Nechce se vám číst? Článek si můžete i poslechnout
|
V hudebním světě existují videoklipy, které nejsou jen doplňkem písně, ale stávají se samostatným uměleckým dílem. Některé z nich nejenom definovaly éru, ve které vznikly, ale také posunuly hranice kreativity a technologií v hudebním průmyslu. Od legendárních choreografií až po revoluční speciální efekty, tyto videoklipy přinesly nové způsoby, jak vyprávět příběhy prostřednictvím hudby a obrazu. Připojte se k nám na cestě za nejvýznamnějšími videoklipy všech dob, které změnily svět a inspirovaly nekonečné množství následovníků.
Výčet nejzásadnějších videoklipů nejde začít jinak. Klip k titulnímu singlu alba Thriller upoutal pozornost téměř okamžitě. Jeho plná verze trvala bezmála 14 minut a objevily se v něm prvky hororového filmu, což bylo v té době revoluční. Nebývalá byla i cena, klip stál v té době neuvěřitelných 800 tisíc dolarů. Příběh začíná ve stylu romantických filmů z 50. let, pak se ale Jackson promění ve vlkodlaka a začne řádit se zombíky. Natáčení zahrnovalo profesionální choreografii a speciální efekty, nic z toho nebylo v té době v klipech obvyklé.
Celý klip je založen na jednoduchém, ale velmi účinném konceptu. Osamělý muž ztvárněný hercem Christopherem Walkenem tančí v prázdném hotelu. Tato jednoduchost umožnila plně vyniknout tanečnímu výkonu a režijnímu zpracování. Klip obsahuje několik speciálních efektů, jako jsou létací sekvence, které byly vytvořeny pomocí drátů a CGI. Tyto efekty dodaly klipu surrealistický a magický nádech. Videoklip Weapon of Choice získal několik ocenění, včetně ceny Grammy za nejlepší krátký videoklip a šest cen na MTV Video Music Awards v roce 2001, včetně ceny za nejlepší režii a nejlepší choreografii. Walkenův tanec se stal kultovní záležitostí a je často zmiňován jako jeden z jeho nejpamátnějších výkonů.
Na svou dobu šlo o dílo velice originální. Norská trojice využila kombinaci černobílých komiksových motivů s hraným filmem s využitím techniky rotoskopie, což je postup, při kterém se skutečné záběry převedou do animovaného stylu. Tento postup byl v té době inovativní a pomohl vytvořit plynulé a dynamické přechody mezi živou akcí a animací. Milostný příběh mezi zpěvákem Mortenem Harketem a tanečnicí a herečkou Bunty Bailey přerostl ve vztah opravdový a dvojice spolu po natáčení klipu rok opravdu chodila.
Tohle video zachycuje intimní scény mezi dvěma robotickými postavami, které jsou ztvárněny samotnou Björk. Vše vzniklo s využitím futuristického konceptu a pokročilých efektů. Režisér Chris Cunningham byl průkopníkem a vizuální stránka klipu se stala inspirací pro další filmová díla. Například film Já, robot byl v tomto ohledu ze strany fanoušků dokonce napadán z plagiátorství.
A ještě jednou Jackson. Režisér John Landis, který stál za kamerou i u výše zmíněného Thrilleru, použil v klipu k písni z alba Dangerous inovativní morfovací technologie, které umožnily plynulé přechody mezi různými tvářemi. Klip byl jedinečný také tím, že se na začátku devadesátých let minulého století zabýval tématy rasové tolerance a jednoty.
Příběh tohoto klipu je přehráván reverzně. Hlavní výzvou tedy bylo naučit se text písně pozpátku a koordinovat veškeré pohyby tak, aby vypadaly přirozeně při zpětném přehrávání. To stálo frontmana Coldplay asi měsíc příprav. Náročná úloha vyžadovala nejen dobrou paměť, ale i schopnost zpívat a pohybovat se synchronně s hudbou, když byla přehrávána normálně. Samotné natáčení trvalo pět dní.
Klip je známý svou unikátní choreografií na běžeckých pásech a byl natočen na jeden záběr bez jediného střihu. To znamenalo, že jakákoli chyba znamenala začít znovu od začátku. Tento přístup vyžadoval pečlivé plánování a mnoho (dohromady 17) pokusů, než se dosáhlo perfektního výsledku. Každý člen kapely musel být dokonale synchronizován s ostatními a s pohybem běžeckých pásů. Klip inspiroval mnoho parodií a napodobenin, což jen zvýšilo jeho popularitu. Lidé po celém světě vytvářeli své vlastní verze a klip se tak stal fenoménem.
Kdo z Husákových dětí na tuto píseň nikdy netančil ploužák, ať hodí kamenem. Kultovní skladba se stejně kultovním videoklipem, který je známý svým minimalistickým a emotivním stylem. Kamera se většinu času zaměřuje na detailní záběry tváře Sinéad O’Connor a jedním z nejikoničtějších momentů videa je okamžik, kdy zpěvačka pláče. Tyto slzy byly skutečné, vyvolaly ji vzpomínky na zesnulou matku.
Pravidelná a velmi častá rotace tohoto klipu na MTV pomohla Nirvaně dosáhnout mezinárodní slávy. Příběh se odehrává v středoškolské tělocvičně plné mladých lidí, kteří se postupně propadají do anarchistického chaosu. Atmosféra je syrová a autentická, což odráží estetiku a postoje subkultury grunge. Natáčení bylo záměrně chaotické a spontánní. Režisér Samuel Bayer povzbuzoval komparzisty, aby se chovali co nejvíce nezřízeně. Když bylo po několika hodinách natáčení studentům umožněno volně se pohybovat a dělat cokoliv, vypukl skutečný chaos, který vidíme v závěrečných scénách klipu. Frontman Nirvany Kurt Cobain byl během natáčení velmi angažovaný a chtěl, aby klip reflektoval opravdové pocity mladých lidí. Výsledná podoba klipu, která vznikla ve střižně, se mu nelíbila, přinesl tak vlastní verzi, která byla nakonec použita.