Nejdrsnější věznice světa: Bory šumí na Netflixu, vstupní prohlídka je drsnější než v Indonésii

Nejnovější – v pořádí už sedmá – série Nejdrsnější věznice světa na Netflixu zavádí v jednom díle svého protagonistu Raphaela Rowea v jedné ze čtyř epizod do české věznice na Borech v Plzni.

Zdeněk Pohlreich explicitně běsnil hrůzou z toho, do jaké díry ho zase štáb poslal. Naproti tomu Raphael Rowe se po několik sérií nechává umístit do těžkých káznic po celém světě a uvědomuje si evidentně až příliš dobře, co tyto jeho mise znamenají. Důležitý zde není jen divácký ohlas a úspěch přinášející streamovací platformě. Podstata je zároveň kladená na osudy a životní podmínky těch, o kterých by společnost nejradši už nikdy neslyšela. Pro mnoho vězňů v méně osvícených státech je zájem britského novináře často jediným způsobem, jak o sobě dát vědět.

Host s filmovým štábem v cele

Sám Raphael Rowe neshlíží na odsouzené jako nějaký návštěvník z toho slušného světa na vězně nebo jako akademický vědec na vyloučenou komunitu – sám má až příliš osobní zkušenost. V roce 1990 byl nespravedlivě odsouzen na doživotí za vraždu a sérii loupežných přepadení a takřka dvanáct let trvalo, než vyšla pravda najevo. To ale ví každý, kdo se podíval na jediný příběh Nejdrsnějších věznic světa, protože tak praví vždy úvodní text každého dílu.

Čtyři různé lokality

Sedmá série staví divákovi před oči ke srovnání podmínky ve vězení ve Finsku, Indonésii a Šalamounových ostrovech. Pro české diváky bude jistě nejatraktivnější návštěva věznice na Borech v Plzni. Zkuste uhodnout, kde jsou při vstupní prohlídce nejdůkladnější a vězeň si musí i nadzvednout varlata? Správně, je to u nás na Borech. Zatímco ve Finsku je práce či studium pro vězně dobrovolné a jeden z nich si svým řemeslem – tkaním koberců – dokáže vydělat až 100 euro měsíčně, v Česku je maximem výdělku 8.500 korun.

Čest českých vařičů

Ovšem ani ve finském vězení by člověk sedět rozhodně nechtěl. V osudu většiny odsouzených Na Borech hraje nějakou roli drogový problém, drogou číslo jedna je česká specialita pervitin. Na otázku, jestli jeden z Raphaelových českých spoluvězňů přijímá zodpovědnost za svou trestnou činnost výroby pervitinu v řádu kilogramů, dostane odpověď: Prý se vždy mohl pochlubit, že vyráběl velmi čistý perník, žádný takový, který kazí zuby.

Čistota, půl trestu

Na Borech kromě rekvalifikací a terapeutických sezení jako by panoval princip disciplíny a každodenního drilu úklidem. Mimochodem transport předmětů i vzkazů z cely na celu pomocí provázků se ve vězeňském žargonu nazývá koňování. Mimo pervitin je ve věznici možné získat cokoliv a v případě některých léčiv je tu ta výhoda, že je není možné zachytit rozborem moči. Jeden z mladých vězňů připouští, že zbavit se ve vězení závislosti je poměrně těžké.

Tam, kde lidská práva neexistují

Existují však vězení, do kterých by žádný filmový štáb nebyl vpuštěn a které si s nohama v teple na Netflixu nikdy neprohlédneme. Těmi nejbrutálnějšími mají být například věznice v Rusku, jmenujme ještě z mnoha nejtrýznivějších Bolívii, Rwandu a Severní Koreu.