Internet, televize, sociální sítě. Asi už mezi námi není nikdo, kdo by jejich vlivu nepodléhal. Mnohem intenzivněji je ale vnímají mladí lidé a touha po dokonalém životě i postavě, kterou jim servírují influenceři na každém kroku, je často navádí na špatné koleje. A příští zastávkou pak může být anorexie nebo bulimie.
Ze statistiky Českého statistického úřadu vyplývá, že více než polovina Čechů tráví čas na sociálních sítích – jedná se tak o 4,5 milionu lidí starších 16 let. A právě na Facebooku, Instagramu a dalších platformách najdeme obrovské množství lidí, kteří udávají v trendy v tom, jak bychom měli vypadat. Dospělí lidé naštěstí jejich vlivu tak snadno nepodléhají – jednoduše proto, že už mají rozum a zkušenosti a ví, že pozlátko, které vídají v online světě, není skutečné. Úplně jinak to ale vidí puberťáci, kteří hltají každý krok svých oblíbených influencerů, a snaží se být jako oni. Fotky a videa holek (i kluků) s „dokonalou“ postavou je tak motivují k hubnutí, které ale může nabrat hodně špatný směr.
Když se na téma hubnutí podíváme na sociálních sítích hlouběji, zjistíme, že existují celé skupiny mladých dívek, které se vzájemně podporují a hecují v tom, aby zhubly ještě víc. Sdílejí navzájem fotky svých mikroporcí jídla i drastické recepty na zaručené diety, to vše podpořené snímky, na kterých mohou porovnávat to, která má štíhlejší nohy nebo pas. Jejich nezdravé hubnutí je pak podpořeno hashtagy jako #anorexia, #mustnoteat, #mustbethin nebo #anaismyfriend. Takzvané pro-ana a pro-mia skupiny (pro anorektičky a bulimičky) jsou na sociálních sítích snadno dostupné, i když jejich vlastníci se proti nim snaží bojovat.
„Možných faktorů, které přispívají vzniku poruch příjmu potravy, je mnoho, vinit jen sociální sítě a trendy by nebylo na místě,“ říká Andrea Jakešová, nutriční terapeutka z poradny Ne hladu. „Z hlediska vzniku anorexie a bulimie je zvláště významná role rodiny při formování konceptu úspěchu, krásy a představy o vlastním těle, při vytváření jídelních a pohybových návyků a životního stylu,“ vysvětluje její kolegyně Eva Chocenská, nutriční terapeutka z fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze. Problém je, že role rodiny v tomto ohledu v posledních letech přebírají právě influenceři. Hektická doba, workoholismus, to vše vytváří propast mezi rodiči a dětmi, které pak mnohem raději sáhnou po informacích na internetu. A právě tam také nacházejí své životní vzory, které (nejen) na jejich vzhled kladou nepřiměřené nároky.
Pravda ale je, že anorexie a bulimie nevzniknou jednoduše proto, že někdo chce vypadat jako modelka s padesáti kily nebo influencerka s perfektním pozadím. „V souvislosti s rozvojem poruch příjmu potravy bývá poukazováno na určité osobnostní rysy, afektivní a kognitivní poruchy,“ upozorňuje Chocenská. „Náchylnější k rozvoji těchto nemocí jsou osoby s dalšími psychiatrickými diagnózami – lidé s hraniční poruchou osobnosti, s obsedantně kompulzivní poruchou, depresivní poruchou, s úzkostmi, posttraumatickou stresovou poruchou,“ souhlasí Andrea Jakešová. Jinými slovy, pokud rodiče mají doma puberťáka, u kterého se tyto problémy projevují, je lepší mít přehled i tom, koho sleduje na sociálních sítích a jaký to na něj má vliv. Dítě v pubertálním věku se zdravým sebevědomím, u kterého se žádné psychické potíže dříve neobjevily, má mnohem menší riziko vzniku anorexie nebo bulimie.
Úvodní foto: Shutterstock