojů. Vybrali jsme deset jeho nejlepších písní.
Jeden z nejslavnějších saxofonových motivů v pop music posledního půlstoletí vymyslel sám George. A to už někdy v sedmnácti letech. Později vzpomínal, že to bylo během jízdy autobusem po Londýně, když jel do nějakého klubu, kde tehdy vystupoval jako DJ. A v hlavě mu naskočil tento motiv, u nějž okamžitě vycítil potenciál. Spolu se svým kamarádem a spoluhráčem z dua Wham!, jímž byl Andrew Ridgeley, pak skladbu dopsal, a to včetně melodie a textu. Řada lidí se domnívala, že George takto „hotovou“ a dokonalou píseň nemohl coby osmnáctileté ucho napsat. Před pár lety se ale na YouTube objevilo první demo z roku 1981, které dokazuje, že je to pravda. Tato ikonická balada o nevěře a ceně, kterou je za ni třeba zaplatit, ovšem byla vydána až v roce 1984 jako součást druhého (a posledního) společného alba Wham! s názvem Make It Big (v USA už však byla vydána pouze pod jménem George Michael a chystala tak půdu pro věci následujících). Stala se obrovským mezinárodním hitem a dosáhla první příčky žebříčků v mnoha zemích. Na Spotify má miliardu přehrání.
Když se rozpadla dvojice Wham!, fanynky po celém světě vyplakaly potoky slz. George Michael a Andrew Ridgeley to však popsali jako nejpřátelštější rozchod v dějinách pop music. Prostě oba pochopili, že možnosti kapely se v podstatě vyčerpaly a každý půjde vlastní cestou. Nikdo však netušil, že sólová kariéra George Michaela vystřelí do vesmírných výšin a že drtivě dobije i USA, které vůči nim byly zatím spíše imunní a jen málo britských hudebníků tu opravdu uspěje. Přesně to se však stalo s jeho debutovým sólovým albem Faith, z nějž vyšla coby pilotní singl tato titulní skladba s ikonickým klipem (ještě o něm bude řeč). Představila George úplně v nové roli, a to vizuální i hudební. George dostala na špičky hitparád po celém světě a získala mu cenu Grammy.
Mimořádně populárním singlem z alba Faith byla i tato balada o muži, který dívce slibuje, že ji bude ochraňovat jako její otec (odtud je odvozen její název). „Původní koncept byl zcela odlišný od toho, jak píseň dopadla,“ řekl k tomu později George. „Ve skutečnosti bylo mým původním záměrem udělat z toho taneční skladbu ve středním tempu. Pak jsem ale v mixu omylem vyhodil virbl a celá nálada písničky se najednou změnila. Bylo to snové, romantické. A mně došlo, že takhle je to ve skutečnosti mnohem lepší! Dneska si myslím, že je to nejvíce originální věc z celé desky.“ Tu modelku v klipu, kterou po New Yorku vozí v taxíku sám George, hrála skutečná modelka Tania Coleridge.
Na rozdíl od předchozí skladby tahle píseň dnešní optikou zní jako poměrně řadová a snad i trochu banální osmdesátková balada, v níž milenec žádá svoji drahou o druhou šanci. Hlavně zvukově tento kousek celkem zestárl. V době svého vydání to však byl další obrovský hit z alba Faith, který napomohl tomu, že byl George Michale na konci 80. let, co se týče popularity, velkým konkurentem samotného Michaela Jacksona. Na singlu byla vydána v roce 1988 a dosáhla první příčky žebříčku Billboard Hot 100 v USA. Současně byla nominována na cenu Grammy.
Pozor na záměnu, George natočil dvě skladby jménem Freedom. Tu první ještě v rámci Wham! Její klip byl pro kontrast k názvu natočen během turné dvojice v Číně. Wham! byli totiž údajně vůbec první západní skupinou, která v této zemi koncertovala. V roce 1990 na druhé sólové album Listen Without Prejudice však napsal skladbu stejného jména a kvůli odlišení za ni dal právě číslici. Píseň však napsal coby symbol osvobození se od svého obrazu z období Wham! a své role sexuálního symbolu. Ostatně právě proto v klipu, který natočil David Fincher (Sedm, Zmizelá, Klub rváčů) nechal okázale shořet a vybouchnout jukebox, kytaru a koženou bundu z klipu Faith. A byl to obrovský hit.
Prvním singlem z desky Faith nebyla titulní skladba, ale tenhle provokativní kousek. Právě proto její úryvek zní v úvodu klipu Faith). Úspěšná sice byla velmi a stala se velkým hitem mezi fanoušky, její hitparádový úspěch však nebyl tak vysoký jako u Faith. A to zejména proto, že se setkala s celou řadu restrikcí ze strany médií, kterým vadil její kontroverzní název a text. Například třeba na BBC byla skladba dlouho zakázána. I tak ale dokázala zdolat druhé místo americké i anglické singlové hitparády. Ve skutečnosti skladba není tak kontroverzní, jak by se mohlo zdát. George totiž v ní neopěvuje nějaké sexuální orgie, ve skutečnosti je to píseň podporující monogamii. V textu se mimo jiné zpívá „sex is natural, sex is fan, sex is best when it’s one on one“ (tedy „sex je přirozený, sex je zábava, sex je nejlepší jeden na jednoho“). A George to zdůraznil tím, že v klipu na tělo své skutečné tehdejší přítelkyně Kathy Jeung (George se tehdy ještě identifikoval jako bisexuál) rtěnkou napsal „objev monogamii“.
Tento energický a chytlavý hit byl vydán jako součást druhého alba Make It Big od kapely Wham! Skladba se stala jedním z nejznámějších hitů dvojice a získala si masovou popularitu po celém světě. „Chtěl jsem udělat opravdu energickou popovou písničku, která by měla všechny nejlepší prvky z desek padesátých a šedesátých let v kombinaci s naším přístupem, který je samozřejmě rychlejší a modernější. Je tam tolik konkrétních vlivů jiných písní, že je ani nedokážu sám všechny zachytit a pojmenovat. Původně jsem natočil demo, na kterém byla jenom zpěvová linka a baskytara. Pak jsme přidali bicí automat Lindrumm, protože se náš bubeník opozdil na zkoušku a už jsme to tak nechali,“ řekl k tomu později George. Bylo z toho první místo v hitparádě v USA i Británii.
Album Listen Without Prejudice (Poslouchej bez předsudků) z roku 1991 má výmluvný název. George se na ní chtěl zbavit nálepky popového kýče, kterou mu přisoudila média a představit se coby podstatně serióznější autor a interpret, který zpívá i o hlubších tématech. Povedlo se mu to napůl. Deska je skutečně fantastická a dost možná je nejlepší v jeho kariéře, přestože na ní není mnoho velkých hitů. Komerčně však propadla, zejména vinou toho, že k ní George odmítl točit videoklipy (nechtěl už svoje písně spojovat se svým vzhledem) a firma Sire Records pak vlastně zastavila její promo v USA. Prvním singlem z desky pak byla tato nezapomenutelná balada o bolestech světa, která dodnes překvapuje vyzrálým textem a krásným projevem. A dočkala se mimořádného uznání od kritiky, která byla vůči zpěvákovi vždycky celkem chladná.
George se relativním neúspěchem desky Listen Without Prejudice nenechal odradit. A v roce 1995 vydal skvělé album Older, na kterém se vrátil k tanečnímu popu, jímž proslul. Současně si uvědomil, že neukazovat se v klipech nebyl nejlepší nápad, a tak opět poslušně napochodoval před kameru. Fastlove napsal s Jonem Douglasem a Richardem Stannardem a její text je o lásce, sexuální touze a závislosti na rychlém životním stylu. Její součástí je však i pasáž, kterou si George vypůjčil (dokonce i s původním textem) ze slavné písně Forget Me Nots z roku 1982 od americké soulové zpěvačky Patrice Rushen. Je vtipné, že stejný motiv v přibližně stejné době do skladby Men In Black ze stejnojmenného filmu použil i Will Smith. Každopádně Fastlove byla návratem do hitparád a jedním z největších zpěvákových hitů v celých devadesátých letech.
Tato vánoční klasika má zcela nevánoční okolnosti vzniku. George a Andrew ji napsali v roce 1983 v Georgeově dětském pokoji během návštěvy obou rodičů. Prý během návštěvy vyběhli nahoru, aby mohli sledovat v televizi fotbal a u toho zkoušeli několik hudebních motivů. A při tom z nich vypadl i tento klenot, který každoročně v obchodních centrech po celém světě symbolizuje příchod Vánoc. Byl z toho hit jak bič, a to i zásluhou klipu, který byl natočen v Saas-Fee ve Švýcarsku. Mimochodem, právě na Vánoce, konkrétně 25. prosince 2016, George Michael zemřel.
Úvodní foto: George Michael / Sony Music