Jiří Voskovec: Osudového partnera potkal na gymnáziu, utekl před dvěma totalitami a prosadil se v USA

Jeho život byl plný uměleckého talentu a odvahy. Jiří Voskovec, spolutvůrce slavného Osvobozeného divadla, zanechal nesmazatelnou stopu ve světě divadla a filmu. Prozkoumejte jeho fascinující mládí, revoluční působení a úspěšnou hereckou kariéru v USA.

Jiří Voskovec, původním jménem Wachsmann, se narodil 19. června 1905 v Sázavě jako nejmladší potomek Jiřiny Wachsmannové, rozené Pinkasové, která byla dcerou malíře Soběslava Pinkase, a hudebníka Viléma Wachsmanna, jež působil jako kapelník vojenské hudby v carském Rusku. Během první světové války vstoupil do československých legií. Po návratu do Československa pak Vilém Wachsmann požádal úřady o změnu jména na českou variantu Voskovec.

Osudové setkání na gymnáziu 

Jiří Voskovec studoval na gymnáziu v Křemencově ulici v Praze, kde se seznámil s Janem Werichem. Poté strávil několik let ve Francii, kde studoval na Carnotově lyceu ve francouzském Dijonu,. Zde také hrál ve studentském divadelním spolku. Ve Francii se seznámil s českým malířem Josefem Šímou, který mu představil moderní francouzské umění. V Paříži Voskovcovi učarovala avantgardní divadelní a cirkusová představení. Po návratu do Československa sice nejprve začal studovat práva na Karlově univerzitě, stále více se však angažoval v umělecké sféře.

Devětsil a Osvobozené divadlo

Jiří Voskovec byl také členem levicově orientovaného Uměleckého svazu Devětsil, který vznikl v roce 1920 v Praze. Na konci roku 1925 byla v rámci Děvětsilu založena pražská avantgardní divadelní sekce nazvaná Osvobozené divadlo. Jiří Voskovec a Jan Werich do divadla vstoupili společně. Jejich první úspěšnou divadelní hrou se stala komická taškařice Vest Pocket Revue z roku 1927, která se inspirovala komikou Chaplina, Friga a Lloyda.

Cesta na stříbrné plátno 

Voskovec a Werich v Osvobozeném divadle působili společně s hudebníkem a skladatelem Jaroslavem Ježkem, který jim od roku 1929 pro jejich představení skládal hudbu. Oběma hercům se také začala otevírat cesta na stříbrné plátno. Jiří Voskovec se objevil v několika němých filmech, například jako Petr Dolan ve filmu Pohádka máje z roku 1927, který byl adaptací románu bratří Mrštíků, což nakonec vedlo až k jeho vyloučení z Devětsilu. Voskovec společně s Werichem vytvořil dvojici protagonistů ve filmech Pudr a benzin (1931), Peníze nebo život (1932), Hej rup! (1934) a Svět patří nám (1937). Jejich raná filmová tvorba se zaměřovala na sociální témata, ale také na hrozbu, kterou představoval fašismus. S blížící se hrozbou německé agrese bylo roku 1938 Osvobozené divadlo, otevřeně se hlásící k antifašismu, uzavřeno. Hned roku 1939 oba herci emigrovali do Spojených států.

Na útěku před totalitou podruhé

Z emigrace zpátky do Československa se vrátili hned po skončení války. Spolupráce oběma hercům vydržela po následující dva roky. Oba se během této doby snažili oživit Osvobozené divadlo. Spolupráce však po dvou letech skončila a Jiří Voskovec se podruhé a definitivně rozhodl emigrovat. Nejprve zamířil do Francie, ale v roce 1950 se přesunul do USA, kde musel v atmosféře mccarthismu (politická praxe iniciovaná republikánským senátorem za stát Wisconsin, Josephem McCarthym, namířená proti příznivcům komunismu, často založená na vykonstruovaných obviněních) čelit podezření z podpory komunistické ideologie.

Americká kariéra

Se svým přítelem Janem Werichem zůstával i po emigraci v kontaktu, nejprve se osobně setkávali, poté spolu alespoň vedli čilou korespondenční komunikaci. V roce 1955 získal Voskovec americké občanství, stále se však hlásil ke své české národnosti. Ve spojených státech se proslavil pod jménem George Voskovec. Vystupoval na prknech newyorské Broadway, kde debutoval v roce 1953. V roce 1956 získal cenu OBIE za svůj výkon ve hře Strýček Váňa. Svou nejslavnější roli na americkém filmovém plátně získal v Oscary ověnčeném filmu popisujícím dramatické rozhodování soudní poroty Dvanáct rozhněvaných mužů (1957). Třikrát se také vrátil k roli Alberta Einsteina, kterého ztvárnil jak na Brodwayi, tak ve dvou televizních inscenacích. Poslední rok života se léčil s rakovinou v Kalifornii, kde také 1. července 1981 zemřel na následky infarktu. Dodnes společně s Janem Werichem a Jaroslavem Ježkem zůstává legendou Osvobozeného divadla a československé anvatgardy.

Zdroje: spisovatele.cz, fdb.cz, wikipedia.org
Zdroje fotografií: Michael Ochs Archives / Getty Images