Eduard Štorch: Pedagog, reformátor a spisovatel, který vzal své čtenáře na dobrodružnou cestu do pravěku

Před 145 lety se v malé v obci Ostroměř nedaleko Jičína narodil Eduard Štorch. Tento pedagog, spisovatel a archeolog vstoupil do povědomí veřejnosti především jako autor literatury pro děti a mládež, která popularizovala českou prehistorii. Dnes je minimálně jako stejně důležitý vnímán jeho přínos pedagoga a reformátora.

Eduard Štorch se narodil nedaleko vodárny, kde jeho otec pracoval jako technik parního stroje. Jeho matka byla v domácnosti a kromě Eduarda se starala i o prvorozeného Gustava. Po absolvování c. k. vyšší reálné školy v Hradci Králové byl Štorch přijat ke studiu na Českém ústavu ku vzdělání učitelů v Hradci Králové, kde roku 1897 absolvoval s vyznamenáním. Poté nastoupil na dráhu pedagoga. Během pár let působil na několika vesnických školách ve východních Čechách. Následně strávil pět let jako pedagog na Mostecku, kde pracoval i s mládeží ze znevýhodněných skupin. V roce 1903 získal místo pedagoga v Praze, kde, vyjma krátkého působení v Bratislavě, zůstal až do konce života. V roce 1914 narukoval do armády. Působil jako pracovník Červeného kříže. Roku 1918 se mu podařilo uprchnout z transportu mířícího na frontu a následně se stal fotografem v Jedličkově ústavu.

Dětská farma

V roce 1916 se Štroch stal předsedou prvního klubu rodinného skautingu Přátelé skautingu. Jeho práce s mládeží patři k jeho nejvýraznějšímu odkazu. Ve 20. letech přišel s nápadem uspořádat lyžařský kurz pro pražskou mládež. Hojně navštěvované lyžařské kurzy pak pravidelně pro mládež pořádal až do roku 1935. Snad největší inovací, kterou Štorch zavedl, byla škola v přírodě. Začátkem 20. let získal do pronájmu pozemek na Libeňském ostrově. Po vyvlastnění ostrova státem přišel s myšlenkou vyčlenění části ostrova pro tělovýchovu pražské mládeže. Na pozemku sousedícím s řekou a třemi dalšími zahradami se pustil do budování Dětské farmy. Na pozemku na své náklady vybudoval základnu s hřištěm a přidruženou školou v přírodě. Dětská farma zde fungovala až do roku 1934, kdy musel Štorch pozemek vyklidit. Kromě práce s mládeží v přírodě se zasazoval také o reformu výuky dějepisu. Výuka podle něj neměla být založena pouze na memorování dat a faktů, ale měla být pojata tak, aby přiblížila život lidí v minulosti v celkové perspektivě. Ve třicátých letech proto spolupracoval na inovativní trojdílné učebnici dějepisu s Karlem Čondlem.

Vzhůru do pravěku

Knihy Eduarda Štorcha s doprovodnými ilustracemi Zdeňka Buriana se staly pokladem české literatury pro děti a mládež. Štorcha inspirovaly jeho vlastní archeologické průzkumy. Ve svých knihách se věnoval širokému spektru témat, od skautingu až po opomíjená témata české prehistorie. Barvitě vykresloval každodenní život našich předků. Jeho knihy jsou dodnes pro svůj dobrodružný a současně populárně naučný charakter oblíbené a čtené. Jeho nejznámějším a nejčtenějším dílem se stal román Lovci mamutů, který popisuje putování lovecké tlupy od břehu Dyje až k pražské Libni. Kniha vyšla pod názvem Člověk diluviální již v roce 1907. Ve značně přepracovaném vydání vyšla v roce 1918 pod již notoricky známým názvem. Spisovatel se ale nevěnoval pouze době prehistorické. Věnoval se i pozdějším obdobím, ať už době bronzové a železné, tak i počátkům slovanského osídlení Moravy a Čech až po rané křesťanství. Ačkoli je dnes jeho tvorba považována za beletristickou, jsou do ní zakomponovány tehdy dostupné poznatky. Dnes je Štorchovi vyčítáno, že zejména v literatuře věnující se prehistorii zobrazoval lidi na nižším vývojovém stupni, než na kterém se ve skutečnosti nacházeli a ignoroval již v té době dostupné poznatky o životě našich předků.

Závěr života a odkaz

Eduard Štorch odešel do důchodu v roce 1939. O rok později oslepl po nehodě na pravé oko. Jeho manželka Božena byla od roku 1949 upoutána na invalidní vozík a byla kompletně odkázána na jeho péči. Štorchův zdravotní stav se po nehodě postupně zhoršoval. Zemřel 25. červa 1956. Jeho pohřbu v Praze se zúčastnilo na 120 smutečních hostů. Na sklonku života věnoval své sbírky, spisy, korespondenci a diapozitivy vlastivědnému muzeu v Hořicích. Dnes je možné navštívit muzeum Muzeum Eduarda Štorcha a Karla Zemana v Ostroměři, které je zasvěcené odkazu těchto dvou místních rodáků. Další muzeum věnované již samostatně odkazu Eduarda Štorcha se nachází v Lobči v okrese Mělník, kde je tento slavný pedagog, reformátor a spisovatel pohřben.

Zdroje: Wikipedia.org, spisovatele.cz, ostromer.cz, muzeumstorch.cz
Zdroj fotografií: muzeumstorch.cz a Karel Kopáč / CNC / Profimedia