Rebel, drsňák, dříč, klaun i milovník: Jedinečný Jean-Paul Belmondo se narodil před 90 lety

Legenda stříbrného plátna, která očekávala kariéru na divadelním jevišti. To byl Jean-Paul Belmondo. Francouzskému herci nebylo ani 30, když se téměř přes noc stal hvězdou světového formátu. Díky svému šibalskému vzhledu, charismatu, smyslu pro humor a špičkové připravenosti na každý film se stal legendou. Je pro Francii stejným symbolem jako Eiffelova věž.

Narodil se 9. dubna 1933 v Neuilly-sur-Seine poblíž francouzské metropole do umělecké rodiny dva roky po svém bratrovi Alainovi. Jeho otec byl známý a uznávaný sochař, který vždy rád bral své syny do svého ateliéru. Matka Madeleine se o chlapce starala během druhé světové války, kdy jejich otce drželi v zajateckém táboře Němci, dokud se mu nepodařilo uprchnout. V roce 1945 se do jejich rodiny narodila Muriel. Bratři tak získali sestru a rodina se přestěhovala zpět do Paříže.

Jak to celé začalo?

Matka často brala syny do kina nebo do cirkusu a mladý Jean-Paul se zamiloval do akrobatů a klaunů. Už celé dětství tak žil v úzkém kontaktu s všemožným uměním. Po bouřlivém vzdělání, ve kterém často hrál třídního klauna, krátce působil jako amatérský boxer, ale ring opustil a začal studovat herectví na Národní konzervatoři dramatických umění v Paříži. Navzdory zjevnému talentu mu neuctivý postoj, který choval vůči svým učitelům, zabránil získat nejvyšší ocenění, když v roce 1956 promoval. Šanci dostal ve hře Caesar a Kleopatra v divadle Athénée. Brzy ale přešel z jeviště na plátno. V začátcích ztělesňoval antihrdinského ducha francouzské nové vlny. Jeho suverénní přítomnost upoutávala pozornost, ale jeho nekonvenční vzhled omezoval počet nabídek, které obdržel. Obvykle byl obsazen jako nespokojený rebel nebo obyčejný zločinec. Jeho velký filmový průlom nastal v celovečerním debutu Jeana-Luca Godarda U konce dechem (1960), kde předvedl excelentní výkon. Později si vysloužil přirovnání k americkému herci Jamesi Deanovi.

Dobrodruh a kaskadér

Belmondo byl opravdový herecký talent, který dokázal ztvárnit různé typy postav v různých filmových žánrech. Ještě před třicítkou zazářil v nezapomenutelné akční historické komedii Cartouche (1962), kde mistrně ztvárnil hlavního hrdinu podobného Robinu Hoodovi. Jeho hereckou partnerku mu dělala všemi muži milovaná Claudia Cardinale. Před natáčením absolvoval Belmondo rychlokurzy jízdy na koni a šermu, aby mohl všechny kaskadérské kousky zahrát sám. Zajímavostí je, že ani Claudia neměla žádnou dublérku. Jeho dalším mistrovským kouskem byla akční komedie Muž z Ria (1964). Vojákovi francouzské armády na dovolené Adrienu Dufourquetovi unesou snoubenku, která je dcerou uznávaného archeologa a ví, kde se nacházejí významné sošky. Jako její horkokrevný partner se jí vydává zachránit. Tento film považoval Belmondo za začátek svých kaskadérských variací. Snímek byl navíc největším filmovým trhákem roku 1964 a lámal rekordy návštěvnosti ve Francii, Itálii, Španělsku, ale také v Německu.

Šlo mu o život 

Dalším výrazným snímkem byl film Velký šéf (1969), kde se setkal s jedním ze svých hereckých vzorů, Bourvilem. Snímek obsazený mezinárodními hvězdami navštívilo 5,5 milionů diváků. Jedná se tak o nejúspěšnější film celé hercovy kariéry. Se svým rivalem a zároveň kamarádem Alainem Delonem, který byl v té době také jedním z nejúspěšnějších francouzských herců, se potkali na natáčení filmu Borsalino (1970), kde poprvé měli dvě rovnocenné hlavní role. Na jejich další setkání na plátně si pak diváci počkali 28 let (Poloviční šance, 1998). Inspektora Le Telliera s buldočí povahou pak ztvárnil v kriminálním filmu Strach nad městem (1975). Belmondo zde absolvoval několik svých nejobtížnějších kaskadérských scén v životě. Několikrát se během nich zranil a v jedné mu šlo dokonce o život. Scéna, kdy uklouzne na střeše Galerie Lafayette a sjede až k okapu, kterého se stačí zachytit v poslední chvíli, nebyla ve scénáři. Ve filmu byla nakonec použita.

Morricone na rozloučenou 

Fanoušci si ho pak pamatují zejména z komedií Muž z Acapulca (1973) a Zvíře (1977), kde si po jeho boku zahrála další krásná herečka Raquel Welch. Mezi další významné krimi filmy patří také Profesionál (1981), kde se společně s ním objevil další významný francouzský herec Robert Hossein. Titulní melodie z tohoto snímku od Ennia Morriconeho s názvem Chi mai zazněla při Bébelově pohřební ceremonii v pařížské Invalidovně. Herec zemřel 6. září roku 2021.

Nezapomenutelný

Jean Paul Belmondo byl nezapomenutelný a takové jsou navždy i jeho role na filmových plátnech. Byl to muž, kterým chtěl být každý mladík. A toužila po něm skoro každá žena. Navzdory své velké slávě stál vždy pevně nohama na zemi, vždy byl vysoce zásadový a měl smysl pro spravedlnost. Byl to muž, který miloval život, risk a nebezpečí. Stal se ikonou, kterou obdivují po celém světě. Adieu, Bébel! 

Zdroje: britannica.com, unitedfilm.cz
Zdroj fotografií: Collection Christophel / © Dear Film Produzione / Les Films Ariane / Artistes Associes / Profimedia a Profimedia (na úvodní fotce je Jean-Paul Belmondo ve filmu Stavisky z roku 1974)